"Výzkumy ukazují, že až 30 procent toho, co se děti naučí, je ovlivněno kvalitou ředitele. Je to pro představu, jako kdyby deváťák na škole neúspěšného ředitele odcházel s výbavou šesťáka na škole toho úspěšného," popisuje ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel.
Zájemců o vedení školy přitom není mnoho. V průměru se do konkurzu přihlásí dva lidé, do poloviny výběrových řízení dokonce jediný uchazeč. Učitelům totiž brání v ambicích vést školu několik bariér. "Po ranním probuzení se i po letech ředitelování těším, co nového bude ve škole. Ale začátky se zřizovatelem školy nebyly ideální," popisuje dlouholetá ředitelka Základní školy Trmice v Ústeckém kraji Marie Gottfriedová.
Když se po komunálních volbách zásadně změnilo vedení radnice v Trmicích, požadovali po ní dramatickou přeměnu školy. Nové vedení si přálo, aby do školy nechodili Romové a aby se všichni maturanti dostali na střední školu s maturitou a pokračovali na vysokou. Ve třítisícovém městě přitom Romové tvoří zhruba třetinu obyvatel.
Podle výzkumu organizace Učitel naživo odrazuje 22 procent učitelů od funkce ředitele právě nedostatek podpory či vedení ze strany zřizovatele. "Každé jednání se zřizovatelem bylo složité. Pokud jsem někdy přemýšlela, že už bych ředitelkou být neměla, bylo to v těchto chvílích. Nakonec jsme se dopracovali k příměří a uhájili jsme si ve škole to, co jsme dělali," uvádí ředitelka.
"Bere mi to elán"
Také další překážky, které vyplynuly ze studie, odpovídají podle Gottfriedové realitě ve vedení školy. Pro 74 procent učitelů je zásadní překážkou zatížení ředitele administrativou, kterou musí zvládnout. Bojí se, že by pak ztratili čas na učení i kontakt s dětmi.
"Bere mi to elán, ale je to bohužel potřeba. Odbřemenění od papírů bych postavila na první místo. Hlavní prací ředitele má být vedení lidí a prosazování hodnot, které se dají těžko měřit administrativními výstupy," dodává Gottfriedová, která je ředitelkou školy již 19 let.
"Když je u nás role ředitele nastavena jako velmi složitá, zájemce pak odrazují bariéry," uvádí analytička Učitele naživo Kateřina Konrádová. Podle ní je třeba zamyslet se nad tím, kdo a na základě jakých kritérií ředitele v konkurzech vybírá a také, jak je v Česku role ředitele nastavena. Konrádová také zmiňuje, že chybí systém vyhledávání a přípravy talentů. Zároveň podle ní chybí lidé, kteří by měli ředitele a jejich přípravu na starost.
Výzkum Učitele naživo také odhalil, že pouze 16 procent učitelů zvažuje konkurz na vedení školy v následujících deseti letech. Každý třetí učitel navíc pochybuje o férovém výběru kandidátů na ředitele. "Výběr by měl podléhat transparentním kritériím. Nicméně již u konkurzů se může plně projevit střet politické a odborné úrovně, jelikož finální slovo ve výběru ředitele má zřizovatel," vysvětluje Konrádová.
Vedoucí pracovníci škol jsou vybíráni na šest let, poté buď rovnou pokračují, nebo je čeká opakovaný konkurz. Nejvyšší počet vypsaných výběrových řízení byl před šesti lety, kdy podle České školní inspekce zřizovatelé vypsali 1512 konkurzů. Letos tak značnou část škol výběr ředitele znovu čeká.
