Brno - Nechtějí továrnu, elektrárnu nebo jiného obra za humny, ale radnice už se stihla domluvit s investorem. Referendum svým voličům vyhlásit odmítá. Co teď?
Ve dvou obcích v Olomouckém kraji to lidé zkusili řešit soudně. Z rozsudků ale nejsou chytří.
Zatímco ostravský krajský soud postavil smlouvu města s investorskou firmou nad politická práva občanů a referendum nevyhlásil, podle brněnského krajského soudu žádná smlouva nemůže ničí politická práva omezit.
Takže zatímco v Nivě lidé slaví a chystají se k referendu o větrné elektrárně, v Zábřehu jim nezbylo než kvůli plebiscitu o plánované výrobně lepenky podat ústavní stížnost.
Lidé v celé republice se nyní definitivně dozvědí, zda mají právo rozhodovat o velkých investicích v referendu, přestože už předtím jejich zastupitelé rozhodli "o nich bez nich".
Zásadní rozsudky
Dosavadní zajímavé rozsudky Ústavního soudu ve věci místních referend:
- Březen 2007
V místním referendu lze rozhodnout také o změnách v územním plánu (výstavba sídliště a golfového hřiště, Vysoký újezd). - Srpen 2006
Je nepřípustné konání místního referenda o věcech, o kterých se rozhoduje podle zvláštního zákona a současně nespadají do samostatné působnosti obce (úložiště jaderného odpadu Temelín). - Únor 2005
Nelze vyhlásit místní referendum o tom, jestli se má konat referendum (zachování nemocnice, Vysoké Mýto).
Ústavní soud ještě nikdy v podobném případu nerozhodoval. Jeho verdikt tak bude vodítkem pro další případy.
Jiný soud, jiný rozsudek
V Nivě na Prostějovsku se zastupitelé s investorem dohodli na výstavbě sedmi stožárů na výrobu elektřiny z větrné energie. Jeden měla podle smlouvy společnost převést do vlastnictví obce, která by tak vydělávala velké peníze.
Obyvatelé obce přesto větrníky nechtějí, polovina všech voličů z Nivy se loni podepsala pod návrh na vyhlášení referenda. Když ho zastupitelstvo přesto nevyhlásilo, obrátili se na Krajský soud v Brně.
"Nelze žádným smluvním ujednáním mezi obcí a třetí osobou předem vyloučit občany z přímého podílu na správě veřejných věcí obce, a zkrátit je tak na jejich základním politickém právu zakotveném v Listině základních práv a svobod," rozhodl v únoru soudce Petr Kobylka.
Přitom v prosinci minulého roku rozhodla jeho kolegyně Monika Javorová z Krajského soudu v Ostravě v případě zábřežské papírny Wanemi přesně naopak.
"Krajský soud dospěl k závěru, že zákon zapovídá místní referendum pro případ, že by jeho výsledek zavázal orgány obce k jakémukoli jednání, které není v souladu s právem, ale k jednání protiprávnímu," uvedla v odůvodnění Javorová.
Město má s investorem uzavřenou kvůli pozemkům smlouvu o smlouvě budoucí. Vyplývají z ní dokonce pokuty za nedodržení. Lidé by v referendu město přinutili od ní ustoupit. Podle soudkyně to ale město nemůže udělat. Z toho podle soudu vyplývá, že výsledek referenda by měl za následek protiprávní jednání.
Jednání bude zřejmě neveřejné
Zábřežští podali proti rozhodnutí ostravského soudu ústavní stížnost. Ta teď leží u Ústavního soudu. Rozhodovat o ní bude senát se soudcem zpravodajem Janem Musilem. Do několika týdnů by mělo být jasné, jestli bude jednání veřejné.
"Rozeslali jsme žádosti o vyjádření Krajskému soudu v Ostravě, městu Zábřeh, firmě Wanemi a dalším zúčastněným stranám. Shromažďujeme dokumenty. V podobných záležitostech bývají jednání často neveřejná, záleží ale, jak se vyjádří jednotlivé strany," řekl Aktuálně.cz mluvčí Ústavního soud Michal Spáčil.
Podle starosty Zábřehu Zdeňka Koláře, který jako jeden z mála zastupitelů referendum podporuje, by nevyhlášení hlasování Ústavním soudem bylo tragické. "Když je ústavní právo takto okleštěné, k čemu je?" uvažuje. Jenže většina jeho kolegů má strach ze závazků vůči investorovi.
Firma Wanemi zatím svůj možný postup v případě vyhlášení referenda a následném odmítnutí papírny nechce komentovat.
"Nebudeme tuto věc zatím komentovat, protože ústavní soud se věcí teprve bude zabývat. Máme obecně za to, že řešení jakékoliv situace lze nalézt," řekl Aktuálně.cz mluvčí Wanemi Petr Vintrocha.
