Přehledně: Tak se změní učivo na základce. Ubude memorování, přibude informatiky

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
15. 2. 2021 21:05
Nová podoba "školních osnov", přesněji Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, přináší řadu změn. Ubude memorování, předměty se více zaměří na rozvoj logického myšlení. Informatika získá na významu na úkor třeba Newtonových zákonů ve fyzice. První stupeň ZŠ tak musí začít učit nejpozději od září 2023, druhý stupeň o rok později. Kdo je ale připraven, může začít už letos.
Učitelé v digitální gramotnosti zaostávají za žáky (ilustrační foto).
Učitelé v digitální gramotnosti zaostávají za žáky (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock

Přibývá digitální kompetence, prostupuje předměty

Do výuky na základní škole zásadním způsobem vstupují digitální kompetence, především schopnost orientovat se v digitálním prostředí a schopnost bezpečně, sebejistě, kriticky a tvořivě využívat digitální technologie při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života. Digitální kompetence mají rozvíjet učitelé napříč předměty.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Polští vojáci našli u hranice s Běloruskem mrtvého migranta z Nigérie

Polští vojáci našli v lese u hranice s Běloruskem mrtvého muže, který měl v batohu nigerijský pas. Oznámila to polská policie. Na polsko-běloruských hranicích za nynější migrační krize zahynulo podle polských médií přinejmenším 12 běženců. Charitativní organizace ale varují, že počet mrtvých migrantů může být vyšší. Mrazivé počasí činí z pokusů o překročení hranice riskantní záležitost.

"Tělo (nigerijského migranta) se našlo včera (v úterý) v lese u osady Olchówka u obce Narewka," napsala polská policie na Twitteru. Mrtvola se podle deníku Gazeta Wyborcza našla devět kilometrů od hranice.

Pohraniční stráž také uvedla, že skupina 35 migrantů za pomoci běloruských vojáků překonala hranici v noci na středu. Všechny migranty zadržela a poslala zpět.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čeští pěstitelé sklidili nejvíc chmele za čtvrt století, výnos byl rekordní

Úroda chmele byla letos nejvyšší za čtvrt století. Díky rekordnímu průměrnému výnosu 1,67 tuny z hektaru se meziročně zvýšila o 40,2 procenta na více než 8300 tun. Ve středu to oznámila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.

Podle ústavu byl letošní červen ve znamení vysokých dešťových srážek, na některých stanovištích spadlo v úhrnu i více než 150 mm. "Zpoždění v růstu, které v chladném měsíci květnu představovalo až 14 dnů, se vlivem vyšších srážek a teplot téměř srovnalo a většina chmelových porostů tak dosáhla vrcholu chmelové konstrukce, tedy sedmi metrů," uvedla mluvčí. Také v červenci byly bohatší dešťové srážky, teplotně byl měsíc průměrný.

Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele ČR Michala Kováříka se potvrdil svazový odhad dobré sklizně. "Sklizený chmel dosáhl velmi dobré kvality, co se týče obsahu pivovarsky cenných látek. Výše výnosů v příštích letech bude záviset na mnoha faktorech, a to především na počasí," sdělil.

V posledních deseti letech podle pěstitelů produkce chmele každoročně výrazně kolísá vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. V roce 2012 české chmelnice vyprodukovaly 4300 tun, o čtyři roky později přes 7700 tun, přitom výměra se změnila jen o 8,5 procenta. Chmelaři museli v poslední dekádě některé plochy kvůli klesající hladině spodních vod opustit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy