10 let od razie na Úřadu vlády. Padl jediný trest, miliony odškodnění a vrácené zlato

Jan Horák Jan Horák
Aktualizováno 13. 6. 2023 16:20
Na den přesně před deseti lety zasáhli příslušníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády. Dodnes jde o největší policejní operaci v nejvyšších patrech české politiky. V důsledku razie padla vláda Petra Nečase (ODS) a otevřel se prostor novým stranám včetně nejvýraznějšího hnutí ANO. Aktuálně.cz přináší přehled, jak jednotlivé linie nejvýraznější kauzy po roce 1989 dopadly.

"Zapojeno bylo kolem čtyř set policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu i dalších jednotek. Proběhlo 31 domovních a nebytových prohlídek. Bylo zajištěno 120 až 150 milionů korun v hotovosti, desítky kilogramů zlata a dokumenty pro další vyšetřování," prohlásil na tiskové konferenci ředitel útvaru Robert Šlachta. 

Byl pátek 14. června 2013, den po zásahu. Šlachta seděl vedle olomouckého vrchního žalobce Iva Ištvana a jeho klíčových spolupracovníků Pavla Komára a Petra Šeredy. Ředitel útvaru poprvé oficiálně vysvětloval, co zásahu předcházelo, v čem spočívá jeho podstata a jak je případ závažný.

"Na začátku jsme prověřovali organizovanou zločineckou skupinu, která podle našich informací fungovala na základě klientelistických vazeb. Cílem vazeb byl neúměrný zisk, měl tam být i podíl vlivu ve státních a polostátních organizacích," popsal.

Policie odváží materiály z kanceláře podnikatele Iva Rittiga během zásahu na Úřadu vlády 13. června 2013.
Policie odváží materiály z kanceláře podnikatele Iva Rittiga během zásahu na Úřadu vlády 13. června 2013. | Foto: Profimedia.cz

Policejní akce znamenala značný politický otřes. Důvěru veřejnosti ztratily strany v čele s ODS, které působily v české politice od 90. let. Naopak se otevřela cesta novým subjektům, zejména hnutí ANO Andreje Babiše a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury.

Čtyři dny po zásahu podal premiér Petr Nečas (ODS) demisi a s ním padla celá vláda. Prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem ekonoma Jiřího Rusnoka. Jeho úřednická vláda řídila zemi bez důvěry sněmovny do ledna 2014. Z předčasných voleb vzešla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL premiéra Bohuslava Sobotky. Ministrem financí se stal Andrej Babiš.

Bývalí poslanci ODS Marek Šnajdr (zády), Petr Tluchoř a Ivan Fuksa.
Bývalí poslanci ODS Marek Šnajdr (zády), Petr Tluchoř a Ivan Fuksa. | Foto: Ludvík Hradilek

Bývalé poslance ODS zachránila parlamentní beztrestnost

Přímo v den zásahu zadržel Útvar pro odhalování organizovaného zločinu bývalé poslance ODS Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Obvinil je z přijetí úplatku. Za místa ve státních či polostátních firmách se vzdali poslaneckého mandátu, aby neblokovali přijetí daňových opatření Nečasovy vlády.

Jenže necelých pět týdnů po jejich zatčení zasáhl Nejvyšší soud. V první řadě rozhodl o jejich propuštění z vazby, v níž seděli od zadržení. Zároveň konstatoval nepřípustnost jejich trestního stíhání. Odůvodnil to tím, že vyjednávání o složení mandátu vedli na půdě Poslanecké sněmovny. Požívali takzvané indemnity, jež projevům v parlamentu zaručuje beztrestnost.

"Za projev učiněný v Poslanecké sněmovně je namístě pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností, a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím," uvedl Nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti jim v dubnu 2015 jako odškodnění za stíhání vyplatilo celkem 1,9 milionu korun.

Marek Šnajdr za odstoupení ze sněmovny získal místo v dozorčí radě firmy Čepro, později se stal jejím předsedou. Ivan Fuksa zase obsadil post místopředsedy představenstva firmy Český aeroholding, současně se stal vrchním ředitelem pro strategii a rozvoj firmy. Petr Tluchoř domluvené místo v dozorčí radě Českých drah nepřijal, doporučil místo sebe Libora Antoše.

 

Právě se děje

Další zprávy