"Záběry masakru v Buči z hlavy už asi nikdy nedostanu. Posílám proto co nejdříve 100 milionů korun ze svého ukrajinské ambasádě na nákup zbraní pro hrdinnou armádu. Čím dříve ty rusácké bezmozky vypráskají, tím více nevinných dětí, žen a civilistů se podaří zachránit," napsal první dubnové pondělí Ivo Lukačovič, zakladatel a majitel české internetové jedničky Seznam.cz.
Krátce předtím pronikly na veřejnost snímky válečných zločinů ruských vojáků v malém městě Buča nedaleko Kyjeva. Na ulicích ležela mrtvá těla zavražděných civilistů, někteří měli ruce svázané za zády a prostřelenou hlavu. Mezi oběťmi byly i děti. Rusové oblast opustili poslední týden v březnu po neúspěšné snaze efektivně zaútočit na Kyjev.
Podobně jako Lukačovič prožívalo agresi vojsk prezidenta Vladimira Putina mnoho Čechů, kteří svůj hněv zpracovali stejným způsobem. Poslali peníze do ukrajinsko-české sbírky na vojenskou podporu Ruskem okupované země. Za necelých sedm týdnů od svého spuštění dosáhla sbírka miliardy korun.
117 tisíc dárců
"Momentálně se v rámci sbírky vybrala už více než miliarda, vojenský materiál je nasmlouvaný přibližně za 923 milionů," potvrdila Aktuálně.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva obrany Jana Zechmeisterová. Miliardová hranice padla v úterý. "Podle informací ze zastupitelského úřadu Ukrajiny je do sbírky zapojeno přibližně 117 tisíc dárců," dodala.
Ministerstvo obrany oslovilo ukrajinského velvyslance v Praze Jevhenije Perebyjnise v pátek 25. února, pouhý den po zahájení invaze. Učinilo tak v reakci na zjevnou vůli Čechů pomáhat. Z rychlého jednání vzešel nápad na sbírku vyhlášenou hned o víkendu. Už v neděli se v ní sešlo 55 milionů korun. V pondělí se uzavřely první tři kontrakty na zbraně, které zamířily na Ukrajinu. Od té doby Češi v pomoci nepolevují.
Pomoc přichází i ze světa
Vojenskou pomoc Ukrajině poskytuje kromě Česka i necelá dvacítka zemí z Evropy, celosvětově jich je zhruba třicet. Na konci března se ve Velké Británii konala konference 35 zemí, které se dohodly na další vojenské pomoci Ruskem okupované zemi.
Největší dodávky zajišťují Spojené státy, dosud na Ukrajinu poslaly zbraně za 1,7 miliardy dolarů. Šlo například o protiletadlové systémy Stinger (1400 střel), protitankové zbraně Javelin (pět tisíc střel), stovky ozbrojených dronů Switchblade, 50 milionů kusů munice či 45 tisíc neprůstřelných vest a helem.
"Jsem neskutečně hrdá na solidaritu českých občanů i firem s Ukrajinou, která čelí brutálnímu a zločinnému útoku Putinova Ruska. 117 tisíc dárců a miliarda korun představují jasný vzkaz, na čí straně stojí Česká republika," sdělila Aktuálně.cz ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
Nezvyklý model dodávek zbraní
Česká forma vojenské pomoci nemá obdoby. Způsob dodávky zbraní od domácích firem hrazených ze sbírky organizované vládou s ukrajinským velvyslanectvím nezopakoval žádný jiný stát na světě. Česko tak obratem našlo funkční způsob pomoci, jež pro okupovanou zemi představuje významnou podporu.
"Základem je extrémně rychlá koordinace uvnitř státní správy a ve spolupráci s českým obranným průmyslem. Obsahuje několik kroků - identifikaci a výběr vojenského materiálu, schválení exportní licence, zajištění dopravy a předání ukrajinské straně," popsala mluvčí Zechmeisterová.
Na Ukrajinu se tak podle informací Aktuálně.cz podařilo dostat už nižší stovky položek od českých zbrojařů. Do projektu se zapojila necelá dvacítka z nich. Mezi nejvýraznější patří Czechoslovak Group, STV nebo Česká zbrojovka. "Myslím, že Česko dělá opravdu hodně, a jediné, co mohu, a to mě neunaví, je děkovat mu," řekl už dříve Aktuálně.cz ukrajinský velvyslanec Perebyjnis.
Za ministerstvo obrany se na organizaci sbírky nejvíce podílí náměstek pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný. Zdůrazňuje několik věcí, mimo jiné zahraniční přesah sbírky. Přestože peníze přicházejí ze Spojených států, Velké Británie, Skandinávie, Pobaltí a dokonce z Japonska či Jižní Koreje, pomoc táhnou Češi. Jejich příspěvky představují 90 procent sbírky.
Většina peněz je od drobných dárců
"Kouzelná jsou setkání s lidmi z neziskového sektoru, kteří se zabývají pomocí uprchlíkům. Zbraně a zbrojaře dosud vnímali trochu jako zlo. Když teď ale vidí ruská zvěrstva na civilistech, cítí bezmoc, hněv a vztek. Poslat peníze do sbírky na zbraně je pro ně v takové chvíli druh psychologické očisty," řekl Aktuálně.cz Kopečný.
Dynamika sbírky byla závratná. Za hodinu se v ní sešlo pět milionů korun, za den to bylo 55 milionů. Další dva týdny přispěvatelé drželi tempo zhruba 40 milionů korun denně. Zveřejněné masakry civilistů v Buči, Borodjance či Irpini, odkud se Rusové po úspěšné obraně Ukrajinců stáhli, hněv Čechů počátkem dubna znovu nakoply.
V pátek jsem dorovnal náš příspěvek Ukrajinské ambasádě na nákup zbraní na 50 milionů. Přesvědčilo mě totiž setkání s lidmi z Ministerstva obrany kteří pro ně nakupují. Pomalu začínám byt hrdý na to jak se k problému staví současná vláda 😀
— Dalibor Dědek (@DaliborDedek) April 11, 2022
"Je potřeba říct, že většina peněz je od malých dárců. Často jde o lidi, kteří pošlou několik stovek nebo jednotky tisíc, ale dělají tak opakovaně," popsal náměstek. Příspěvků přesahujících milion korun napočítal několik desítek. Nejvyšší je od zmíněného Iva Lukačoviče. Hned za ním je s 50 miliony korun majitel skupiny technologických firem Jablotron Dalibor Dědek.
O dodaných zbraních se ministerstvo z bezpečnostních důvodů zdráhá mluvit. Kopečný je ochotný dát dva příklady. Na počátku sbírky byla největší poptávka Ukrajiny po protitankových zbraních. "Když začala fronta zamrzávat a Rusové vyklidili sever a severovýchod, je poptávka po těžké bojové technice," uvedl.
Houfnice, RPG, protiletadlové systémy
Těžkou bojovou technikou se rozumí tanky, bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry. Podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity dodávají české firmy na Ukrajinu za vybrané peníze útočné pušky, lehké kulomety, RPG, houfnice Dana či raketomety RM-70. Jsou to i protiletadlové raketové systémy pro pojízdnou techniku, ale použitelné i pro jednoho vojáka, jako je například střela Stinger.
Nejde přitom o staré kusy, žádné vyřazené zbraně vyrobené v 70. letech. Podle informací Aktuálně.cz zamířily na Ukrajinu například RPG, které z výrobního pásu sjely počátkem letošního roku. "U každé položky kontrolujeme datum výroby a ověřujeme schopnost operačního nasazení. Jsou tam třeba i věci dvacet let staré, ale po modernizaci," zdůrazňuje Kopečný.
Firmy se chovají s pochopením ke kritické situaci. Nechtějí z prodeje svých produktů vytěžit víc, než by se slušelo. "Chápou, že tohle není business as usual. Od začátku jsme se dívali, za jaké ceny prodávaly toto zboží v minulosti, protože to je v registrech. Když nás pak něco ze současné nabídky uhodilo do očí, tak jsme tu firmu hned konfrontovali. Ale u těch velkých se tohle nedělo," uzavřel náměstek.
