Psi budou mít registr, údaje o majiteli zapíše veterinář po čipování nebo očkování

ČTK ČTK
10. 8. 2022 16:06
Psi budou do budoucna registrováni v centrální evidenci, kterou bude provozovat Komora veterinárních lékařů. Veterináři do evidence zanesou identifikační údaje chovatele a jeho zvířat při jejich očipování nebo očkování. Schválil to Senát v novele veterinárního zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Přístup do evidence mají mít veterináři, ale i orgány veřejné moci a částečně chovatelé.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Novela řeší také podrobnosti povinného čipování psů a zavádí podle požadavku EU pravidla pro mezinárodní přepravu zvířat. Jejich porušení by mohlo být potrestáno až dvoumilionovou pokutou.

Evidence bude neveřejný registr, cenu za zápis si budou účtovat soukromí veterináři. Záznamy o psech se budou z evidence vyřazovat po 20 letech. Přístup do evidence mají mít také obce a chovatelé, kteří se ale dostanou jen k údajům týkajícím se jejich psů. V evidenci se budou zaznamenávat rovněž telefonní čísla chovatelů, budou je moci aktualizovat.

Veterinární lékaři budou povinni zapsat psa do centrální evidence do sedmi pracovních dní od čipování nebo očkování či přeočkování. Ve stejné lhůtě musí také zapsat změny v informacích o chovateli. Čipovat budou moci také vysoké školy, které připravují budoucí veterináře. Náklady na vznik a provoz evidence bude hradit stát.

Veterinární komora již nyní provozuje evidenci psích pasů. Stát předpokládá, že většina psů bude zapsána do centrální evidence do roku od nabytí účinnosti novely, přechodné období ale na to dává tři roky. Senátní komise pro rozvoj venkova požádala Komoru veterinárních lékařů a ministerstvo vnitra o urychlené dořešení problémů s novým informačním systémem tak, aby mohl být spuštěn co nejdříve. Ministerstva zemědělství a vnitra by podle komise měla zřídit speciální pracovní skupinu k problematice zajišťování povinností obcí při péči o bezprizorní zvířata.

Od předloňského roku je ze zákona povinné mít psa očipovaného. Soukromí veterináři kritizovali právě chybějící jednotný registr psů. Zatím existují jen dílčí databáze a lidé nemají povinnost nechat čipované zvíře zaregistrovat, což například komplikuje strážníkům hledání majitele zatoulaného psa.

Zákaz kastrace samců bez znecitlivění

Poslanci v rámci novely rozhodli o tom, že omezení domácích porážek skotu maximálně na tři kusy ročně se bude vztahovat také na roční a mladší kusy. Nyní se toto omezení vztahuje na hovězí dobytek starší 12 měsíců a mladší 72 měsíců, tedy šesti let.

Sněmovna připojenou novelou zákona na ochranu zvířat proti týrání zrušila možnost kastrace samců mladší osmi týdnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků bez znecitlivění a naopak zavedla možnost zkracování ocasu u ovcí kvůli prevenci zdravotních komplikací.

Novela zákona také ruší povinnost chovatele včelstev, aby hlásil neprodleně úhyny včelstev nad stanovený limit krajským veterinářům. Poslanci novelou zakotvili povinnou registraci chovu hmyzu, který je určen k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, a to u krajské veterinární správy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy