ÚS tak potvrdil, že svou nevinu mají u soudu dokazovat v případech rasové diskriminace žalovaní. Týká se to případů, jakým je třeba odmítnutí obsloužit hosty kvůli barvě pleti.
Ústavní soud se na návrh Krajského soudu v Ústí nad Labem zabýval tím, zda zruší část občanského soudního řádu, jehož se dokazování diskriminace týká.
Podle platného řádu musí to, že kvůli barvě pleti či původu nebyl nikdo znevýhodněn, dokázat člověk, který se měl takového počínání dopustit. Pokud například majitel baru není schopen prokázat opak, je diskriminace považována za prokázanou - funguje tedy opačný princip než u dalších případů, prokazuje se nevina.
Podle Ústavního soudu není takové ustanovení protiústavní. "Z ryze formálního pohledu lze tvrdit, že žalovaná strana je do určité míry znevýhodněna. Přenesení důkazního břemene však není úplné a automatické," vysvětlil rozhodnutí soudce Miloslav Výborný. Podle něj musí žalující strana taktéž předložit důkazy pro svá tvrzení, ačkoliv to ze znění zákona výslovně nevyplývá.
Prokázaná diskriminace
Zákon to říká jasně: "Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech poskytování zdravotní a sociální péče, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak."
Krajský soud v Ústí ale toto ustanovení - které "zvýhodňuje" oběti možné diskriminace - považuje ze protiústavní. Soudci se domnívají, že porušuje právo na rovný přístup před soudem. Žalovaná strana je podle ústeckých soudců v těchto případech znevýhodněna. "Požadovat po obchodnících nebo poskytovatelech služeb, aby prokazovali, že se ke svým zákazníkům chovali předpojatě, mi přijde nespravedlivé," uvedl dnes u Ústavního soudu ústecký soudce Milan Zamrazil. Podle něj žalovaní nemají reálnou možnost u soudu dokázat, že nikoho nediskriminovali.
Ústečtí soudci se na Ústavní soud obrátili poté, co k nim doputoval spor čtyř Romů a majitele restaurace ve městě. Romové majitele zažalovali v roce 2002, kdy je číšníci podniku odmítli obsloužit s tím, že jde o soukromý klub pouze pro vybrané členy. "K obloužení bylo podle číšnice nutné zakoupit kartu za tři sta korun. A ani poté, co projevili zájem o koupi karty, nebyli obslouženi," uvedl při dnešním projednání ústavní soudce Miloslav Výborný.
Advokát David Strupek, který v několika případech rasové diskriminace zastupuje Romy, řekl, že takové rozhodnutí vítá. Diskriminace je podle něj každé odlišné zacházení, které není řádně odůvodněno. "U soudu každý prokazuje to, co tvrdí, a jestliže obžalovaný tvrdí, že svým chováním nikoho nediskriminoval, tak vlastně tvrdí, že pro své chování měl řádný důvod. A ten může prokázat pouze on," uvedl Strupek.
Romové chtěli u soudu vysoudit jak omluvu za počínání personálu, tak 20 tisíc korun pro každého jako odškodnění.
Proti zrušení nynějšího způsobu posuzování diskriminace se dnes u Ústavního soudu písemně vyslovili zástupci sněmovny, senátu, ministerstva spravedlnosti a také Evropského střediska pro práva Romů. Zrušením sporného paragrafu by vedlo k hrozbě sankcí ze strany Evropské unie.
Další případy u soudů
Soudy řeší případy sporů o diskriminaci z rasových důvodů poměrně často. Poslední takový případ rozhoduje krajský soud v Ostravě. Tři romští mladíci zažalovali majitele Klubu Helax, že je ochranka podniku odmítla vpustit na diskotéku - tvrdí, že kvůli barvě pleti. Každý z nich požaduje 30 tisíc korun a omluvu.
Romové byli účastníky testu, který na diskotéce prováděli zástupci nevládních organizací společně s novináři. Právní zástupkyně diskotéky žalobu odmítá s tím, že si Romové odmítli odložit kabáty v šatně, čímž porušili předpis Klubu Helax.
Právě v Ostravě se podobné případy řešily už v minulosti.
Infobox
NEPROKÁZANÁ TVRZENÍ
- Česká obchodní inspekce loni řešila sedm stížností na diskriminaci Romů v restauracích a hotelích. Například ústecká pobočka inspekce loni v listopadu projednávala stížnost tří Romů, kterým se nelíbil postup majitele mosteckého hotelu Cascade. Podle jejich výpovědi je nechtěl ubytovat, což zdůvodňoval tím, že má hotel plně obsazený. Inspekce případ nakonec odložila.
DISKRIMINACE A EVROPA
- Podobné zákony, které řeší diskriminaci kvůli etnické příslušnosti, víře a sexuální orientaci, mají i další evropské státy.
- Restaurace v druhém největším švédském městě Göteborgu je nucena zaplatit šesti studentům celkem 300 tisíc švédských korun (téměř jeden milion korun) za to, že je z rasových důvodů odmítla vpustit dovnitř. Restaurace na odškodnění studentů přistoupila proto, aby se případ nedostal až k soudu.
Majitel ostravské restaurace Club Vegas se musel omluvit za to, že jeho číšník v jeho podniku v roce 1999 odmítl obsloužit tři Romy.
Soud ale odmítl rasový podtext případu a zamítl i žádost o odškodnění ve výši padesát tisíc korun.
Až k Vrchnímu soudu se dostal před dvěma roky případ náchodského majitele restaurace Sport Karla Svobody. Ten čelil žalobě kvůli tomu, že personál jeho restaurace měl odmítnout obsloužit kvůli barvě pleti čtyři Romy.
Podle rozhodnutí Krajského soudu se Svoboda Romům měl doporučeným dopisem omluvit a každému zaplatit satisfakci 20 tisíc korun. Vrchní soud ale nakonec Svobodu osvobodil s tím, že majiteli restaurace podařilo prokázat, že nešlo o rasovou diskriminaci a že se všemi hosty zachází stejně bez ohledu na jejich příslušnost k etniku.
