Tehdy šestadvacetiletý František Hekl nastoupil ke 312. československé stíhací peruti RAF, tedy britského královského letectva, 7. září 1941. Jeho velitel Alois Vašátko si o Heklovi poznamenal: "Velmi snaživý a schopný důstojník. Skvělý a obětavý kamarád. Dobrý a snaživý stíhací pilot."
Hodnocení na adresu Hekla ale zaznělo až posmrtně, velitel ho uvedl v pozůstalostním řízení. Peruť obdržela v druhé půli října šest starších letounů Spitfire, aby na nich cvičila před přechodem na modernější stroje. Hekl zvládl první let s jedním strojem, z druhého letu s dalším bitevníkem už se nevrátil.
Stíhací pilot 25. října na jihu Skotska nad jezerem Loch Doon s letounem prudce klesl, křídlem zavadil o hladinu a zřítil se do vody. Na místě tragédie ho nic nepřipomíná. Jak ale plyne z listin získaných redakcí, letos se to má změnit. Ministerstvo obrany počítá s vybudováním památníku na jeho počest.
Po tragédii zbyl jen vrak stroje
"Na vybudování pietního místa českého letce v RAF u jezera Loch Doon je zpracován projekt, jenž byl zaslán zainteresovaným britským úřadům. Byla vybrána realizační firma, jež předala rozpočet díla. Zahájení realizace se předpokládá v letošním roce," stojí v materiálu, jejž ministerstvo vypracovalo minulý měsíc.
Resort ministryně Jany Černochové (ODS) je připravený za vybudování pietního místa zaplatit 600 tisíc korun. Veřejně není jasné, jak má pomník vypadat, jak dlouho potrvá jeho zřízení a kdy se zpřístupní. K materiálu o uvolnění peněz na válečné hroby se vyjadřují ostatní ministerstva, takzvané připomínkové řízení stále běží.
"V případě, že projde bez připomínek, bude předložen vládě ke schválení. Pokud ho vláda schválí, budeme o tom následně média informovat," sdělila redakci mluvčí ministerstva obrany Ivana Navrátilová. Připomínkové řízení se uzavře v první půli srpna.
Hekl k Československému letectvu nastoupil v roce 1937, po začátku okupace v březnu 1939 odešel do Polska, kde se přidal k tamějším vzdušným silám. Do Velké Británie se dostal na podzim 1940 oklikou přes zajetí v Sovětském svazu. Jeho tělo se po tragédii v Loch Doon nenašlo, vrak stroje se vyzvedl roku 1982. Dnes je vystavený v muzeu ve městě Dumfries asi 80 kilometrů od jezera.
Střet obrany a zahraničí kvůli Vietnamu
Ministerstvo obrany také nechá vybudovat pietní místo československým legionářům padlým v ukrajinské Haliči, Volyni a Polesí v první světové válce v letech 1915 až 1917. Nová připomínka vznikne i na počest legionářů, kteří zahynuli na západní Ukrajině mezi roky 1917 a 1918. První pomník se zřídí v obci Boratyn, druhý se vybuduje v Žytomyru.
"Českoslovenští legionáři dokázali prolomit rakousko-uherskou frontu do hloubky 2 až 5 kilometrů. Bojů se zúčastnilo 3500 československých dobrovolníků, z nichž 185 padlo a 700 bylo zraněno," popisuje ministerstvo zahraničí, jak probíhala první velké bitva za účasti československých legionářů v červenci 1917 ve východní Haliči.
Obrana rovněž hodlá zřídit pietní místo v areálu české ambasády ve vietnamské Hanoji, jež připomene československé dobrovolníky, kteří sloužili v řadách Francouzské cizinecké legie ve válce v Indočíně v letech 1945 a 1954. Francouzi tam válčili s vietnamskými komunisty, na straně Francie bojovalo zhruba 1600 Čechoslováků.
S pomníkem má ale problém ministerstvo zahraničí. Vietnam je od půli 70. let komunistický, Černínský palác je proto opatrný. "Zřízení pietního místa ve Vietnamu je zahraničně-politicky citlivou věcí a je potřeba, aby konkrétní detaily projektu byly předem náležitě projednány s ministerstvem zahraničí," zní připomínka ministra Jana Lipavského, kterou má redakce k dispozici.
Připomínky obětí východní fronty
Celkem plánuje ministerstvo obrany vyhradit na rekonstrukci válečných hrobů či vybudování památníků a pietních míst v zahraničí 7,6 milionu korun. Vedle už zmíněných se chystá oprava hřbitovů či vytvoření nových pietních míst padlým v první a druhé světové válce v Itálii a v Polsku.
Ministryně Černochová navštívila minulý týden Ukrajinu, kde uctila památku právě československých vojáků, kteří zahynuli v první i druhé světové válce. Zastavila se na hřbitovech či památnících v Sagaduře, Starém Martinivu, Tsebrivu či Ozerné. Pietních aktů se zúčastnili i místní ukrajinští představitelé.
"Oběti obou velkých válek a hrdiny z východní fronty je potřeba si připomínat i v souvislosti s právě probíhající nesmyslnou agresí putinovského Ruska," prohlásila ministryně.
