Praha - Dvě pětiny Čechů se na začátku února zajímaly o dění na Ukrajině. Většina z nich se přitom klonila na stranu účastníků protestů a opozice.
Počínání demonstrantů považuje za dobré 63 procent, jednání opozice pak 55 procent lidí, kteří situaci na Ukrajině sledují. Vychází to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Opačný postoj mají naopak k ukrajinským státním složkám "Jen malá část veřejnosti pak hodnotí pozitivně působení prezidenta Janukovyče (11 % dobré, 84 % špatné) a ukrajinské vlády (10 % dobré, 85 % špatné)," říkají výzkumníci.
Negativní postoj zaujali respondenti také k zahraničním aktérům sporu. Hodnocení role Evropské unie chápe 52 procent dotázaných jako negativní. Ještě hůře je na to Rusko, jehož počínání ve sporu považuje za špatné 71 procent lidí, kteří se o situaci na Ukrajině zajímají.
CVVM se zabývalo také názorem veřejnosti k tomu, zda by se měly situací na Ukrajině zabývat evropské státy a instituce. V tomto kontextu je podle výzkumníků nejvíce vyhraněný postoj k zapojení České republiky. To podporuje jen 11 % dotázaných. Relativně nejvyšší podporu pro zapojení se do situace má OSN, i když i zde s 45 procenty negativních postojů převládá názor, že by se OSN zapojovat nemělo. Obdobný názor platí podle CVVM i pro EU a Rusko.
Výsledky průzkumu jsou zajímavé i v kontextu jiných událostí. Vyšší zájem veřejnosti vyvolalo zatím pouze dění arabského jara v době jeho nejvyšší intenzity. O dlouhodobý izraelsko-palestinský konflikt se pak v období výrazných střetů zajímal zhruba stejný podíl, jako o události na Ukrajině.
Průzkum proběhl před krvavými demonstracemi
Výzkumníci zároveň dodávají, že do období jejich šetření nespadá poslední vlna nejtragičtějších protestů, kdy došlo k zabití několika desítek lidí, především na straně demonstrantů.
Prohlédněte si, jak vypadaly protesty na Ukrajině
"Zjišťování názorů na tento konflikt probíhalo po více než dvou měsících od začátku masových protestů vyvolaných především násilným rozehnáním pokojně protestujících. Bylo to v době, kdy se situace po prvních krvavých střetech mezi demonstranty a policejními jednotkami poněkud uklidnila, kdy došlo k rezignaci ukrajinského premiéra a zrušení časti tzv. pendrekových zákonů a v neposlední řadě v období zahájení Zimních olympijských her 2014 v Soči," uvedlo závěrem CVVM.
Průzkum proběhnul v období od 3. do 10. února na reprezentativním vzorku 1081 respondentů.
