Praha - Vracet církvím by se podle kvalifikovaného odhadu mohlo asi až 30 000 hektarů zemědělské půdy. V rozhovoru to řekl ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Petr Šťovíček.

Úřad do středy obdržel dvě žádosti o vydání pozemků. Podle Šťovíčka jde celkem o 16 hektarů v Praze. Které náboženské organizace o vydání majetku zažádaly, neupřesnil.

Zda budou církve usilovat o vrácení veškeré půdy, na kterou mají ze zákona nárok, není však jasné. "Může se stát, že třeba o některé z pozemků nepožádají v zákonné roční lhůtě a potom pozemek zůstane státu," řekl Šťovíček

Úřad, který vznikl letos v lednu, již dříve uvedl, že má na restituce blokováno 37 000 hektarů, z nichž církve dostanou blíže nespecifikovanou část. První pole by mohly být církvím vráceny již v horizontu několika měsíců. Včetně nejsložitějších případů by podle Šťovíčka mohlo vracení pozemků skončit nejpozději do konce roku 2016.

Na rozdíl od případů, kdy se půda vrací například potomkům vyvlastněných sedláků, nebude církvím v případě, že pozemek nelze dle zákona vrátit, nabízen jiný srovnatelný náhradní pozemek.

"Církev prostě pozemek dostane nebo nedostane, za nevydané pozemky dostává od státu finanční náhradu jako vypořádání," poznamenal Šťovíček. S pozemky, které se nevydají, stát nesmí do konce roku 2014 nakládat, až potom je může prodat či jinak odstátnit, pokud se o ně nebudou církve dále soudit.

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi nástupem komunistů k moci v roce 1948 a 1. lednem 1990.

Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat jako vypořádání finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.

Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči přibližně o 2500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.

Z údajů, které ČTK poskytl SPÚ vyplývá, že vracet církvím by se mohlo také takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahuje také na asi 120 bytových domů, tři kláštery a stejný počet zámků a několik set rybníků.

SPÚ má spravovat a prodávat státní zemědělský majetek, což do konce loňského roku dělal Pozemkový fond, a vykonávat veřejnou správu v oblasti pozemkových úprav a restitucí. To zajišťovala soustava pozemkových úřadů.

Ve správě SPÚ je bezmála 190 000 hektarů zemědělské půdy. Z toho je 37 000 hektarů blokováno pro církevní restituce, 15 400 coby státní rezerva a zhruba 35 000 hektarů představují ostatní rezervy. K prodeji či jiným formám odstátnění včetně dořešení restitucí tak zbývá asi 103 000 hektarů půdy.