"Rodná čísla se v Česku neruší," prohlásil Bartoš. Podle něj zůstanou i po roce 2025 v nově vydávaných cestovních pasech nebo řidičských průkazech. Připomněl, že jejich postupné utlumování a nahrazování číslem bez data narození a informaci o pohlaví držitele průkazu je plánováno od roku 2009. Projevilo se to podle vicepremiéra už v základních registrech, které umožňují ověřit identitu občana pod neutrálními identifikátory.
Za zkreslenou a účelovou označil vicepremiér studii společnosti Grant Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal, kterou si podle něj zadaly Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace a Česká leasingová a finanční asociace. "Analýza pracuje s chybným odhadem, že dojde k plnému rušení rodných čísel," uvedl Bartoš.
Asociace ve společném prohlášení uvedly, že si za výsledky analýzy nadále stojí. "Naším cílem tak je poukázat na zásadní rizika navrženého systému, jeho nepřehlednost a zcela zbytečně vysoké náklady," uvedly asociace v prohlášení.
Studie podle Bartoše pracuje s úvahami, že požadavků na ověřování identity razantně přibude a že náklady na pořízení a provoz systému, které přepočítává na všechny státní zaměstnance, by mohly být až třicetinásobné. Podle studie by změna IT systémů stála veřejnou správu 14,8 miliardy korun a soukromý sektor 41,4 miliardy korun. Bartoš nicméně neuvedl, jaké skutečné náklady by útlum rodných čísel přinesl. "Nějaké náklady na straně státu samozřejmě s tím postupným útlumem budou," řekl.
Ze studie podle ministra možná vycházela Národní ekonomická rada vlády, podle níž bude projekt nákladný a výdaje na digitalizaci by bylo možné vynaložit účelněji. "Existují závažné pochybnosti, zda takový systém vůbec bude fungovat pro jednoznačnou identifikaci občanů ve všech myslitelných životních situacích," oznámila rada na vládním webu. Doporučila vládě zadat studii všech přínosů a rizik se zhodnocením jejich sociálních a ekonomických dopadů. Stránka s tímto komentářem z webu zmizela.
Změna v zapisování rodných čísel způsobí problém nejen v zákaznických databázích, ale především všem pracovníkům v oblasti lidských zdrojů, uvedla právnička Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hlaváčková. Zaměstnavatelům podle ní změna znesnadní komunikaci s úřady. "Je k diskusi, zda důvody volající po ukončení využívání rodného čísla jsou stále aktuální a relevantní, když právní úprava ohledně ukončení zápisu rodného čísla v občanských průkazech byla přijímána již v roce 2009," dodala Hlaváčková.
Bartoš chce s Digitální a informační agenturou prodiskutovat další vývoj i s ministerstvem vnitra a se soukromým sektorem. "Je možné, že bude třeba zvolit lepší řešení, máme na to čas," uvedl vicepremiér. Utlumování rodných čísel by podle něj mohlo způsobit problém insolvenčnímu rejstříku, který je využívá, nebo evidenci exekucí. "Pokud se ukáže, že třeba tyto náklady, které souvisí s tím rokem 2025, jsou v danou chvíli v rámci rozpočtu neunesitelné, dají se klidně odložit," řekl Bartoš.
Odklon od užívání rodných čísel nicméně považuje Bartoš za správný kvůli riziku jejich zneužití v digitálním světě, a to například ke krádeži identity, odhalení soukromých zvyků. K řešení problematiky by mohlo použít zavedení elektronických dokladů nebo evropské digitální identity.
Kvůli údajně vysokým nákladům chce opozice odklad zrušení zápisu rodných čísel do občanských průkazů o čtyři roky, tedy na rok 2029. "Jsme proti tomu, aby se teď z rodných čísel přecházelo na identifikátory. Navrhli jsme to posunout v čase," uvedla stínová ministryně vnitra ANO Jana Mračková Vildumetzová.
