Průzkum ukázal, že téměř tři pětiny dotázaných souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, víc než třetina s nimi nesouhlasí. Téměř polovina dotázaných hodnotí vládní podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem jako přiměřenou, více než dvě pětiny za přílišnou a jen tři procenta ji vnímají jako nedostačující.
Výrazná většina Čechů podporuje vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko, stejně jako snahy o jeho politickou a ekonomickou izolaci a finanční podporu Ukrajiny jako kroky směřující k zastavení konfliktu. Poskytování vojenského vybavení Ukrajině schvaluje něco přes polovina respondentů a naprostá většina odmítá vyslání českých vojáků na Ukrajinu.
Třetina oslovených vyjadřovala silné obavy z eventuálního použití ruských jaderných zbraní proti Ukrajině, zhruba pětina měla takové obavy i v případě Česka a dalších zemí NATO.
Začlenění Ukrajiny do EU podporuje 58 procent lidí, z toho 17 procent se vyslovilo pro urychlené začlenění do unie a 41 procent pro přijetí v delším časovém horizontu. Proti členství země v EU se vyslovilo 27 procent účastníků průzkumu a 15 procent se neumělo rozhodnout.
V případě začlenění Ukrajiny do NATO je česká veřejnost více rozdělená. "41 procent začlenění Ukrajiny do NATO podpořilo, i když pro urychlené členství bylo jen 15 procent, zatímco 26 procent bylo pro začlenění Ukrajiny do NATO v delší perspektivě. Stejně velká část, 41 procent dotázaných, však zapojení Ukrajiny do NATO odmítla a 18 procent na otázku nedalo konkrétní odpověď," konstatovali autoři průzkumu.
Lídři zemí Evropské unie udělili v červnu Ukrajině postavení kandidátské země pro vstup do EU. Kyjev požádal o členství v unii jen několik dní poté, co na Ukrajinu vtrhla ruská invazní vojska. Ohledně NATO je situace složitější - většina aliančních zemí sice pomáhá Kyjevu zbraněmi a municí, vojáky však NATO nevyšle, protože se nechce přímo zapojit do konfliktu, který je mimo území členských států. Kyjev dosud nezískal ani akční plán, považovaný za nezbytný první krok k členství v NATO.
