Praha - Přesně před týdnem, zhruba v půl šesté večer, se nad Egyptem zavřela kybernetická obloha. Graf provozu zdejšího internetu skokově zamířil k nule.
Egyptská vláda ve snaze znesnadnit demonstrujícím lidem komunikaci nařídila vypnout internetové připojení a nařídila mobilním operátorům ve vybraných oblastech zrušit pokrytí signálem.
Bylo by něco podobného možné i v České republice, například v případě teroristického útoku? Jak se mačká ono pomyslné "červené tlačítko" a kdy se vláda k tomuto zoufalému aktu uchyluje? A kdo by teoreticky vypínal český internet?
Pokoušíme se to zjistit a docházíme k překvapivému výsledku: úřady samy vlastně neví.
Neexistující autorita
Nejprve se zdá, že vypnout internet na území Česka vlastně nelze. Správci domén nebo správa páteřní akademické sítě odkazují na ministerstvo vnitra, případně Český telekomunikační úřad.
Ministerstvo vnitra zpočátku ústy své mluvčí sděluje, že vypnout v Česku internet prostě není možné. "V ČR v rámci orgánu veřejné moci neexistuje autorita, která by na základě svého rozhodnutí mohla omezit či vypnout služby spojené s provozováním služeb internetu," říká Hana Malá.
Ve stejném duchu zní i odpověď z Úřadu vlády: "Žádná taková autorita, která by plošně omezila přístup na internet, v ČR neexistuje," vzkazuje tiskový odbor.
Vnitro a poskytovatelé
Alespoň částečně jasno do situace vnáší náměstek ředitele Českého telekomunikačního úřadu Marek Ebert. Omezit přístup k internetu podle něj může buď samotný poskytovatel služby, nebo policie.
Poskytovatel z čistě technických důvodů, které blíže popisuje zákon o elektronických komunikacích.
A strážci zákona pak na základě zákona o policii "za účelem odstranění bezprostředního ohrožení životů (terorismus) nebo zdraví osob anebo v případě bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu". V takovém případě může policie rušit "v nezbytné míře a po nezbytně nutnou dobu" provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací. Tak to policii ukládá zákon.
To během dne zjišťuje i tiskový odbor ministerstva vnitra, který se hlásí s doplněním předchozí odpovědi. Ukazuje se, že vnitro mělo ještě v minulém roce zřídit specializované pracoviště, které by mělo na starost bezpečnost českého kyberprosotru.
Projekt kybernetická hrozba
Do poloviny prosince loňského roku mělo ministerstvo vnitra vypracovat návrh samostatné strategie pro kybernetickou bezpečnost, která by vyjasnila kompetence úřadů v případě kyberútoku nebo nutnosti omezit provoz místního internetu.
Žádná strategie ale v termínu nevznikla a vnitro dostalo na přípravu dalšího půl roku. "S ohledem na finanční, personální i technologickou náročnost tohoto úkolu, ministerstvo vnitra tento úkol v současné době řeší memorandem mezi MV a CZ.NIC," vysvětluje šéf odboru kybernetické a informační bezpečnosti Aleš Špidla.
CZ.NIC je sdružení právnických osob, které spravuje českou národní doménu. A od začátku roku 2011 pracuje namísto vnitra na vzniku tzv. CSIRT (Computer security incident response team).
Jak je možné komunikovat, když internet nefunguje?
- Ve chvíli, kdy dojde ke kompletnímu vypnutí internetu, zbývají pro komunikaci ještě "včerejší " technologie, jako je telefon či fax. Pyramidovým systémem lze velmi rychle oslovit velké množství lidí. Informovat svět pomocí Twitteru můžete i bez připojení k internetu. Tweetovat se dá i pomocí SMS, když si tuto možnost nastavíte ve svém profilu.
- V hustě obydlených lokalitách, jako jsou města, se dá využít velkého množství soukromých bezdrátových sítí, které se navzájem překrývají. Když u své domácí wi-fi vypnou všichni ochranu heslem a otevřou jí ostatním - vznikne nezávislá síť, pomocí které lze mezi uživateli zprovoznit chatovací aplikace.
Zdroj: Wired.com
CSIRT by měl nabízet konzultaci a pomoc firmám, které se staly obětí internetové kriminality a nedokáží si s problémem samy poradit. Mimo to by se měl CSIRT věnovat práci na projektu "Kybernetická hrozba", který by měl vyjasnit jak technické, tak právní aspekty spojené s kybernetickou kriminalitou a terorismem.
Internet je základní právo
Ke krajnímu řešení odepřít přístup k internetu svým občanům sáhlo před Egyptem Tunisko a před ním Írán po zfalšovaných voblách v roce 2009. Íránská "twitterová" revoluce ukázala poprvé v praxi sílu sociálních sítí, které demonstranti používali k organizování protestů a komunikaci se svobodným světem.
Svobodný přístup ke globální síti se velmi rychle a logicky stal jakýmsi lakmusovým papírkem demokratičnosti a svobody. Omezit svobodný přístup lidí k informacím se lehce může stát politickou sebevraždou. A už zdaleka ne jen v demokratickém světě.
Americký prezident Barack Obama označil minulý týden zachování funkčnosti internetových sociálních sítí jako základní hodnotu západem chápané svobody projevu. Otázku, jak řešit případný útok z kyberprostoru, ovšem USA intenzivně řeší.
Do senátu se vrací návrh zákona přezdívaného "Kill Switch Bill" z pera republikánské senátorky Susan Collins. Má umožnit vypnout internet nebo jeho části na neomezenou dobu v případě kyberútoku velkého rozsahu, který by narušil fungování ekonomiky země. Kontroverzní legislativa sklízí kritku ze strany ochánců soukromí, kteří varují před internetovou verzí Patriot Actu.
