Vsetín - Obyvatelé Vsetína jsou prvními v republice, kteří přesně vědí, jaký konkrétní ekologický dopad má jejich bydlení, cesta do práce nebo nakupování.
Sdružení TIMUR vypočítalo, že průměrná ekologická stopa jednoho občana je 5,3 globálních hektarů, přičemž únosná kapacita je 0,7 hektarů. Znamená to, že Vsetín sedmkrát překračuje hranici trvale udržitelného rozvoje.
Ekologická stopa - vyčíslená ve speciální jednotce globální hektar - názorně ukazuje, jak člověk svou spotřebou energií, jízdou automobilem či produkcí odpadu zatěžuje planetu.
"Stát, rodina nebo občané by neměli dlouhodobě utrácet víc, než kolik mohou vydělat. Podobné je to s nároky na přírodní zdroje a biologicky produktivní území. Proto je důležité vědět, co máme k dispozici a co skutečně čerpáme. To nám ukazuje ekologická stopa," vysvětlil Viktor Třebický ze sdružení TIMUR, nebo-li Týmovou iniciativu pro místní udržitelný rozvoj.
Vsetín doplácí na energie
Největší podíl vsetínské ekologické stopy tvoří spotřeba elektrické a tepelné energie. Podle Třebického jde o celostátní problém: většina energií v zemi totiž dlouhodobě pochází z neekologického uhlí, ale také z plynu.
"Navíc topná sezóna je v České republice poměrně dlouhá," řekl Aktuálně.cz Viktor Třebický.
Druhý největší podíl na vsetínské stopě zabrala spotřeba a výstavba, tedy jak lidé nakupují zboží a služby a jak se ve městě staví nové domy nebo sklady.
Města nemají šanci, jejich otisk je velký
Třebický podotknul, že Vsetín a další města s vysokým zalidněním a koncentrací spotřeby zdrojů prakticky nemají šanci dosáhnout vyrovnané bilance zeleného účetnictví. Mohou ji však zmenšit.
Česká ekologická stopa patří k největší na světě. Ropákovi ovšem vyhovuje:
"Studie povede město k tomu, aby se zamýšlelo nad tím, jak danou spotřebu snížit, a motivovat k tomu i obyvatele - aby využívali více služeb městské hromadné dopravy, preferovali zdravější životní styl spojený s tříděním odpadů a podobně," řekla Aktuálně.cz mluvčí vsetínské radnice Marie Šidlová.
Město jako pastvina
Představte si město jako velké zvíře. Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili? Plocha této pastviny je ekologická stopa."Spotřebu sníží také energetická náročnost budov, město se proto snaží nabízet dotace na zateplení objektů, a to i podnikatelům," dodala Šidlová.
Na řadě jsou další města včetně Prahy
Mluvčí vsetínské radnice Marie Šidlová uvedla, že studie o ekologické stopě získá význam, až stejnou analýzu získají další města.
"Budeme tak moci porovnat, jak na tom ke vztahu jiným místům v republice jsme," poznamenala Šidlová.
Viktor Třebický ze sdružení TIMUR uvedl, že v následujících měsících vzniknou zprávy o ekologické stopě čtyřiceti českých měst včetně Prahy. Obce si mohou svůj ekologický dopad vypočítat i na speciální internetové stránce.
Orientační výpočet například ukazuje, že ekologická stopa jednoho obyvatele Vrchlabí je 4,23 globálního hektaru, přičemž biologická kapacita je více než šestkrát nižší, přesně 0,67 hektaru.
Londýnská stopa je 3x vyšší
Svou ekologickou stopu si v minulosti nechala vypočítat i velká světová města jako Vídeň, Tokio, Helsinky, Toronto nebo Santiago de Chile.
Například ekologická stopa Londýna je 6,63 globálního hektaru na jednoho obyvatele, což je třikrát víc, než je trvale udržitelné.
