Senát čeká souboj o insolvence. Část politiků chce variantu vstřícnější k dlužníkům

Martin Biben Adéla Skoupá Martin Biben, Adéla Skoupá
18. 12. 2018 11:07
Napínavý střet o šanci statisíců lidí uniknout z dluhové pasti se odehraje už ve středu v Senátu. Horní komora parlamentu bude rozhodovat, zda se pokusí novelu insolvenčního zákona upravit do podoby, která by umožnila oddlužení více lidem, nebo ji nechá ve verzi schválené Poslaneckou sněmovnou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Profimédia.cz

Zatímco vstřícnější varianta vadí zastáncům věřitelů, poslanecká je experty, zejména z řad neziskových organizací, kritizována hlavně za povinnost splatit 30 procent z dlužné částky. A za nejistotu, kterou do oddlužení vnáší.

Síly jsou rozdělené rovnoměrně. Zatímco Poslanecká sněmovna schválila novelu jednoznačně, v Senátu se čeká napínavější bitva. Naznačují to už stanoviska dvou klíčových výborů, ústavně-právního a výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, která jsou protichůdná.

"Ústavně-právní výbor odhlasoval, že doporučí plénu přijmout novelu v podobě, v jaké prošla sněmovnou. Naopak my jsme minulou středu jasnou většinou schválili dva pozměňovací návrhy, které vrací insolvence do podoby, v jaké je poslala do sněmovny vláda," uvedl senátor Jaroslav Malý (ČSSD), který je zpravodajem zákona za výbor pro zdravotnictví a sociální politiku.

Nynější podoba novely, ke které poslanci prosadili řadu pozměňovacích návrhů, vypouští na rozdíl od současného zákona dlužníkovu povinnost na začátku prokázat, že je schopen splatit za pět let třicet procent svého dluhu. Na konci procesu však podmínka zůstává. Jen v ojedinělých případech, například matek samoživitelek či lidí, kteří se budou poctivě snažit splácet maximum, nicméně na 30 procent nedosáhnou, bude mít soud možnost oddlužení schválit i s nižší sumou.

Novela však stanovuje minimum, pod které dlužník nesmí jít. Musí platit alespoň 1089 korun měsíčně insolvenčnímu správci a nejméně tu samou sumu posílat i věřiteli.

Pět let splácení musí stačit

Právě tyto podmínky, včetně závěrečného rozhodnutí soudu, pokládají předkladatelé senátních pozměňovacích návrhů, senátoři Malý, Jiří Dienstbier (ČSSD) a Marek Hilšer (klub Starostové a nezávislí) za bariéry, které řadu lidí v dluhové pasti od vstupu do insolvence odradí.

"Pro dlužníky to znamená obrovskou nejistotu. Navrhujeme proto, aby platilo, že když člověk pět let plní povinnosti a během té doby není insolvenční řízení zrušeno, bude na konci oddlužený. A bez podmínky splatit alespoň 30 procent," řekl jeden z předkladatelů návrhu, Marek Hilšer.

Návrh trojice snižuje i hranici nejmenší možné měsíční splátky, kterou do zákona vnesli poslanci. "Mělo by stačit platit více než tisíc korun insolvenčnímu správci, případně výživné a nejvýše čtyři tisíce advokátovi na podání návrhu na oddlužení," popsal Jiří Dienstbier.

Dvoutisícová hranice by podle kritiků mohla bránit vstupu do insolvence nejzranitelnějším dlužníkům, jako jsou důchodci, invalidé nebo samoživitelky. "Ten, kdo by byl schopen splácet pět set korun věřiteli a tisíc korun insolvenčnímu správci, by podle poslaneckého návrhu nemohl do řízení vstoupit. To nedává smysl, takových lidí je řada a bylo by chybné uzavřít jim cestu," míní Hilšer.

Zbavujeme dlužníky odpovědnosti

Příznivci vstřícnější podoby insolvencí také argumentují, že pokud by stát pomohl statisícům lidí se vymanit z dluhové spirály, prospělo by to celé společnosti. Často se totiž pohybují v šedé ekonomice, na čemž stát prodělává. Odpůrci namítají, že paušální zmírnění podmínek zbavuje dlužníky odpovědnosti.

"Jsme přesvědčeni, že tento krok české společnosti neprospěje a řadě dlužníků ublíží. Nejedná se o ojedinělý názor, naše výstupy podporovala Hospodářská komora ČR, Unie zaměstnavatelských svazů a Asociace malých a středních podniků a živnostníků," uvedla ředitelka Insolcentra Jarmila Veselá.

Pro schválení novely v podobě, jak ji upravili poslanci, se objevují i nečekané argumenty. "Od března má začít běžet takzvaný generátor insolvenčních věcí, který soudům náhodně vybírá a přiděluje žádosti a návrhy. Zatím není připraven, nejsou spuštěny programy. Kdybychom teď zákon neschválili, může dojít ke kolizi a chaosu," popisuje například senátorka Anna Hubáčková (nezávislá za KDU-ČSL).

Ohledně insolvencí se těžko hledá jednotný názor dokonce i v jednotlivých senátních stranických klubech. "Jak budeme jako klub hlasovat, není snadné předpovědět. Chápu argumenty jedné i druhé strany, nejsem žádný asociál. Rozhodnu se zřejmě těsně před hlasováním," řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

O trochu jasnější je pozice u ANO a lidovců. "Mezi senátory ANO má největší podporu původní vládní návrh a většina z nás souhlasí s pozměňovacími návrhy," řekl senátor Peter Koliba (ANO). "Sice jsme nehlasovali, ale hovořili jsme o návrzích jako o pozitivních," uvedl šéf výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Lumír Kantor (KDU-ČSL).

Šance Senátu s úpravou zákona uspět není ani v případě schválení změn horní komorou velká. Po případném vrácení novely poslancům i s pozměňovacími návrhy má sněmovna možnost názor Senátu přehlasovat, když pro její původní verzi zvedne ruku kvalifikovaná většina všech poslanců - tedy 101 zákonodárců.

Vzhledem k původní výrazné většině, novelu podpořilo 154 ze 177 přítomných poslanců, by k názoru Senátu muselo přihlédnout a svůj postoj změnit více než pět desítek poslanců napříč poslaneckými kluby. Podporovatelé změny jsou ale odhodláni bojovat. "I kdybychom nakonec neuspěli, má cenu se snažit. Téma je pro společnost velmi závažné a zákony musí být jasné. Alespoň se ukáže, kdo hájí čí zájmy," řekl Hilšer.

Výbor Senátu podpořil zákon o oddlužení obrovského množství lidí, kteří jsou v dluhové pasti. Sledujte reakce politiků Dienstbiera a Kněžínka | Video: Radek Bartoníček
 

Právě se děje

před 40 minutami

Sokolovská uhelná jde do útlumu, stovky lidí přijdou o práci

Těžební firma Sokolovská uhelná a.s. (SUAS) začne s postupným útlumem a v příštích dvou letech by z ní měla odejít až tisícovka zaměstnanců. Důvodem je tlak na omezení těžby a zpracování uhlí a související ceny emisních povolenek. Nyní firma zaměstnává asi 3000 lidí, dalších téměř 700 pracuje v dceřiných firmách. Potvrdil to předseda dozorčí rady společnosti a hlavní majitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Kraj chce s úřadem práce zajistit rekvalifikace nebo kontaktní místo pro zaměstnance, kteří u SUAS skončí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy