Brno - Vůbec poprvé v Česku úřady při vyšetřování řekly, že sterilizace žen bez jejich souhlasu, je trestným činem.

K tomuto závěru dospělo při prošetřování sterilizací dvou žen z Krupky a Chánova v mostecké nemocnici vůbec jako první v Česku Okresní státní zastupitelství v Mostě.

Podle ochránců lidských práv jde o průlomové rozhodnutí, které padlo dva roky od chvíle, kde v kauze nedobrovolných sterilizací v Česku padlo první trestní oznámení. Většina případů byla odložena.

Ublížení na zdraví

"Jedná o zásadní odůvodnění z pohledu ochrany práv všech pacientů v České republice, neboť státní zástupkyně potvrdila, že provedení lékařského zákroku může za určitých okolností naplnit i skutkovou podstatu trestného činu ublížení na zdraví," uvedla Michaela Kopalová z Ligy lidských práv.

Státní zastupitelství v rozhodnutí uvedlo, že lékaři porušili práva žen a předpisy i zákon upravující sterilizace tím, že bez vědomí ženy provedli zákrok, který nesouvisel s bezprostředním ohrožením života.

"Jejich jednání tak naplnilo všechny znaky trestného činu ublížení na zdraví, a to nejen po formální, ale také po materiální stránce, neboť stupeň společenské nebezpečnosti i s přihlédnutím k motivu jednání je vyšší než nepatrný," uvedlo v rozhodnutí státní zastupitelství.

Liga lidských práv se už v roce 2005 s oběma případy obrátila na veřejného ochránce práv, ten  pak podal trestní oznámení.

Jde o průlomové rozhodnutí proto, že vyšetřující orgány se řídí stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství z konce devadesátých let.

Podle něj že lékař není zpravidla trestně odpovědný v případě, že nemocným nebyl dán souhlas s provedením lékařského výkonu, avšak výkony podle pravidel lékařské vědy ošetřující lékař provedl.

Prověřte dokumentaci

Přesto, že mostecké státní zastupitelství rozhodlo, že nedobrovolné sterilizace jsou v případech z roku 1993 a 1998 trestným činem, konkrétní viníky neoznačilo a s tím, že jde už o promlčené případy, nařídilo vyšetřovatelům, aby oba případy odložili.

Případ ale ještě prověří Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem. "V obou žádostech usiluje o to, aby byly prověřeny všechny lékařské dokumentace k případům sterilizace, které lékaři provedli," uvedla Kopalová.

Podle ní sterilizace mohli probíhat až do současnosti a je možné, že by tak k promlčení dojít nemuselo.

Nemocnici v Mostě ochránci lidských práv kritizovali kvůli sterilizacím desítek žen ze sídliště Chanov.

Podle zprávy veřejného ochránce práv v této nemocnici byla v rozporu s právem sterilizována žena dokonce ještě v listopadu 2003.

Liga podala v případě ženy z Chanova sterilizované před necelými čtyřmi roky občanskoprávní žalobu na ochranu osobnosti.

Bude odškodnění?

Podezření na nucené sterilizace především romských žen v Česku zveřejnilo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů. Podle něj se v Česku vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo na něj kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek.

Na veřejného ochránce práv se obrátilo na osm desítek žen, Motejl navrhl, aby ženy byly odškodněny.

Odškodnění by měly dostat ty ženy, kterým lékaři ukončili plodnost bez jejich řádného souhlasu v letech 1973 až 1991.

Zatím jediný případ skončil u soudu. Vedení Vítkovické nemocnice se už omluvilo čtyřiadvacetileté Heleně Ferenčíkové, která ji žalovala za nechtěnou sterilizaci. Omluvu nemocnici nařídil soud, který ale zamítl žádost ženy o odškodnění