Praha - Karlova univerzita se stala první českou institucí, která se zařadila na seznam partnerských organizací amerického Národního institutu zdraví.

"S Karlovou univerzitou chceme spolupracovat v endokrinologii, proto jsme společný program založili," říká Owen Rennert, který smlouvu podepsal a který řídí výzkum v Národním institutu dětského zdraví a rozvoje (NICHHD).

Výzkumné metody v národním institutu sleduje profesor Karel Pacák z Karlovy univerzity, který s Rennertem program založil.

"Doufám, že budeme spolupracovat také v genetickém a kardiovaskulárním programu. To má svůj důvod. Mnoho chorob, které studuje profesor Pacák, jsou dědičné, a mnohé mají kardiovaskulární důsledky," uvedl Owen Rennert.

Čtěte více:
Rozhovor s Owenen Rennertem

Patnáct tisíc vědců

Institut, to je komplex šedesáti budov v Bethesdě nedaleko Washingtonu, kde pracuje 10-15 tisíc vědců. Dělí se na 27 národních institutů, které se specializují na různé obory. Každý z nich má vlastní nemocnici s 200 až 300 lůžky.

Vědci z Institutu pro dětské zdraví mají ročně k dispozici 150 milionů dolarů, desetkrát vyšší částku institut rozděluje pomocí grantů výzkumníkům na univerzitách celého světa.

"Každý vědecký pracovník tady má svůj protokol, na který může přijmout pacienta, aby mohl studovat například určitý speciální nádor. Prvním důvodem přijetí je samozřejmě léčba, ale druhým je výzkum. Nezkouší se, jestli pacient přežije nějakou látkou, ale například se odebere krev nebo nádor a dál se zkoumají," vysvětluje zdejší praxi profesor Pacák.

Vzácné nemoci

Jeho kolega Rennert uvedl, že pracoviště, kteřé řídí, má zájem hlavně o genetiku, nádory endokrinních systémů a konkrétní problémy, jako je například obezita a reproduktivní medicína.

"Zabýváme se vzácnými nemocemi a nemocemi, které mají velký sociální vliv na světovou populaci. S klinickým výzkumem souvisí výzkum na primátech. Tím se má zjistit, jaký je vztah mezi matkou a dítětem. Náš výzkum se liší od výzkumu na ostatních institutech národního zdraví tím, že se zaměřujeme na široké celoživotní spektrum od dítěte až po dospělost. Ostatní instituty se zaměřují na klinický výzkum jednotlivých onemocnění," popisuje hlavní úkoly svého institutu profesor Rennert.

Medici půjdou za oceán

Rennert předpokládá, že se spolupráce vyplatí na obou stranách.

"Mnoho našich zkušeností se doplňuje. Chceme se podílet na výchově českých vědců, kteří dostanou možnost využívat naše technologie a naše metody. Předností české strany je způsob, jakým se financuje klinická péče.

V NIH mohou být do nemocnice přijati jenom pacienti, kterých se bezprostředně týká výzkum, v Česku přicházejí na kliniku samozřejmě všichni možní pacienti," upozorňuje Rennert.
Čeští medici se tak mohou účastnit vzdělávacích programů největšího ústavu zdravotnického výzkumu na světě a dokonce mohou získat titul PhD. na University of NIH.