Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) říká, že takzvaná britská mutace je o 40 procent nakažlivější než ta současná, a britský premiér Boris Johnson zase, že o 70 procent. Kde je pravda?

Premiér Boris Johnson sice uvedl, že britská mutace je nakažlivější o 70 procent, ale byla to nepřesná informace, kterou převzal ze sdělení doktora Erika Volze. Ten zmínil, že tato varianta viru může být nakažlivější až o 70 procent, ale může to být i daleko méně, přesné číslo však nelze uvést. Podle mě je reálnější odhad, že se tato mutace šíří přibližně o polovinu rychleji. Důležité je, že je tato varianta viru výrazně nakažlivější a s tím je i potřeba počítat při nastavování protiepidemických opatření.

Ve Velké Británii se tato mutace objevila v září, v listopadu už měli čtvrtinu pozitivních případů s touto variantou viru a v prosinci už to byly dvě třetiny a tato varianta se začala šířit do dalších zemí. Dnes je už v řadě států, Americe, Indii, Japonsku, Evropě. Ale Anglie je co do počtu analyzovaných vzorků naprosto výjimečná. 

V čem? 

Sekvenuje (zkoumá) se tam deset procent všech pozitivních vzorků. To je obrovské číslo. V takovém rozsahu, v jakém se analyzují varianty viru ve Velké Británii, se to jinde nedělá. Je to tím, že toto sledování tam bylo podpořené částkou 20 milionů liber. Nejspíš také proto Británie zaznamenala už přes 16 tisíc případů britské mutace. Například Dánsko objevilo jen 186 těchto případů a další země se také pohybují v desítkách či jednotkách případů. Míra toho, nakolik analyzují mutace viru, se liší stát od státu. Ale Británie je v tom naprosto unikátní.

Kolik takových analýz vzorků se provádí u nás?

Za sledování toho, zda se šíří konkrétní kmen viru, je u nás zodpovědná Národní referenční laboratoř. Ta dosud do mezinárodní databáze za Česko nahlásila víc než 300 analýz vzorků. Týdně jich sekvenuje (prozkoumá) 48. Státní zdravotní ústav před Vánoci oslovil akademické instituce, aby s analýzou vzorků pomohly a tím se zlepšilo sledování mutací i u nás. Momentálně se již zapojil Ústav molekulární genetiky a Ústav translační medicíny, mohly by se ale zapojit i další. 

Související

Britská mutace je v Česku, šíří se výrazně rychleji a může mít vliv na další opatření

1:59

V rámci iniciativy Sníh se proto nyní snažíme sehnat prostřednictvím státu finanční podporu, aby se mohl počet prováděných analýz vzorků výrazně navýšit. Sledování kmenů viru tu sice probíhá, je ale potřeba toto sledování personálně i finančně posílit, protože metody sekvenace jsou drahé a je jen určitý počet odborníků, kteří mohou takovou analýzu provádět. Pokud však třeba akademické instituce budou vědět, že jim za provedenou analýzu vzorků budou uhrazeny náklady, budou schopny s tím začít a pomoci. 

Kolik takových analýz by se tu tedy mělo správně provádět, abychom měli jistotu, že mutaci odhalíme?

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí na to dává jasná doporučení. Záleží to na tom, kolik máte obecně pozitivních případů v populaci a jaká předpokládáte, že by mohla být ve vaší zemi prevalence této mutace (podíl počtu nakažených osob k počtu všech lidí ve sledované populaci). Z toho se dá odvodit, kolik minimálně procent pozitivních vzorků byste měli prozkoumat. V případě, že máte zhruba 50 tisíc pozitivních případů za týden a frekvence výskytu dané varianty viru je jedno procento, měli bychom analyzovat asi jedno procento, tedy 500 vzorků. My se proto s iniciativou Sníh snažíme o to, aby se toto procento analýz zvýšilo. Aby se z počátku analyzovalo alespoň 0,5 procenta všech pozitivních vzorků a postupně aby se toto číslo dále navyšovalo. 

Je tedy možné, že je tu britská mutace už dlouho, jen jsme to nevěděli, protože zde neprobíhala dostatečná analýza vzorků?

Myslím, že ne, že tu je zhruba od začátku ledna. V Anglii začala mutace narůstat během října. Úplně první výskyt mimo Británii byl zaznamenán 30. listopadu, nicméně počet výskytů mutace mimo Velkou Británii začal výrazně narůstat až koncem prosince. Dramatický nárůst pak nastal začátkem ledna, což ale může být dáno i tím, že se o výskyt této varianty viru začaly státy víc zajímat. 

Převládne tady podle vás tato mutace stejně jako ve Velké Británii?

Nejspíš ano, a možná to nebude poslední varianta, která se tu vyskytne. Už dávno tady nemáme variantu viru, která se rozšířila z čínského Wu-chanu. Měli jsme tu variantu, která se označovala jako D 614 G, a ta se rozšířila rychle po celém světě. I tato varianta byla nakažlivější, ukázalo se, že nakažení pacienti měli vyšší virovou nálož. Dopad této varianty viru na nárůst reprodukčního čísla ale nebyl tak dramatický jako u britské mutace. Proto nebyla tak viditelná, proběhla populací a nebyl kolem ní takový mediální humbuk.

Takže si myslím, že anglická mutace se tu začne šířit. Zabránit tomu můžeme tím, že budeme dodržovat opatření a co nejméně je rozvolňovat. Naděje je také v rychlém proočkování populace. Zkoumání variant viru v populaci nám umožní včas zavést striktnější opatření a tím zabránit čtvrté vlně nebo ji zmírnit. A doufejme, že na všechny mutace, které mohou přijít, budou fungovat vakcíny. 

Související

Mutace viru odřízla Británii. Lidé nemají vycházet, vláda uklidňuje, že léků je dost

1:48

Kdy by v Česku mohla britská mutace převládnout v případě, že se tady začne šířit?

Vezměte si Velkou Británii. Od září do prosince se podíl mutace vyšplhal na dvě třetiny. Takže to bylo rychlé. Pokud se tu mutace začne šířit, v řádu čtyř pěti měsíců by tu mohla převládnout. Nelze přitom přesně říct, jaká je rychlost šíření, vždy to záleží na kombinaci opatření a vlastnostech viru. Proto když ze začátku v Británii uvedli, že je tato mutace nakažlivější o 70 procent, moc jsem tomu nevěřila, nebylo vůbec jasné, z čeho vycházejí, navíc v té době uvolňovali opatření před Vánoci. Myslím, že těch 70 procent bylo dáno jako nejvyšší možný odhad. 

Může mít britská mutace vliv na případné rozvolňování protiepidemických opatření?

Pevně doufám, že naše vláda zohlední, že je tato mutace opravdu nebezpečná (nikoliv průběhem nemoci, ale svou vyšší nakažlivostí, pozn. red.), a to o to víc v případě, že nebudeme mít proočkovanou populaci. V případě, že se tu mutace začne masivně šířit, by se měla přehodnotit opatření. Pan doktor Jan Kulveit říkal, že by se měl do protiepidemického systému PES přidat šestý stupeň a zároveň zpřísnit čtvrtý a pátý stupeň. Podle mě to bude potřeba, pokud nebudeme proočkovaní. Takže je to závod s časem. Pokud se tu však budou dodržovat opatření a podaří se naočkovat prioritní skupiny, nemuselo by to dopadnout špatně, až se tu mutace začne šířit. Pokud se to ale neudělá včas, opět se zahltí nemocnice a lidé budou zbytečně umírat.

Je podle vás možné, že se tu britská mutace nebude šířit dál, že zůstaneme u těch několika potvrzených vzorků?

Nevím, jaké množství mutace tady nyní je, zpráva o výskytu se objevila teprve před pár dny. Ale řekla bych, že to je velmi nepravděpodobné. Pokud se bude šířit a její výskyt dosáhne zhruba třiceti procent, bude hrozit bezprostřední riziko čtvrté vlny.