Praha - Biskupové a zástupci řeholí se ale shodli na tom, že římskokatolická církev se nebude domáhat vydání obecního majetku, pokud při jeho získání nebyl porušen zákon a blokace původního církevního majetku.
Pokud byl ale majetek nástrojem nezákonného obohacování, budou o něj usilovat. Zároveň ale žadatelé o vydání majetku z řad církví v takových případech zohlední, zda hodnota není kompenzována finanční náhradou.
O rozhodnutí římskokatolické církve přijatém 2. prosince informoval mluvčí ČBK František Jemelka.
Podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi mohou církevní subjekty žádat o vydání majetku, který byl v době přijetí zákona ve vlastnictví státu. Obecní majetek vydán být nemůže a je za něj poskytována finanční náhrada, která je součástí majetkového vyrovnání. Některé církevní subjekty ale i o tento majetek usilují, když mají zato, že převod byl nezákonný. Obracejí se proto na soud.
Církev doporučila vstřícnost
Převod státního majetku do vlastnictví obcí umožnil zákon z roku 1991. V některých případech však podle České biskupské konference (ČBK) existuje důvodná pochybnost, že zákon o majetku obcí a zákonná blokace původního církevního majetku byly porušeny.
Nynější dohoda zástupců diecézí a řádů doplňuje prohlášení českých a moravských biskupů z letošního setkání na Velehradě. Tam se biskupové shodli na tom, že církev nebude uplatňovat nárok na majetek, který obce či jednotlivci získali v dobré víře, byť porušením blokačních paragrafů.
Oprávněným osobám římskokatolické a řeckokatolické církve, které mohou žádat o majetek podle zákona o vyrovnání státu s církvemi, doporučili, aby i v situacích, kdy prokazatelně nebyla respektována blokace církevního majetku v letech 1991 až 2014, postupovaly vstřícně vůči lidem, jimž by prosazování tohoto majetkového práva způsobovalo nesnáze.
"Je to signál vůči jednotlivcům i vůči obcím, že v případě, že došlo k převodu majetku, který podle blokačních paragrafů měl zůstat státu a teď měl být vrácen, a to nikoliv z důvodu nějaké kriminální spekulace, ale z důvodu nevědomosti, náhody nebo nějakého pochybení, že církev v těchto věcech bude postupovat s maximální vstřícností a umírněností. Nebude se dožadovat svého práva, které by znamenalo nejistotu pro tyto jednotlivce či obce," řekl tehdy generální sekretář ČBK Tomáš Holub.
V případech, které vedly ke spekulacím a nezákonnému obohacování, se ale církev podle něj svého práva domáhat bude.
