Ústí nad Labem/Brno - Od jednoho soudu k druhému, ale jen s malou nadějí, že se něco změní. Tak vypadá odpor magistrátu v Ústí nad Labem k neonacistům, kteří v sobotu zaplaví ulice města.
Poslední naději na zákaz alespoň jednoho ze tří nahlášených pochodů město upírá k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Rozhodování o ústecké akci neonacistů ho zaměstnalo jen pět týdnů poté, co nerozpustil Dělnickou stranu.
"Soud právě o záležitosti jedná. Rozhodne dnes, nebo zítra," řekl Aktuálně.cz mluvčí soudu František Emmert.
Ústecký magistrát tak bude alespoň dva dny před nahlášeným pochodem vědět, na co se má připravit.
Podle vedení města by se soudy vůbec nemusely akcemi extremistů zabývat, kdyby lépe fungoval shromažďovací zákon.
Primátor: Zákon podporuje extremisty
"Ukazuje se, že shromažďovací zákon je úplně mimo mísu, a že se s tím musí začít něco dělat, pokud nechceme takovéto projevy extremismu ve všech městech po celé republice a neustále podporovat jejich sílení," tvrdí ústecký primátor Jan Kubata.
On i jeho kolegové jsou bezradní. Adam Berčík, člen Dělnické strany a její kandidát v krajských volbách, nahlásil na radnici celkem tři pochody.
Proti jednomu nemohli úředníci dělat nic. Další dva zakázali. Krajský soud v Ústí nad Labem je ale na základě žaloby extremistů povolil.
Na rozhodnutí soudu o pochodu přes městskou část Klíše ještě magistrát stihnul podat kasační stížnost. Právě o té v těchto chvílích rozhoduje Nejvyšší správní soud v Brně. Podle dřívějších rozhodnutí v podobných záležitostech lze očekávat, že akci povolí.
Soud: Nemůžeme rozhodovat politicky
Nejvyšší správní soud naposledy v podobném případě rozhodoval loni v březnu. Verdikt byl ve prospěch neonacistů. Akce, namířená proti Židům, pak v Plzni proběhla za mimořádných bezpečnostních opatření.
Soud její nezrušení zdůvodnil tím, že rozhoduje pouze o správnosti procedury a dodržování shromažďovacího zákona, ne podle politického podtextu akce.
"Samozřejmě nemá být řečeno, že lze v demokratické společnosti tolerovat konání jakéhokoliv shromáždění, svojí podstatou třeba i ohrožujícího základní práva jiných. Samozřejmě platí, že i řádně ohlášené shromáždění, které nebylo zakázáno, může být v jeho průběhu rozpuštěno," dodal předseda senátu Vojtěch Šimíček.
Plzeňský primátor Pavel Rödl pak na shromažďovací zákon dokonce podal ústavní stížnost. Ústavní soud ji ale bez bližšího zkoumání pro neoprávněnost navrhovatele odmítl.
