Proces s "vlasatci" stvořil Chartu 77. Na chodbě soudu se potkávali zástupci disentu

Jan Gazdík Markéta Kristová (Paměť národa), Jan Gazdík
21. 10. 2018 6:43
Koncerty nepovolených hudebních skupin a písničkářů přiváděly komunistické normalizátory k nepříčetnosti. V očích režimu byli nebezpečnými protistátními živly, takže je exemplárně trestal. V šestém díle seriálu ke 100. letům výročí vzniku republiky přináší Paměť národa ve spolupráci s Aktuálně.cz dosud nejpřesnější rekonstrukci případu, který stál za vznikem Charty 77 a vešel do historie jako "proces s Plastiky". Avšak i toto absurdní komunistické divadlo se mohlo konat jen díky okupaci armád států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, jejíž padesátileté výročí si rovněž připomínáme.
Koncert "vlasatců - Plastiků" (The Plastic People of the Universe) v roce 1979.
Koncert "vlasatců - Plastiků" (The Plastic People of the Universe) v roce 1979. | Foto: Ivan Kyncl

Díl šestý: Léta 1968-1978

Akce Státní bezpečnosti na likvidaci nepovolených hudebních skupin a písničkářů skončila mezinárodním skandálem, sjednotila roztříštěný disent a podnítila vznik Charty 77. Její činnost pak přitáhla celosvětovou pozornost k nedodržování lidských práv v Československu. A komunističtí normalizátoři zuřili ještě víc.

S "vlasatci", jak nazývala příslušníky undergroundu Státní bezpečnost, měla skoncovat celostátní akce Kapela spuštěná v listopadu 1975. Záminka pro zákrok na sebe nenechala dlouho čekat.

13. prosince 1975 měl duchovní otec českého undergroundu a umělecký šéf nepovolené skupiny The Plastic People of the Universe Ivan Martin Jirous (přezdívaný Magor) v Přešticích na Plzeňsku přednášku, na níž zahráli písničkáři Karel "Charlie" Soukup a Svatopluk Karásek. A jak měli ve zvyku - bez povolení k veřejnému vystupování. Akci, která se konala pod záštitou místní organizace SSM, Státní bezpečnost pouze monitorovala, jak popsal pro Paměť národa jeden z jejích organizátorů Karel Havelka známý v undergroundu jako Kocour.

"Kolem půlnoci přišlo asi deset příslušníků Veřejné bezpečnosti se dvěma estébákama, zkontrolovali totožnost všech na akci a vyzvali mě a Skaláka (Miroslav Skalický - pozn. red.), abychom s nimi šli na stanici podat vysvětlení. Vyptávali se, co to je za akci, co je to ten underground. Tak jsem jim vysvětlil, že americkej underground je protikapitalistickej a že u nás ho prezentuje Jirous. Oni se s tím spokojili a oba nás pustili a já jsem si říkal, že jsou úplně blbí a že jsme vyhráli."

Pocit vítězství měli i účastníci svatby Ivana Martina Jirouse, která se konala 21. února 1976 v Bojanovicích u Prahy a byla zároveň takzvaným druhým festivalem druhé kultury. Sjelo se na ni přes čtyři sta lidí a rovněž ona se obešla bez zatýkání. Jedním z účastníků byl František Stárek přezdívaný Čuňas, jenž propojoval severočeský underground s tím pražským a později vydával samizdatový časopis Vokno.

"Bojanovice organizoval Magor a kromě ‚Plastiků‘ a DG 307 tam hrály i mimopražský kapely jako Bílý světlo nebo Hever a vazelína, dohromady čtrnáct účinkujících! Bylo nám divný, že policie nezasáhla a Charlie (Karel) Soukup tehdy vykřikoval: ‚Bolševik je v hajzlu, teď už nás nezastaví, teď pojedeme a bude kulturní revoluce‘," vzpomíná František Stárek.

Za pohrdání morálními zásadami socialismu na 2,5 roku za mříže

Státní bezpečnost ale jen potřebovala čas k vykonstruovaným obviněním i k připravě informátorů, které k zadrženým nasadila do vazebních cel. "Vlasatci" byli zatýkáni až 17. a 18. března, kdy si příslušníci Státní bezpečnosti přišli pro členy skupin The Plastic People of the Universe, DG 307, Ivana Martina Jirouse, písničkáře Svatopluka Karáska, Karla Soukupa, Františka Stárka, ale také organizátory přednášky v Přešticích Miroslava Skalického a Karla Havelku.

"Tehdy zatkli asi pětadvacet lidí a spojili je do jednoho procesu," vzpomíná Karel Havelka. "Do července jsem seděl na Borech ve vazbě a čekal na soud. Měl jsem zakázáno se holit a stříhat na důkaz našeho zhýralého životního stylu. Soud se konal na moje narozeniny 12. července s vyloučením veřejnosti. Dostal jsem třicet měsíců nepodmíněně, Skalák osmnáct a Čuňas osm."

Odsouzeni byli za to, že "organizovali a účastnili se vystoupení hudebních skupin, jejichž program byl zaměřen k vyjádření neúcty vystupujících ke společnosti, pohrdání jejími morálními zásadami, zejména soustavným opakováním a zdůrazňováním vulgárních výrazů".

"Koncerty Plastiků byly vždy událostí. V roce vzniku Charty 77 ale nastal šílený hon na čarodějnice. Lidi kolem nás zavírali, napadali, vyhazovali z práce. Zavřeli i mé rodiče. I svou účastí na pohřbu Jana Patočky jsme se pak snažili dát najevo, co si o režimu myslíme," říká Ondřej Němec, syn významných disidentů Dany a Jiřího Němce (profesor Jan Patočka, jeden z prvních mluvčích Charty 77, zemřel v roce 1977 po mnohahodinových výsleších na StB. Jeho pohřeb se stal významnou událostí protikomunistického odporu - pozn. red.).

Vlasatců se zastal i přední český básník Jaroslav Seifert

Mezitím se ovšem stalo něco, s čím Státní bezpečnost nepočítala. "Vlasatců" se zastaly významné osobnosti jako básník Jaroslav Seifert, filozofové Jan Patočka a Jiří Němec, spisovatelé Václav Havel, Ivan Klíma či Pavel Kohout. V otevřeném dopise žádali německého spisovatele Heinricha Bölla, aby se zastal mladých lidí postavených před soud "v podstatě za to, že si chtěli uchovat svou osobní a tvůrčí integritu". Dopis vyšel 28. srpna 1976 v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung a zachránil tak "vlasatce" před mnohaletými tresty odnětí svobody.

Video: Karel "Kocour" Havelka o procesu s "vlasatci" v roce 1976

Karel “Kocour” Havelka o procesu s “vlasatci” v roce 1976: Mysleli si, že nás zamáčknou jako štěnice. | Video: Paměť národa

"Oni si mysleli, že nás spláchnou. A za to, že najednou nemohli, nás ještě víc nenáviděli," vzpomínal František "Čuňas" Stárek, který byl souzen v plzeňském procesu.

Komunisté se mezinárodního zájmu a podpory hudebních skupin a písničkářů skutečně zalekli. Počet obžalovaných se proto postupně snižoval a patrné byly zřetelné ústupky režimu. Ze čtrnácti lidí obviněných z výtržnictví měli být v Praze na pokyn tehdejšího ministra vnitra Jaromíra Obziny odsouzeni pouze čtyři a odsouzeným v plzeňském procesu byly tresty po odvolání sníženy na polovinu.

Od soudu, jemuž se říkalo "proces s Plastiky", ačkoli v něm byli souzeni i další hudebníci, odešli s tresty čtyři z nich - přesně tak, jak zněl rozkaz ministra vnitra. Nejvyšší trest dostal umělecký vedoucí "Plastiků" Ivan Martin Jirous (osmnáct měsíců), druhý nejvyšší Pavel Zajíček ze skupiny DG 307 (dvanáct měsíců), na osm měsíců putovali do vězení saxofonista "Plastiků" Vratislav Brabenec a písničkář Svatopluk Karásek.

Václav Havel coby soudní zpravodaj

Absurditu procesu, který byl založen pouze na obvinění z používání vulgarit znevažujících socialistické zřízení, popsal Václav Havel, jemuž se podařilo proniknout na přelíčení v Praze. Na jeho husarský kousek vzpomínal saxofonista Plastiků Vratislav Brabenec:

"Druhej den se na tom soudu objevil takovej bloňďáček a říkal estébákovi: 'Já jsem Jirousův bratranec, já bych se tam rád podíval.' Byl to Havel a ti blbci neměli jeho fotku, tak ho tam pustili a Havel tam strávil asi půl dne a napsal o tom článek, který se pak vysílal na Svobodné Evropě a Hlasu Ameriky, takže najednou to letělo světem, napsaný od Havla, takže věrohodný. To snad ti estébáci museli udělat naschvál. Přeci si v takhle napínavý době aspoň seženu fotku, ať vím, jak ten Havel vypadá!"

Akce Kapela skončila fiaskem. Nejenže se Státní bezpečnosti nepodařilo "vlasatce" potrestat tak, jak si představovala, zákrok proti nim navíc sjednotil roztříštěnou opozici a přitáhl nežádoucí pozornost zahraničí k porušování lidských práv v socialistickém Československu. Václav Havel popsal, že na chodbách soudu v Karmelitské ulici byl vidět první obraz Charty 77 - dvacetiletí dlouhovlasí mládenci spolu s bývalými členy předsednictva ÚV KSČ, předními uměleckými teoretiky, kritiky, profesory, spisovateli a mnoha jinými.

Cestu od Plastiků k Chartě popsal František "Čuňas" Stárek: "Opoziční scéna byla do té doby velice rozbitá. To byli bývalí komunisti, katolíci, evangelíci, spisovatelé a každý si hrál na vlastním písku. Až ta naše skupina, které se souhrnně říkalo ‚Plastici‘, byla takový katalyzátor. A protože neměla žádný politický nátěr, tak bylo pro všechny jednoduché se nás zastat. Byl to vlastně úspěch, jak ta moc musela do určité míry couvnout. A na základě toho vznikla Charta 77, protože Václav Havel a Jiří Němec nechtěli to společenství, které vzniklo kolem případu Plastiků, zase rozpustit."

Video: Na Stalina! Unikátní výstava Paměti národa ke 100 letům Československa

Upoutávka na výstavu Paměti národa pod Stalinem na pražské Letné. | Video: Paměť národa

Fiasko akce Kapela rozzuřilo StB i normalizátory

Autorům Charty 77 nahrálo i to, že v říjnu 1976 byl ve Sbírce zákonů ČSSR publikován čl. 120 o Helsinských dohodách, jejichž přijetím se Československo zavázalo k "respektování lidských práv a základních svobod včetně svobody smýšlení, svědomí, náboženství a přesvědčení".

"Zformulovali proto neutrální text o lidských právech, ve kterém upozorňovali na neplnění těchto dohod. Pojmenovali ho Charta 77," uzavírá František "Čuňas" Stárek s přesvědčením, že bez procesů s "vlasatci" by nebylo Charty.

Po jejím zveřejnění a zvláště po fiasku akce Kapela komunistická moc běsnila. Proti opozici postupovala ještě tvrději - dalším zatýkáním, bezohlednými a dlouhými výslechy i mnohaletým vězněním signatářů Charty 77.

Příští díl: Boj s bolševikem bylo dobrodružství, ale i strach z StB - to vše přinášel samizdat

Video: Bylo to veselé ghetto, disidentské rodiny si pomáhaly, strach patřil k životu, říká dítě Charty 77 Ondřej Němec.

V roce 1979 byli oba rodiče půl roku ve vězení, snažili jsme se fungovat dál, hodně lidí se přihlásilo a nabízelo pomoc, říká Ondřej Němec | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

U Kralup nad Vltavou vykolejil nákladní vlak, koridor bude stát až do čtvrtečního rána

U Kralup nad Vltavou vykolejil ve středu brzy ráno nákladní vlak. Mimo trať skončily tři vozy. Při nehodě se nikdo nezranil, škoda na vlaku dosáhla tří milionů korun, na trati je škoda za jeden milion korun, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Provoz na trati je zastavený. Omezení se dotkne desítek spojů včetně mezinárodních, uvedly na svém webu České dráhy (ČD). V úseku je náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy potrvá omezení zřejmě do čtvrtečních brzkých ranních hodin, nyní na místě pokračuje odklízení vykolejených vozů, řekl Gavenda po 20:00.

Nehoda se stala krátce před 05:00 v úseku mezi Kralupy - Libčice nad Vltavou. Podle ČD vykolejil vlak jiného dopravce. "Vykolejil v prostoru výhybky," řekl Drápal. Drážní inspekce na místě zjišťovala příčiny a okolnosti nehody, vyšetřování pokračovalo celé odpoledne. Po jeho skončení na místě začalo odklízení vagonů.

"Je předpoklad, že ještě v noci, odhadem kolem půlnoci, začne oprava trati," popsal Gavenda. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová už dnes ráno uvedla, že není poškozené trakční vedení. Podle předběžných informací Českých drah by provoz po jedné koleji mohl být obnoven kolem 4:00.

V úseku Praha-Holešovice - Kralupy nad Vltavou funguje náhradní autobusová doprava, ovšem v omezeném počtu autobusů. Cestující mohou také využít linku Pražské integrované dopravy číslo 370.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

OSN má obavy desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 29 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do Varšavy, dostala humanitární vízum

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Běloruský dům ve Varšavě rovněž uvedl, že dnes do polské metropole z Ukrajiny přicestuje manžel atletky Arseň Zdanevič. Stejně jako jeho žena i on obdržel polské humanitární vízum.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 44 minutami

Tisíce Libanonců žádají potrestání viníků výbuchu v Bejrútu, policie je rozhání vodními děly

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

K přístavu pochodoval dav tisíců lidí. Mnozí nesli libanonské vlajky a fotografie zemřelých. Později se u přístavu uskutečnila modlitba za oběti neštěstí. Při recitaci veršů koránu nad davem prolétly armádní vrtulníky, které vypustily červený a zelený dým, tedy v barvách libanonské vlajky.

Bezpečnostní složky mezitím použily vodní dělo a slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ně u parlamentu házeli kameny. Zraněno tam podle libanonského Červeného kříže bylo osm lidí. Ke střetům mezi stoupenci znesvářených stran podle Reuters došlo také v jiné části města, což si vyžádalo dva zraněné. Tam svědci zaznamenali střelbu do vzduchu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy