Rozhovor - Přesídlení několika desítek uprchlíků krizi na Blízkém východě nevyřeší. Pomůže však těm běžencům, pro které jsou podmínky v utečeneckých táborech naprosto neadekvátní.
"Česko nemůže dělat, že se ho to netýká," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz expertka na migraci z nevládní organizace Amnesty International Šárka Antošová. Podle ní má Česká republika dostatek kapacit na přijetí více lidí, s financováním by navíc mohl pomoci i Evropský uprchlický fond.
Běžencům by navíc nemusela dávat rovnou uprchlický status, ale poskytnout pouze takzvanou doplňkovou ochranu.
Jak vnímáte, že vláda nakonec přesídlí patnáct syrských rodin do Česka? Jde podle vás o gesto solidarity, jak to nazval premiér Sobotka nebo je to v kontextu jiných států naprosto zanedbatelné?
Určitě to vnímáme jako gesto solidarity. Sedmdesát lidí včetně patnácti nemocných děti je samozřejmě minimum v porovnání s tím, čemu čelí ostatní země jako Německo, Švédsko a další a miliony lidí v zemích v okolí Sýrie. Ale je to nějaký první krok a uvidíme, co se bude dít dál.
Proč se podle vás vláda brání přijetí většího počtu uprchlíků? Nemusela by všem dávat uprchlický status…
Pomoc je možná například i doplňkovou ochranou, která je na rok a po roce může být prodlužována až do doby, než se problém uklidní natolik, než se budou moci vrátit. Takže to není tak, že pokud nabídneme pomoc, tak už nám tu ti lidé zůstanou navždy.
A proč se tomu vláda brání … Myslím, že důvodů je více. Zaprvé, že obecně přijímáme málo uprchlíků, což je dlouhodobý trend. A navíc, že tu není zájem veřejnosti, abychom tady měli další migranty. Natož ty muslimského vyznání.
Je možné, že přijetí sedmdesáti uprchlíků bude jakousi první vlaštovkou a když nevzniknou problémy, že by Česko mohlo přijmout další??
To hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace jak ve světě, tak i v České republice. Uprchlická krize tu je a my nemůžeme dělat, že se nás to netýká.
Německo už praská doslova ve švech, zřizuje tábory, na některých místech se zřizují i stanové tábory. A my máme v našich centrech až tisíc volných míst. Kapacity tu tedy jsou a určitě by nedošlo k tomu, že by Česko přijalo najednou několik set Syřanů. Pak by to neměla být taková zátěž. Navíc na přesídlovací programy je možné požádat o finance Evropský uprchlický fond, který může poskytnout poměrně velké prostředky.
Vláda však dlouhodobě říká, že preferuje finanční pomoc přímo v uprchlických táborech. Není to efektivnější řešení než přijetí, byť i stovek, uprchlíků?
Oba dva způsoby jsou důležité. Finanční pomoc je klíčová, protože země, kde je soustředěno nejvíce uprchlíků, tak nejsou schopny zajistit kompletní servis. Na začátku prosince se už dokonce zdálo, že pro přes milion syrských uprchlíků už nebudou prostředky na základní potraviny, natož další věci.
Důvodem proč OSN a další organizace tolik usilují o přesídlovací programy je to, že minimálně deset procent z teď už téměř čtyř milionů uprchlíků nutně potřebuje lepší péči. Jedná se o malé děti, děti bez doprovodu, oběti sexuálního zneužívání, mučení… Bohužel pro tyto lidi jsou v táborech naprosto neadekvátní podmínky.
Není ale relevantní argument vlády, která říká, že za peníze, které by ročně vynaložila asi na šest stovek uprchlíků zde, může v táborech pomoci daleko více lidem?
Tady jde o kvalitu života a toho, co která pomoc přinese. Finance pomohou třeba ke zlepšení infrastruktury, bude více peněz na potraviny, léky. Ale když ti lidé dostanou možnost začít nový život nebo alespoň jeho část prožít v zemi, kde mohou dosáhnout na zdravotní péči, kde jejich děti mohou chodit do školy, tak je to úplně jiná kvalita života než v zemích, které jsou úplně přesycené.
