Projekt 30: Tohle utkání zdaleka není u konce, říká v anketě moderátor Veselovský

Josef Pazderka Josef Pazderka
30. 9. 2019 11:38
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz třicet osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Myslím, že utkání ještě není ani zdaleka u konce, ale zatím to vidím spíš na remízu," odpovídá v anketě novinář a moderátor DVTV Martin Veselovský (*1972).
Martin Veselovský na fotografii z roku 1989 a v současnosti.
Martin Veselovský na fotografii z roku 1989 a v současnosti. | Foto: soukromý archiv Martina Veselovského, Matej Slávik

Jaká nejsilnější vzpomínka se vám vybaví z listopadu 1989?

Silné vzpomínky mám dvě. Jednak pocit, že mi ujely dějiny, zatímco jsem se bavil večer 17. listopadu na diskotéce na Benecku a o dění v Praze jsem se dozvěděl až druhý den od spolužáků z gymnázia. A pak o týden později vylepování revolučních plakátů s kamarádem v mém rodném Vrchlabí. Respektive zjištění, že o několik domů za námi jde hlavní ulicí tmavá postava a všechny z Prahy přivezené plakáty upozorňující na pondělní generální stávku pečlivě strhává. Dodnes nevím, kdo to byl, ale jako sedmnáctiletí gymnazisté jsme v něm viděli minimálně agenta KGB.

Jak hodnotíte uplynulých třicet let svobody? Jako úspěch, neúspěch, remízu…

Myslím, že utkání ještě není ani zdaleka u konce, ale zatím to vidím spíš na remízu. Těm, kdo z většiny toho, co se dělo po roce 1989, profitovali, se podařilo zapomenout na ty, pro které ta doba znamenala ztrátu. Takže po třiceti letech žijeme ve svobodné demokratické zemi, máme svobodu projevu a pohybu, nikdo po nás na hranicích nestřílí, ale žijeme také v zemi, kde je desetina lidí ohrožena příjmovou chudobou, desetina lidí má exekuci a čtvrtina Čechů nemá na týdenní dovolenou mimo domov. Je tu tedy stále možnost, že ve finále polistopadový vývoj všichni projedeme.

Martin Veselovský na archivní fotografii z roku 1989.
Martin Veselovský na archivní fotografii z roku 1989. | Foto: Soukromý archiv Martina Veselovského.

Jsou dnes hesla sametové revoluce - svoboda, demokracie, pravda a láska - vyprázdněná? Nebo jsme se změnili my?

Z mého pohledu vyprázdněná nejsou. Jen tehdy byla naplněná revolučním étosem, dobře se skandovala na náměstích a psala na plakáty. Stejně vlastně fungují i dnes, dělají se z nich skvělé nálepky jako "pravdoláskař" a podobně. Co se jejich naplnění týče, myslím, že jsme tak nějak automaticky předpokládali, že přijde samo od sebe. Nepřišlo.

Co by měli podle vás Češi dělat, aby nepřišli o hodnoty listopadu 1989?

Nevím, co by měli dělat Češi. Pro mě zůstává hodnotou vědomí, že věci nejsou dané a že je možné vždycky, i v největším marasmu, zvednout hlavu a začít věci dělat jinak. Vzpomínky na dny po 17. listopadu, kdy se režim sypal jak domeček z karet, mi dávají naději.

Zde naleznete další odpovědi z velké ankety on-line deníku Aktuálně.cz k 30. výročí listopadu 1989. 

 

Právě se děje

Další zprávy