Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí takzvanou antimikrobiální rezistenci mezi deset největších globálních výzev pro veřejné zdraví, kterým lidstvo v současnosti čelí. A podle jejích předpokladů se situace bude do budoucna nadále zhoršovat. Jen v roce 2019 si podle analýzy publikované v časopise Lancet odolnost bakterií na antibiotika vyžádala po celém světě nejméně 1,2 milionu životů.
>>> Všechny dosavadní díly série První příznaky sledujte ZDE <<<
"Jde o to, že každý organismus se snaží přežít. A i ty bakterie dělají všechno pro to, aby přežily, což je mnohdy proti našemu úsilí uzdravit pacienta," vysvětluje v pořadu infektolog Milan Trojánek. "Hlavní příčinou tohoto problému je ale to, že antibiotika často užíváme více, než bychom museli, a někdy volíme i taková, která nejsou úplně vhodná. A kvůli tomu získávají bakterie o to větší odolnost a situace se zhoršuje," dodává.
V Česku se tento problém ale zatím dotýká hlavně nemocnic. U některých pacientů, kteří jsou na jednotkách intenzivní péče nebo dlouhodobě hospitalizovaní, se mohou vysoce rezistentní bakterie objevit. V běžné populaci zatím nebyly takové infekce příliš časté.
"Ale musím říci, že v poslední době už vídám i situace, že mladá žena s opakujícími se záněty močového měchýře přijde s bakterií, která je citlivá třeba jen na antibiotika, která se dají dát pouze do žíly. Což je něco, co zní děsivě," uvádí Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. "Opravdu by se mohlo stát, že běžné bakterie z komunity, s nimiž se setkáváme běžně mimo nemocnici, by mohly rezistenci získat," dodává.
Zvláštní díl série První příznaky přináší také informace o tom, v jakých situacích je správné antibiotika užívat či v jakých evropských zemích se s tímto problémem tolik nesetkávají.
Ve videu byly použity záběry z videobank Pixabay a Pexels.
