Do malé obce Borovno v Brdech je to z Plzně autem něco přes půl hodiny. Právě tady sídlí útulek Andrey Kolmanové, který přijímá propuštěné laboratorní psy a hledá pro ně nové domovy. Funguje od letošního března pod hlavičkou neziskové organizace Druhá Šance U Františka. "Dvacet bíglů jsme už stihli udat, teď máme dalších 14," popisuje Kolmanová.
Na první pohled jsou psi v dobrém stavu, mají jen drobné kousance a škrábance. Mnohem hůře jsou na tom ale psychicky. Na rozdíl od ostatních v útulku se ti laboratorní choulí v rohu kotce a bojí se vždy, když se k nim blíží člověk. "V takový moment se strachy pomočí nebo pokálí. Často na sebe nenechají ani sáhnout," komentuje Kolmanová chování zvířat.
Přestože se v českých laboratořích využívají k pokusům především myši, potkani, králíci a ryby, řada testů se dělá i na psech. Oprávnění mají tři zařízení, dvě testují veterinární léčiva, jedno léky pro lidi. Podle informací ministerstva zemědělství použily laboratoře v roce 2015 k pokusům 852 psů. v roce 2018 to bylo 609 psů a loni 377. Výzkumníci volí jako rasu bígly, kvůli krotké povaze a tomu, že nenapadají člověka ani v případě, kdy se cítí v ohrožení.
Případy, kdy psi kvůli pokusům umírají, nejsou výjimkou. Z jedné ze studií z letošního června lze zjistit, že firma testující léky pro pacienty s Parkinsonovou chorobou musela kvůli pokusu usmrtit 32 psů.
V dokumentech z roku 2018 je zase výzkum, během kterého experti bígly naočkovali, aby podpořili jejich imunitní systém. Pak jim odebírali krev k výrobě přípravku proti psince a hepatitidě. Dokument uvádí, že k testování bude potřeba až 800 psů, a přestože je pokus klasifikován jako mírný, uhynulá zvířata zlikviduje nasmlouvaná společnost.
Kolik zvířat při pokusu nakonec zemřelo, se redakci Aktuálně.cz zjistit nepodařilo. Ministerstvo zemědělství ani Státní veterinární správa, která laboratoře kontroluje a k datům z pokusů má přístup, tyto statistiky redakci neposkytly.
Alternativa není, říká šéf výzkumného ústavu
Obejít se při pokusech bez psů zatím podle ředitele Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Martina Faldyny nejde. Navzdory rychlému technologickému pokroku. "Člověku je nejblíže opice, prase má podobné trávení, pes zase srdce," připomíná expert, jak blízko má k lidem fyziologie psů.
Léčiva se nejprve testují na buněčných kulturách, následně je zdravotníci zkouší na menších zvířatech, například na hlodavcích. Teprve pak mohou přejít k testování na psech. "Pokud to jde, na zvířatech je nezkoumají. U imunitních reakcí se tomu ale vyhnout nedá," říká Faldyna.
Šancí do budoucna jsou modely orgánů, se kterými pracují například lékaři na pražské klinice IKEM. Imunitní reakci dokáží tyto orgány napodobit, podle Faldyny ale zatím nejsou tak dokonalé, aby výsledky z nich byly vypovídající. Jejich další vývoj by ale mohl testování léků na zvířatech snížit. "Živý organismus je ale natolik unikátní a složitý, že ho dnešní věda neumí zcela nahradit," doplňuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Pokusy na zvířatech vyžaduje zákon. Výzkumným zařízením ukládá povinnost prokázat účinnost léku testem na dvou skupinách zvířat. Pokusy schvaluje odborná komise dané laboratoře i ministerstvo zemědělství.
Zákon také umožňuje předat psy po pokusech chovným stanicím. Pro útulek z Borovna přesto nebylo snadné bígly získat a jednání s laboratoří i státem se několik let táhlo. Náklady na svoji činnost teď organizace hradí z darů veřejnosti nebo z vlastních úspor.
Odpor aktivistů k českým laboratořím
Stejně jako proti velkochovům kuřat nebo zacházení s cirkusovými zvířaty protestují proti pokusem na psech ochranářské organizace a aktivisté. V polovině července se konal protest v Konárovicích u Kolína před laboratoří firmy Meditox, která na bíglech testuje účinnost a bezpečnost vakcín. Na sociálních sítích se také objevilo video z areálu firmy. Záběry ukazují štěkající a kňučící psy v kotcích, strkající hlavy mezi mříže, jako by chtěli vyskočit ven.
Hlasité štěkání slyšely na místě i redaktorky Aktuálně.cz, když vyrazily pravost videa ověřit. "Proti testování léků na zvířatech nejsem, jednu dobu se však štěkání a kňourání psů nedalo vydržet," uvedl jeden z obyvatel vesnice.
Jednatel firmy Jan Zábský odmítá s novináři komunikovat. Dvojice laborantek před budovou místo odpovědi uhasila rozkouřené cigarety a zmizela uvnitř laboratoře. Další zaměstnanci uvedli, že k ničemu neetickému v zařízení nedochází. "Všechny studie tady jsou schválené zákonem. Že psi štěkají, to je normální. Když máte psa na zahradě a přijde někdo cizí, taky bude štěkat," sdělila jedna ze zaměstnankyň.
Demonstrace se v červnu konala i před areálem společnosti Bioveta, která na psech testuje léky také. "Používání zvířat nařizuje Evropský lékopis, pokud bychom ho nedodržovali, nemůžeme ve vývoji a výrobě vakcín podnikat," zmínil základní pravidla platná v zemích Evropské unie ředitel společnosti Libor Bittner.
Šance na život závisí hlavně na majitelích
Aby mohl útulek v Borovnu na okraji Brd najít laboratorním psům nový domov, musí nejprve zvířata projít zdravotním ošetřením a nutnou socializací. Teprve pak je možné vybrat vhodného majitele. Nejlépe takového, který má se psy předchozí zkušenosti.
Seznamování se světem za branami laboratoře a později útulku není pro zvíře snadné. "Laboratorní bíglové vůbec neznají schody, a musí se po nich učit chodit. Neznají ani vodu. Ve výběhu u útulku máme rybníček, opakovaně jsme viděli, jak se zachránění psi rozhodli po něm projít a divili se, když do vody spadli," vypráví chovatelka Kolmanová. Ještě náročnější ale může být setkání s ruchem v ulicích, s tramvají nebo autem.
Při založení Druhé šance u Františka se Kolmanová inspirovala americkou organizací Beagle Freedom Project, která funguje od roku 2010 a nový domov našla více než dvěma tisícům psů a koček po celém světě. Kolmanová zatím spolupracuje s jednou českou laboratoří. Neuvádí se kterou, protože se tak dohodla s jejím vedením. Chystá se ale zkontaktovat i zbylé dvě, aby od nich mohla psy odebírat a pomoci jim k novému domovu.
