Praha - Podnikatelé ze skupiny Redwood Capital (RWC) získali před lety lukrativní smlouvu s městem Kutná Hora pro svoji teplárnu a elektrárnu na biomasu. Kontrakt prosadili místní politici blízcí KDU-ČSL. A právě této straně věnovali manažeři RWC 1,8 milionu korun, tedy nejvíce ze všech sponzorů v posledních letech. Podle nich jde o čistě náhodnou souvislost.
Titíž podnikatelé však mají za sebou ještě jiné projekty, které už dříve vzbudily pozornost. Například první velký zdroj na biomasu v Jindřichově Hradci, který posléze koupil ČEZ, nebo účast v miliardové zakázce na přestavbu vojenské nemocnice v pražských Střešovicích, kterou vláda nakonec zrušila.
V obou zmíněných případech se v médiích probíraly vazby šéfů RWC na bratry Lubomíra a Marka Podlipné, kteří byli odsouzeni za daňové podvody se zkapalněným zemním plynem (LPG). Manažeři z RWC nyní zdůrazňují, že s bratry nemají žádný aktivní byznys. Podle zjištění Aktuálně.cz se však jejich cesty vícekrát zkřížily i v minulých letech a dodnes se o nich někdy hovoří jako o správcích investic Podlipných.
Úspěch i pád s LPG
Bratři Podlipní prorazili zhruba na přelomu tisíciletí na českém trhu s LPG. Přišli mimo jiné s nápadem, jak se vyhnout stavebnímu povolení pro čerpací stanice - tím, že nabízeli tankování paliva z mobilních stanovišť. To se nelíbilo velkým konkurentům, kteří si také stěžovali, že nové firmy nakupují od rafinerií levnější druh suroviny, určené původně na vytápění, a po úpravě prodávají plyn za nižší než velkoobchodní ceny.
Podnikatelský vzestup Podlipných ale zastavilo obvinění z daňových prohřešků. Jejich čerpací stanice podle vyšetřovatelů vykazovaly nižší prodeje LPG než ve skutečnosti. Oba bratři se před justicí skrývali.
Marka nakonec zatkli v roce 2011 v Německu a na Lubomíra narazila policie v roce následujícím při dopravní kontrole. Sourozenci si odpykali několik let ve vězení, svůj byznys mezitím zčásti převedli na rodiče. Dodnes figurují v rejstříku pouze jako majitelé podílů, nikoliv jako jednatelé nebo členové představenstev.
S médii Podlipní nekomunikují a nejsou běžně k zastižení. V oficiálním sídle jejich firem ve Valentinské ulici v Praze není označený zvonek. V místě bydliště jejich rodičů v době návštěvy reportéra Aktuálně.cz nikdo neotvíral.
Majitelé, nebo správci?
Skupinu RWC vede trojice manažerů, kteří svým stylem a zkušenostmi z konzultačního byznysu připomínají vedení fondu private equity pro investování soukromého kapitálu. Tomáš Hardt dříve působil v poradenské společnosti Arthur D. Little, Petr Polívka zase jako manažer pro restrukturalizace ve společnosti PwC. Právní pohled na byznys ošetřuje advokát Marek Šimák. Sami označují RWC za "investiční butik".
Asi nejznámějším projektem skupiny je investice do elektronických pokladen značky Dotykačka. V prvních fázích zavádění elektronické evidence tržeb se značka zařadila mezi nejprodávanější. Na začátku letošního roku se ale ukázalo, že odhady ministerstva financí o počtu obchodníků, kteří musí zavést EET, byly přemrštěné. Šéfové Dotykačky se začali poohlížet po nových příležitostech, například v Polsku.
A právě v této fázi se podle zdrojů Aktuálně.cz objevilo při jednáních jméno Podlipný. "Seděl jsem s člověkem, který se mnou jednal o Dotykačce jménem Lubomíra Podlipného," řekl jeden z předních pražských investorů, který nechtěl uvést jméno.
Dodal, že posléze ho měl v této věci kontaktovat Tomáš Hardt. Dodejme, že v tomto případě prý k dohodě nedošlo. Vedení Dotykačky nakonec v květnu oznámilo, že jedná o fúzi s jinou společností.
O přetrvávajících vazbách mezi Podlipnými a RWC hovořil také jiný nejmenovaný zdroj, který zná poměry mezi podnikateli v Dobřichovicích, kde trvale bydleli či bydlí Hardt i bratři Podlipní. Uvedený zdroj pro změnu jmenoval Michala Wantuloka, jednoho z dlouholetých manažerů RWC, jenž má na starosti například marketing Dotykačky.
Přátelé z dětství
Aktuálně.cz se obrátilo na Tomáše Hardta. Ten bez váhání potvrdil, že se s Podlipnými zná už od útlého dětství a stále je označuje za osobní přátele. "Znám je od mateřské školky. Luboše jsem viděl dávat umělé dýchání holce, která se topila," řekl. Bratry prý vnímá jako lidi, kteří měli problém se zákonem, ale zaplatili za to poměrně přísně a trest vykonali. "Nemám důvod se od nich veřejně distancovat," dodal podnikatel.
Současně však Hardt popřel, že by jeho skupina dělala s Podlipnými aktivní byznys nebo že by bratři byli skrytými, ale reálnými vlastníky aktiv RWC. Popřel také, že by kdy jednal o prodeji Dotykačky. Předpokládá, že takové informace šíří jejich konkurenti v podnikání. Ve stejném duchu se už dříve na dotaz Aktuálně.cz vyjádřil také Wantulok.
Na druhou stranu Hardt jednoznačně nevyloučil, že by bratři patřili mezi úzkou skupinu asi dvacítky investorů, s nimiž skupina spolupracuje na jednotlivých projektech. Jména těchto investorů odmítl poskytnout s odvoláním na smluvní závazky. "Nemají žádný společný jmenovatel. Některé jsme potkali dávno, jiné nedávno," řekl o investorech.
Jediná společná investice lidí z RWC s Podlipnými se podle Hardta odehrála zhruba před deseti lety. Tehdy skupina budovala první větší elektrárnu na biomasu v Jindřichově Hradci, kterou později odkoupil energetický koncern ČEZ. "Nějakou dobu se tam vyskytovali a pak z ní odešli. To byla poslední firma, kde jsme společně aktivně působili," uvedl Hardt.
I z veřejně dostupných zdrojů je nicméně zřejmé, že styčných bodů v podnikání lidí z Redwood Capital a rodiny Podlipných bylo více a některé přetrvaly i do současnosti.
Létání v Příbrami
Jedním takovým místem je Letiště Příbram. Bývalé vojenské záložní letiště v Dolní Lhotě u Příbrami koupila firma Air Station od ministerstva obrany, které letištní plochu prodalo jako přebytečný armádní majetek. Přitom šlo o dobře vybavené letiště s pevnou přistávací plochou v dosahu Prahy. Z nedávného soudního rozsudku navíc vyplynulo, že mohou letiště i přímo provozovat, v čemž jim dosud úřady bránily.
V roce 2008, kdy se společnost Air Station účastnila tendru vypsaného ministerstvem, patřila plocha Lubomíru Podlipnému. Nedlouho poté se bratři Podlipní začali zbavovat svých majetků, zřejmě kvůli obvinění z již zmíněných daňových podvodů s LPG. Část firem přepsali na otce Lubomíra Podlipného staršího. Společnost Air Station nicméně Lubomír Podlipný mladší převedl na podnikatele v rekreačním letectví Aleše Baumrukra.
V srpnu 2013 společnost opět mění majitele, stává se jím jedna z firem kolem Redwood Capital. Stojí za povšimnutí, že podle smluv, které jsou uložené ve Sbírce listin, Baumrukr nakupoval a posléze prodával Air Station za tutéž cenu 200 tisíc korun, což je současně výška základního jmění této firmy. Z vnějšího pohledu se tedy nechoval jako investor, který chce svůj vklad zhodnotit.
Baumrukr, jenž na příbramském letišti stále působí - nabízí vyhlídkové lety a další služby -, okolnosti svého angažmá ve firmě Air Station nekomentoval. Po telefonické dohodě s Aktuálně.cz obdržel dotazy e-mailem, ale nereagoval na ně.
Lidé z RWC vlastní letiště dodnes. Sám Hardt řekl, že tuto investici s kolegy pořizovali "na doporučení jednoho z bratrů Podlipných". Podrobnosti, za jakých do projektu vstoupili, však nechtěl upřesnit. Letiště považuje za jedinečné aktivum, které by mohli s partnery jednou zpeněžit. "Neplánujeme tam alternativu k Ruzyni, ale mohou tam přistávat už docela velká letadla," uvedl.
Kdo měl pod palcem Boudu
Dalším místem, jímž prošli Podlipní i RWC, je čerpací stanice a bistro Bouda v Dobřichovicích. Moderně řešená dřevostavba stojí u hlavní silnice z Prahy do Karlštejna. V přízemí se platí za načerpané pohonné hmoty nebo LPG, u vedlejšího pultu se prodává občerstvení. V prvním patře se dříve vařila italská kuchyně, nyní je restaurace zavřená.
Na projektu a výstavbě Boudy se před dvanácti lety podílel i Marek Podlipný coby zástupce investora, společnosti PB reality. Tato firma dodnes patří rodině Podlipných, konkrétně prostřednictvím jejich zastřešující pražské společnosti Biowatt (jejím jediným akcionářem byl do února 2009 Lubomír Podlipný mladší, potom jeho otec).
Pumpu v Dobřichovicích provozovala jiná společnost Podlipných PB klub, pozemky pod areálem si rodinné firmy pronajaly od města. Mimochodem, po celé republice měl PB klub před deseti lety přes dvacet čerpacích stanic s LPG.
V současnosti se za provozovatele stanice a bistra prohlašuje eseróčko Plyn Bouda. Tu v roce 2013 spoluzakládali podnikatelé Jiří Mutafov a Vladimír Tošovský. V roce 2014 se ale jediným společníkem Boudy stala firma Pharma 3, kterou napůl vlastnili Hardt a Polívka. Později se Bouda přesunula zpět pod kontrolu Mutafova mladšího, což platí dosud. "Od koho jsme Boudu kupovali, se už přesně nepamatuji, je to jedna z mnoha firem. Platí to, co je v obchodním rejstříku," řekl Mutafov.
Provoz v Boudě přitom řídí Radek Kunc, bývalý člen představenstva ve společnosti Podlipných PB klub. Na jinou firmu z rodiny PB reality jsou pak od roku 2014 napsaná živnostenská oprávnění s provozovnou na adrese Pražská 1101, Dobřichovice, kde stojí Bouda.
V Kutné Hoře i na Jižní spojce
Jiný průsečík mezi skupinou kolem Hardta a Podlipnými lze najít v areálu ČKD Kutná Hora, kde sídlí teplárna EC Kutná Hora, nejvýnosnější investice RWC. Na stejné adrese je od května 2012 zapsaná také firma ActivePower, v níž je jediným jednatelem a společníkem Lubomír Podlipný starší.
Společnost je, stejně jako dalších třináct firem, které podnikají v rozsáhlém areálu u silnice směrem na Zruč nad Sázavou, zapsaná drobným písmem na skleněných dveřích vrátnice podniku. Předmětem podnikání je blíže nedefinovaná výroba, obchod a služby, aktivní však zřejmě není. Na vrátnici o společnosti vůbec nic nevěděli. "To jméno jsem neslyšel, nepamatuji, že by je tu někdo hledal," řekl mladík za okénkem.
Hardt prý o sídle ActivePower nevěděl. "Ale nijak s námi nespolupracuje," řekl. I v tomto případě ale existuje historický společný jmenovatel. Hardt s Polívkou byli do roku 2013 členy orgánů společnosti Prague Military Hospital Concession. Stejnojmenné konsorcium uspělo v roce 2010 u úřednické vlády Jana Fischera s nabídkou na přestavbu Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích za 2,6 miliardy korun.
Mělo jít o historický projekt, jenž měl dokázat vhodnost investování formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Většinový podíl v konsorciu měla firma ze skupiny RWC, zbytek vlastnil Metrostav. Následující vláda Petra Nečase projekt zrušila, ministerstvo obrany však muselo konsorciu vyplatit náhradu 145 milionů korun za vynaložené náklady.
Společnost Prague Military Hospital Concession se v roce 2013 přejmenovala na AP Industry a jejím jediným akcionářem se stala zmíněná ActivePower, napsaná na Podlipného staršího. Podle Hardta nešlo o vzájemné vyrovnání, jeho skupina prý poskytla Podlipným "volnou" firmu. "My jich máme zásobu, oni se tradičně obrací na nás. Ale není to pravidlo, vím, že si i zakládají firmy sami," řekl Hardt.
Jeho vysvětlení ale naráží na fakt, že zhruba ve stejném období proběhla i transakce s firmou v opačném směru. Podlipný starší prodal RWC společnost Prague Military Hospital Concession HotelCo, v současnosti s názvem EC Palivová. Podle smluv ve Sbírce listin se prodávala za výšku základního jmění. Nabízí se tedy otázka, zda nešlo spíš o nějaký druh vyrovnání.
Společné sídlo firem s Podlipnými Hardtovi vyčítali už v době, kdy RWC uspěl s projektem přestavby střešovické nemocnice. Tehdy vyšlo najevo, že firmy ze skupiny sídlí na adrese kiosku na Jižní spojce u čerpací stanice Podlipných. Hardt to později vysvětloval tím, že mu Podlipní nabídli zdarma jakousi náhradu za tzv. office house, tedy papírového sídla, do kterého si některé firmy nechávají posílat poštu. Dodejme, že v současnosti sídlí většina firem RWC spolu se stovkami dalších společností právě na adrese takového "schránkového domu", v ulici Rybná 24.
