Větší dohled nad neziskovkami. Chceme sledovat pohyby peněz, říká Schillerová

ČTK ČTK
12. 9. 2018 7:52
Schillerová novinářům řekla, že její resort hledá technické řešení, jak bude sledovat pohyb peněz určených neziskovým organizacím.
Alena Schillerová.
Alena Schillerová. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve středu během zasedání kabinetu navrhne uvolnit systém rozdělování peněz na příští rok pro neziskový sektor. Po sporu o to, kam přesně finance neziskovým organizacím plynou, by tak ministerstva mohla začít vypisovat výběrová řízení.

Schillerová novinářům řekla, že její resort hledá technické řešení, jak bude sledovat pohyb peněz určených neziskovým organizacím. Nově by mělo být zajištěno, že stát ví, jak a na co peníze neziskový sektor čerpá.

Zprávu o otevření prostoru pro vypisování výběrových řízení uvítala ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD). "Výběrová řízení byla zahajována 1. září," uvedla s tím, že doufá, že odklad nezpůsobí posun v termínu, odkdy budou moct peníze neziskové organizace čerpat. Konstatovala také, že úspory v rozpočtu pro neziskové organizace, které požadoval premiér Andrej Babiš (ANO), ve své kapitole nenašla. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem školství přerozděluje neziskovému sektoru nejvíc peněz.

Podle diskuse vlády z konce srpna v návrhu rozpočtu na příští rok klesla suma určená neziskovým organizacím o 586 milionů korun oproti původnímu plánu. Přesto má podle návrhu celková suma vzrůst o 800 milionů korun ve srovnání s letošním rokem. Výrazně klesat mají peníze neziskovým organizacím vázaným na ministerstvo školství, s růstem počítá ministerstvo práce a sociálních věcí. Například ministerstvo zemědělství zkrátí rozpočet určený neziskovému sektoru o sto milionů korun. Ministr Miroslav Toman (ČSSD) novinářům řekl, že jde o peníze určené na charitu, například rozvoj zemědělství v Kurdistánu.

Neziskové organizace kritizovaly výrok Schillerové ze začátku srpna, že by z 14 miliard korun ročních dotací pro neziskové organizace ráda ušetřila tři miliardy. Po vlně kritiky, která směřovala i na premiéra, Babiš uvedl, že vláda bude postupovat podle analýzy, kterou nechal vypracovat.

Podle rozboru financování, který si nechává každý rok připravit vláda, největší část dotací pro neziskové organizace putuje do podpory sportu. V roce 2016 to byla víc než třetina z rozdělované sumy 17,89 miliardy korun. Zhruba 30 procent částky se pak využilo na sociální věci a na zaměstnanost. Tři pětiny celkové sumy poskytl předloni stát, víc než pětinu obce a kolem 16 procent kraje. Zbytek byl od státních fondů a agentur. Na sport samosprávy dávají výrazně víc než na podporu sociálních věcí. Do nich putovala zhruba pětina obecních a krajských dotací, na sport víc než dvě pětiny.

Registraci mělo 122 tisíc nadací, spolků, zájmových sdružení, církevních společností, vzdělávacích institucí a ústavů. Stát v roce 2016 podpořil projekty 6941 organizací, tedy necelých šesti procent.

Jak stát rozděluje peníze pro neziskové organizace:

Vláda chce na dotacích pro neziskové organizace ušetřit několik miliard korun. Zatím ale nemá jasno v tom, komu peníze vezme. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy