Průzkum: Většina Čechů nerada Romy, 40 % by je odsunulo

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
9. 12. 2010 17:42
Averze vůči Romům jasně převyšuje podobné pocity k Vietnamcům či černochům
Foto: Jan Langer

Praha - Pravicových extremistů jsou v české populaci jen 2 procenta, dalších 6 procent je ale ochotno nějakou extremistickou stranu volit. A hlavně - 80 procent lidí považuje Romy za "nepřizpůsobivé".

Výsledky tohoto nového průzkumu označili sociologové agentury STEM za "alarmující".

Navíc zjistili, že averze vůči Romům jasně převyšuje podobné pocity k Vietnamcům, černochům, cizincům nebo menšinám společnosti. Aby oddělili rasismus a averzi konkrétně k Romům, zavedli sociologové STEM nový termín - anticikánizmus.

Průzkum je poměrně rozsáhlý - 2056 dotázaných starších 15 let.

Co prozradil průzkum

Souhlas s ultrapravicí:

  • 10 % populace zcela
  • 70 % s některými myšlenkami
  • 10 % odpor k těmto idejím

10 % souhlasících:

  • 6 % aktivních (voliči a zároveň ochotní k akcím)
  • 2 % jen voliči
  • 2 % souhlasí, ale nepodpoří

"Anticikánizmus"...

Průzkum přinesl ještě jedno varovné číslo: až 40 procent populace by rádo, kdyby se "romský problém odsunul" mimo českou kotlinu - souhlasili by s "odsunem" Romů.

Může za to vyhrocenost otázek: na jednom konci škály měli dotázaní připustit, že by přijali Roma do rodiny, druhou krajností byl "souhlas s odsunem".

"Kdyby to nebylo takto vyhrocené, číslo by bylo nižší," snažil se mírnit výsledek průzkumu ředitel STEM Jan Hartl.

Výzkumníci ovšem zjistili ještě jednu věc. Čím větší zkušenost s Romy dotazovaní měli, tím více mluvili o jejich "nepřizpůsobivosti".

Ministr vnitra Radek John (Věci veřejné) proto romské komunitě vzkázal: "Milá romská komunito: takto vás vidí většina země a pojďme se spolu zamyslet, co s tím!"

... a co s ním? V dubnu budeme moudřejší

Jednou věcí je konstatování faktu, druhou otázka, co se s tím dá dělat. A to není úplně jasné. Zástupci ministerstva mluví třeba o školení učitelů nebo o lepší práci policie v "problémových oblastech".

Policie podle zástupců resortu "musí vymáhat právo bez rozdílu" nebo zlepšit práci v "problémových oblastech". Evergreenem je "zaměřit se na prevenci". Ministerstvo ale dodává, že zejména prevenci nemůže zdaleka zvládnout samo.

A přiznává, že i zlepšení práce policie v oněch "problémových" oblastech naráží na problém. "Konkrétně v Litvínově ubylo 10 procent policistů," připustil ministr John. Policisté v těchto lokalitách pracovat příliš netouží.

Momentálně ministerstvo plánuje vytvořit expertní skupinu z lidí z akademické sféry nebo neziskových organizací, která by měla navrhnout kroky, jak situaci řešit. Tato "koalice ochotných" by podle resortu vnitra měla svou strategii připravit do dubna.

"Velký extremistický potenciál" české společnosti

Výzkumníci STEM zjistili, že skutečně radikální postoje a ochotu je aktivně prosazovat má 6 procent české společnosti. To jsou lidé, kterým jsou ideje pravicového extremismu blízké a zároveň jsou ochotní aktivně podporovat extremistické strany - roznášet letáky, chodit na demonstrace.

A další 2 procenta je připraveno extremistickou stranu volit.

Převažují muži, s nižším vzděláním, často nezaměstnaní. Ovšem s velkým podílem mladých lidí mezi 15 a 29 lety.

S některými dílčími názory ultrapravice ale souhlasí hned 70 procent Čechů.

"Pojmenovali jsme věci, toto je první výkop," prohlásil ministr John. "Je třeba otevřít toto tabu." Teď doufá, že spustí celospolečenskou diskusi.

 

Právě se děje

Další zprávy