Vítězství Ukrajiny si nejčastěji přejí mladí lidé mezi 16 a 24 lety, podporují ho zhruba tři čtvrtiny studentů. Právě ti nejméně doufají ve vítězství Ruska. To chtějí naopak lidé od 35 do 44 let. Dočasný mír bez výhry jedné či druhé strany by si přáli nejvíce senioři nad 65 let - i za cenu rizika budoucí eskalace konfliktu.
Roli v posuzování konfliktu hraje i vzdělání. Největší podporu má Rusko mezi lidmi, kteří vystudovali střední školu bez maturity. Zároveň je tato skupina jediná, kde ve vítězství Ukrajiny doufá méně než polovina dotazovaných. Napadenou zemi naopak nejvíce podporují vysokoškoláci. Vítězství Ruska si mezi nimi přeje nejméně ze všech skupin, kterých se výzkumníci ptali.
Aby zvítězila Ukrajina, chtějí podle průzkumu nejvíce lidé v Praze, mezi nimi je to více než 60 procent. Nejméně drží Kyjevu palce obyvatelé Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Z posledních jmenovaných pak podporuje Rusko nejvíce lidí v Česku, téměř deset procent dotázaných.
Zároveň s dotazem na válku mezi postsovětskými zeměmi se výzkumníci ptali na to, koho lidé volili ve druhém kole letošních prezidentských voleb. Zjistili, že necelé procento voličů Petra Pavla podporuje Rusko, vítězství Ukrajiny jich pak chce téměř 80 procent. U voličů šéfa hnutí ANO Andreje Babiše také převažují podporovatelé Ukrajiny, kterých je okolo 30 procent, Rusku však mezi nimi fandí téměř 15 procent.
