Praha - Češi nadále nejvíce důvěřují svému prezidentovi, nejhůře jsou na tom naopak poslanci. Vyplývá to z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Hlava státu se těší důvěře u 57 procent dotazovaných, sněmovna nezískala hlas ani od pětiny respondentů. Důvěřuje jí pouze 17 procent.
Oproti loňskému listopadu ale poklesla důvěra ve většinu ústavních institucí. Stejný počet příznivců si udržel pouze Senát. Šetření v minulých měsících ovšem vykazovala podobné výsledky. Větší změny se odehrály pouze u krajských a obecních zastupitelství.
Prezidentovi důvěřuje 57 procent tázaných, což je přibližně stejně jako při měřeních v předcházejících čtyřech měsících. Oproti loňskému listopadu je to ale propad o 13 procent.
Větší důvěru vyjadřují lidé s dobrou životní úrovní
"Prezidentovi z hlediska sociodemografických diferencí častěji důvěřují oslovení s dobrou životní úrovní a potenciální voliči ODS, méně často pak především sympatizanti KSČM," uvádí tisková zpráva CVVM.
Vláda má důvěru 22 procent respondentů, tedy přibližně stejně jako při říjnovém výzkumu. Spoléhají na ní především mladší lidé ve věku 30 až 44 let, kteří mají dobrou životní úroveň, jsou ekonomicky aktivní a mají vysokoškolské vzdělání.
Nadprůměrnou důvěru vyjadřují příznivci koaličních stran, především ODS a TOP 09. Potenciální voliči levice (KSČM a ČSSD) projevili výrazně nižší podporu.
Na pomyslném posledním místě skončila Poslanecká sněmovna. Důvěřuje jí pouze 17 procent dotázaných. U ní ani u Senátu, jenž má podporu téměř čtvrtiny dotázaných, se od minulého průzkumu výsledky výrazně nezměnily. Také u obou komor parlamentu platí, že jim důvěřují spíše lidé s dobrou životní úrovní, vysokoškoláci a příznivci ODS a TOP 09.
Větší přízni se těší krajská a obecní zastupitelství. Krajským úřadům důvěřuje 38 procent respondentů, obecním dokonce více než polovina. S 56 procenty se tak blíží výši důvěry v prezidenta. U obou reprezentací ale důvěra oproti minulým výzkumům poklesla.
Lidé jsou s politickou situací nespokojeni
Průzkum se zaměřil také na spokojenost obyvatel České republiky s politickou situací. Na tuto otázku odpověděla valná většina dotazovaných negativně. Celé tři čtvrtiny respondentů jsou nespokojeny. Necelá pětina obyvatel, tedy 17 procent, není rozhodnuta ani tak, ani tak. Spokojenost vyjádřilo jen 6 procent dotazovaných. Zbytek zvolil variantu "neví".
"Spokojenost s politickou situací vyjadřují mírně častěji respondenti, kteří svoji životní úroveň považují za dobrou, jsou ekonomicky aktivní a přívrženci ODS a TOP 09. Mezi nespokojené s politickou situací se častěji řadí sympatizanti KSČM a ČSSD. Větší míra nespokojenosti panuje rovněž mezi občany považujícími svoji životní úroveň za špatnou, ekonomicky neaktivními a oslovenými staršími 60 let," vyplývá z výzkumu.
Oproti listopadu minulého roku stoupla nespokojenost s politickou situací o 19 procent. Respondentů se dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění v druhém listopadovém týdnu. Tázalo se přibližně tisícovky lidí starších 15 let.
