Řádění extremistů v Litvínově.

1/24 Přehled fotografií
17. listopadu 2008 - policisté od ranních hodin kontrolovali auta směřující do Litvínova. Zvláště pak ty, jejichž posádky mířily na ohlášenou demonstraci. Policii nejvíce zajímalo, co si účastníci vezou. Někdo si s sebou vzal trochu alkoholu a šálu pražské Sparty, jiní u sebe měli dokonce zbraně.
Na sídlišti Janov od dopoledne postávaly přibližně dvě stovky místních Romů. S transparenty (Všemi prostředky proti nacismu; Nikdo není víc než Ty; Děti za nic nemůžou; Oběti jsou zbytečné; Svět je lepší barevný) a za doprovodu živé hudbou v podání místního "Elvise" netrpělivě očekávali příchod extremistů.
Na náměstí Míru se tou dobou scházeli příznivci krajně pravicové Dělnické strany.
V zaplněné horní polovině náměstí naslouchali proslovům nejen sympatizanti Dělnické strany (DS), ale také běžní obyvatelé Litvínova. Předseda DS Tomáš Vandas mj. prohlásil, že se Česko stává "žumpou" a že by nemělo být "útočištěm pro všechny migranty z celého světa".
Z náměstí Míru se okolo 15. hodiny vydal průvod přibližně 600 extremistů (v čele s transparentem "národní - aktivní - radikální") k janovskému sídlišti.
Již cestou na přibližně 3 km vzdálené sídliště Janov, došlo k několika incidentům, při nichž prolétly vzduchem kameny, lahve i dělobuchy.
Nedaleko janovského ghetta rostlo napětí - extremisté si nevybíravě troufali na lidi (většinou zástupce médií) v okolí průvodu. Při jednom takovém incidentu byl napaden také spoluzakladatel sdružení Tolerance a občanská společnost Ondřej Cakl (vlevo).
Těsně před janovským sídlištěm se extremisté v několika skupinách rozeběhli před duněním policejních dělobuchů mezi nejbližší domy. Na policisty přitom házeli vše, co bylo po ruce - tedy kameny, klacky a lahve.
Situace byla ve všudypřítomném dýmu často nepřehledná. Radikálové v černých kuklách tak mohli chvílemi neočekávaně přebíhat.
Již během prvních střetů začal hořet vůz Městské policie Litvínov.
V nastalém zmatku bylo několik výtržníků zadrženo.
Před janovským sídlištěm ale ještě hořel oheň a v okolí byly další bojovně naladěné skupiny.
U domů (vlevo) se tiskly desítky místních obyvatel a v oknech i na balkonech (vpravo) byli mnozí další. Většina místních neromských obyvatel aktivistům fandila a z nepokojů ve své čtvrti viní policii.
Radikálové znovu útočili a policisté házeli další dělobuchy.
Při dalších vzájemných střetech bylo několik extremistů zraněno. Jednoho muže musela sanitka odvézt poté, co se snažil hodit zpět na policisty již odpálený dělobuch.
Jandečkova ulice po bitvě - uhaslé dělobuchy, kameny, střepy a ve vzduchu štiplavý zápach slzného plynu.
Zanedlouho se na druhé straně ulice znovu spojili extremisté, na chvíli dokonce v početní převaze.
A tak přilehlou čtvrť janovského sídliště znovu zahalil hustý dým. Díky množství slzného plynu ve vzduchu se čím dál obtížněji dýchalo.
Přibývalo také zraněných policistů. Někteří se sami dusili v použitém slzném plynu, jiné trefili útočníci.
Rozhodující útok těžkooděnců - s podporou dělobuchů a vodního děla vyháněli extremisty dál od Janova.
Extremisté ustupují.
Hamr, sousední čtvrť u Janova i bitevní pole zároveň, se za soumraku vylidnil.
Policisté ještě zatarasili hlavní příjezdovou cestu do Janova a z dálky byly slyšet menší incidenty, akce extremistů už ale slábly.
Kolem 17. hodiny se většina radikálů přesunula zpátky do centra Litvínova. Někteří na vlak, jiní do nedalekých barů.