Brno - Až k Nejvyššímu soudu doputoval průlomový spor mezi občanských sdružením Archivy a ministerstvem vnitra o zveřejnění úplných dokumentů komunistické rozvědky.
Občanské sdružení chtělo, aby soud ministerstvu vnitra nařídil seznamy jak vytisknout a vydat, tak zveřejnit v elektronických médiích. Požadovalo kompletní evidenční záznamy ze zachovaných nebo zrekonstruovaných protokolů a svazků I. správy Státní bezpečnosti.
Podle sdružení totiž ministerstvo vnitra - vedené Stanislavem Grossem v březnu 2003 - porušilo zákon a zveřejnilo jenom malou část dokumentů. Tvrdí, že v nich chybělo více než deset tisíc jmen.
Existuje demokratická kontrola?
Stížnost nevyšla.
Sdružení, ve kterém jsou historici, právníci nebo disidenti (například Petr Uhl a Jiří Gruntorád), nyní neuspělo u Nejvyššího soudu.
Už dříve jej odmítly i pražské soudy s tím, že sdružení nemá aktivní legitimaci; nemůže tedy takovou žalobu podat a zveřejnění seznamů u soudů požadovat.
Podle sdružení ale jako řádně zaregistrovaná organizace takové právo má. "Není možné upírat občanům, respektive občanským sdružením právo demokratické kontroly, a to i vůči veřejnoprávní korporaci, jakou je ministerstvo vnitra," uvedlo sdružení ve svém dovolání k Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud dovolání zamítl s tím, že soud nemůže tento spor posuzovat. Nejvyšší soud navíc potvrdil, že žalobu sdružení nemůže rozhodnout ani speciální poslanecká komise, která zpřístupňování svazků Státní bezpečnosti sleduje.
Podle soudů komise nemá žádné kontrolní a rozhodovací pravomoci. "Komise pouze sleduje a vyhodnocuje příslušné skutečnosti a činí o tom veřejná prohlášení," uvedl v rozhodnutí senát Nejvyššího soudu pod vedením Pavla Pavlíka.
Spor ale přes zamítavé stanovisko Nejvyššího soudu bude pokračovat a je možné, že skončí až u Evropského soudu pro lidská práva.
Spor míří do Evropy
Právník a člen sdružení Milan Hulík totiž deníku Aktuálně.cz potvrdil, že nyní připravuje stížnost k Ústavnímu soudu. "Pokud neuspějeme tam, tak se obrátíme do Štrasburku. Jde o popření zásad právního státu," řekl Hulík.
Za celou dobu svého fungování vedla komunistická rozvědka asi 10 tisíc svazků tajných spolupracovníků.
Rozvědka zatím zpřístupňuje pouze svazky vedené na spolupracovníky komunistické špionáže. Ostatní materiály ale považuje za archiválie a otevřít je možné pouze ty starší třiceti let.
Mezi spisy, které jsou stále tajné, patří například dokument týkající se vztahu bývalého guvernéra České národní banky a premiéra Josefa Tošovského a Státní bezpečnosti.
Tošovského vedl jako svého spolupracovníka 17. odbor 1. správy Státní bezpečnosti, což byla zjednodušeně řečeno ekonomická rozvědka. Jejím hlavním cílem mělo být získávání tajných informací v cizině.
Tošovský spolupráci popřel, také civilní rozvědka uvedla, že nebyl oficiálním spolupracovníkem.
Ministerstvo vnitra s novým vedením už kvůli problémům se svazky Státní bezpečnosti začalo pracovat na projektu Otevřená minulost.
Hlavním cílem projektu je umožnit lidem nahlédnout do materiálů, které popisují praxi totalitního režimu, ale až dosud se nedostaly na veřejnost.
Všechny písemnosti týkající se Státní bezpečnosti by podle projektu měly být shromážděny na jednom pracovišti ministerstva, odtajněny a v digitální podobě přístupné na internetu.
Ministerstvo tak chce odtajnit téměř všechny dokumenty vzniklé do konce roku 1992.
