Demencí trpí pět procent 65letých, třetina osmdesátníků a 45 procent devadesátiletých. V roce 2030 podle odhadů bude potřeba léčit 174 tisíc lidí.
"Je tedy velmi zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své malé bublině," uvedl přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina.
Pro zpomalení příznaků je podle odborníků zásadní včasná diagnóza. Okolí by si proto mělo všímat například výpadků paměti. "Typicky můžeme uvést seniora, který žije sám a už několik let se mu horší paměť. Lidé v jeho okolí si problém uvědomí ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně," popsala psychiatrička Klára Knápková.
Praktičtí lékaři příznaky zjišťují i při preventivních prohlídkách lidí starších 65 let. "Pomocí jednoduchých testů prověřujeme, zda nejsou snížené jejich kognitivní funkce. Pacienti při testu dostávají mimo jiné za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin," uvedla členka výboru odborné společnosti Astrid Matějková.
Problémy s pamětí se podle lékařů mohou často promítnout do užívání léků, ať už jejich zapomenutím nebo opakovaným užitím. Může to mít i vážné zdravotní dopady.
Vznikly proto nové doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu pacientů s Alzheimerovou nemocí, podíleli se na nich neurologové, psychiatři a praktičtí lékaři. "Cílem je, aby nezáleželo na tom, k jakému specialistovi se pacient s demencí dostane jako k prvnímu. Všichni lékaři musí přesně vědět, co mají v případě diagnózy demence dělat," dodal Rusina. Vznik dokumentu byl podpořený z evropských a norských fondů.
