Davida Ratha s Kateřinou Kottovou (tehdy Pancovou) a Petrem Kottem pojí roky přátelství. Z blízkého vztahu k hejtmanovi manželská dvojice těžila, když v letech 2011 a 2012 domlouvala průběh tendrů na rekonstrukci kladenské nemocnice, špitálu v Kolíně čí výstavbu nového pavilonu nemocnice v Mladé Boleslavi. Rath měl jako hejtman pod kontrolou veřejné peníze kraje, Kottovi s jeho požehnáním plánovali způsob machinací se soutěžemi a sháněli úplatky.
"Bez jeho osoby by trestná činnost nebyla možná," podotkla k Rathovi předsedkyně senátu Iva Říhová ve více než hodinu trvajícím odůvodnění rozsudku. Samotné přednesení rozhodnutí o vině a trestu jí zabralo 129 minut. "Stěžejní byly prostorové odposlechy, důkazy zajištěné při domovních prohlídkách a listinné důkazy," vypíchla důkazy, jež dokládaly domluvy skupiny na machinacích a z nich plynoucí úplatky.
Obžalobu v kauze podal státní zástupce Jiří Pražák, který v minulosti působil na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem. Na severu poznal dnešní vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou, která mediálně zastřešovala celou kauzu. Současně vedla dvojici státních zástupců včetně Pražáka při dozoru nad vyšetřováním. Uznání viny u všech devíti obžalovaných osob a osmi firem figurujících v případu kvitoval s povděkem.
"Pokud jde o tresty, jsou mírnější, než jsem navrhoval. Proto jsem si ponechal lhůtu a posoudím případný další postup," řekl Pražák Aktuálně.cz. Pro Ratha navrhoval minimálně devět a půl let vězení, exhejtman stejně jako Kottovi vyvázl s osmiletým trestem. Pro něj a manžele navíc žádal státní zástupce propadnutí veškerého majetku. Ani na tento návrh soudkyně nepřistoupila, nicméně trojici rozdala finanční sankce. Rath má zaplatit 18 milionů a Kottovi 20 milionů.
Rozmluva s Rathem před rozsudkem
Žalobce Pražák má stále za to, že na místě bylo i zabavení majetku. Podle něj by tato sankce odpovídala vzhledem k už odsouzené první větvi kauzy, jejímž symbolem se stalo 7 milionů v krabici od vína. "U těchto obžalovaných jsou další čtyři skutky navíc, takže kdy jindy, když ne v takovém případě, je na místě tento trest uložit," podotkl. Připomněl, že si skupina v této větvi na úplatcích domluvila 66 milionů korun a více než tři miliony opravdu inkasovala.
Naopak Rathův právní zástupce Adam Černý trvá na tom, že soud měl jeho klienta očistit. Nic protiprávního se podle něj nestalo. "Klient se cítí nevinný, skutky nespáchal a s trestem nesouhlasí," prohlásil. Před rozsudkem s Rathem mluvil, jeho klient prý takový verdikt předpokládal. "Jeho očekávání bylo, že soud opíše obžalobu a že hlavní líčení nepovede k tomu, že soud zjistí, jak to opravdu bylo," dodal.
Soud podle něj v první řadě selhal, když připustil coby důkaz odposlechy. Právě na nich vystavěl odsuzující rozsudek. "Paní předsedkyně ignorovala skutečnost, že výrok Nejvyššího soudu je akademické povahy. Tím, že uznala odposlechy, se zhoršilo postavení mého klienta," zmínil Černý. Narážel na zápas o odposlechy, jenž se vedl po prvním rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v první větvi případu. Instance je v říjnu 2016 označila za nezákonné.
Spor o odposlechy
Po podnětu tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána však poznatky získané sledováním a operativní technikou v červnu 2017 Nejvyšší soud vrátil do hry. Pravdou je, že závěr svého rozhodnutí doprovodil dovětkem, že z jeho verdiktu nelze těžit při rozhodování v Rathově trestní kauze. Nicméně tehdy měl soud na stole první větev případu, nikoliv druhou. Soudkyně Říhová se proto o odposlechy opřela bez výjimky.
"S tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu nelze polemizovat a v dalším rozhodování ve věci ho pomíjet," zdůraznila. Obdobně mluvil i státní zástupce Pražák. "Pokud je řečeno, že příkazy a povolení ke sledování a nasazení operativní techniky jsou zákonné, tak je zkrátka možné z důkazů na jejich základě pořízených vycházet."
Kauza Rath II
Ve druhé větvi kauzy Rath padl pravomocný odsuzující rozsudek za přijetí úplatku, podílnictví, sjednání výhody při veřejné zakázce a poškození finančních zájmů Evropské unie. Manipulovalo se zakázkami na rekonstrukci bloku C2 v Nemocnici Kladno, opravou pavilonu O nemocnice v Kolíně, vybudováním parkoviště a pavilonu Palackého v mladoboleslavské nemocnici a tendrem na dodání 48 sanitek pro středočeskou záchranku.
Aktuálně.cz přináší přehled pravomocných trestů případně jiných rozhodnutí u všech aktérů případu:
- David Rath - osm let vězení a 13 milionů pokuta
- Petr Kott - osm let vězení a 15 milionů pokuta
- Kateřina Kottová - osm let vězení a 15 milionů pokuta
- Lucia Novanská z firmy ML Compet - šest let vězení a pokuta 400 tisíc
- bývalý ředitel firmy Konstruktiva Branko Pavel Drážďanský - šest let vězení a pokuta 750 tisíc
- exředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek - tři roky s podmínkou čtyři roky a pokuta 750 tisíc
- manažer firmy Puro-Klima Martin Jireš - tři roky s podmínkou čtyři roky a pokuta 1,5 milionu
- bývalý ředitel firmy Metrostav Pavel Pilát - tři roky s podmínkou čtyři roky a pokuta 2,5 milionu korun
- firma JIPE - zákaz účastnit se zakázek na tři roky a pokuta 2,5 milionu
- firma Puro-Klima - zákaz účastnit se zakázek na dva roky a pokuta dva miliony
- firma Hospimed - zákaz účastnit se zakázek na dva let a pokuta dva miliony
- firma Metrostav - zákaz účastnit se zakázek na tři roky a pokuta 10 milionů
- firma Metrostav Infrastructure - zákaz účastnit se zakázek na tři roky
- manažer Metrostavu Jiří Anděl - podmíněný trest a pokuta 250 tisíc
- firma Aveza - vyloučena k samostatnému projednání
- firma ML Compet - zrušení firmy
- firma Konstruktiva Branko - propadnutí majetku
- firma Tenton - vyloučena k samostatnému projednání
Rathův advokát se také pozastavil nad výší peněžitého trestu, ale nahlédl ji z opačné strany než státní zástupce. Podle Černého je v podstatě likvidační. "Soud má velmi dobře zmapován majetek doktora Ratha, trest ve výši 18 milionů je fakticky trestem propadnutí veškerého majetku," je přesvědčený advokát.
Podle žalobce Rathova kauza ukazuje na neblahou praxi při organizaci veřejných zakázek u nás. "Pokud budou zadavatelé spolupracovat s dodavateli, a bude se jim to vyplácet, nic se nezmění," míní. Cestu k narovnání prostředí nevidí ve změně legislativy, vždy se prý dá obejít. Receptem je podle něj důsledná represe. "Jediné, co to může změnit, je vědomí, že se budou bát, že jejich trestná činnost bude odhalena a potrestána."
