Problém s vakcínou proti TBC. Lékaři raději přestali očkovat

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
7. 9. 2015 16:10
Polská vakcína proti tuberkulóze se podle českých lékařů dodává v příliš velkém balení a ampulky nemají uzávěr. Hrozí tak kontaminace. Lékaři nechtějí za látku odpovídat, raději přestali očkovat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Čeští lékaři řeší problém s novou polskou vakcínou proti tuberkulóze. Nedokážou prý zajistit, že naočkují děti bezpečně. Raději proto neočkují. Ministerstvo jedná s dodavatelem původní vakcíny, aby se do Česka vrátil.

Polská vakcína, která se do Česka začala dovážet letos na jaře, se do ordinací dostává v nevhodném balení – v ampulkách po deseti dávkách. Podle lékařů se proto po rozbalení nedá bezpečně skladovat a hrozí kontaminace látky.

„Zatímco dřív jsme dostávali vakcínu od dánského výrobce, která byla zabalena v lahvičkách s uzávěrem, takže ji šlo i po rozbalení bezpečně skladovat, polská látka přichází v ampulkách,“ popisuje například primářka Plicního střediska Říčany a současně členka České pneumologické a ftizeologické společnosti Pavla Nykodýmová.

Všechno je jinak - složení i skladování

Takto připravená vakcína se podle ní snadno znehodnotí. „Pokud nemá nádobka uzávěr, nikdy stoprocentně nezajistíme, že se vakcína při manipulaci a skladování nekontaminuje,“ vysvětluje lékařka. Látka se přitom skladovat musí - každá z ampulek obsahuje zhruba deset dávek vakcín, což lékař najednou nespotřebuje.

Dalším lékařům vadí i původ vakcíny. "Polská látka je vyrobena z jiného kmene a obsahuje jiný počet zárodků, než byli čeští lékaři doposud zvyklí. Takže ani nemáme zkušenosti s tím, jak na ni budou naši pacienti reagovat,“ přidala primářka Nykodýmová. Lékaři přitom nesou za jakékoliv nežádoucí účinky odpovědnost.

Odborná společnost už se proto obrátila na ministerstvo zdravotnictví a žádala o jiné řešení. Ovšem marně. „Dopis jsme odeslali už v květnu, žádná odpověď ale nepřišla,“ tvrdí lékařka. Řada kolegů proto podle ní řeší situaci tak, že děti raději neočkuje.

Na výběr bylo Polsko a Bulharsko

Vedení resortu ovšem lékaře uklidňuje. "Problém řešíme, jen potřebujeme víc času. Jednáme s dánskou firmou, aby se na český trh vrátila," řekl hlavní hygienik Vladimír Valenta. Prozatím prý získal od firmy alespoň příslib, že vakcíny na český trh dodá v příštím roce.

Do té doby si ale budou muset lékaři vystačit s polskou variantou. Výrobců, kteří by látku proti tuberkulóze nabízeli, totiž podle něj není mnoho. „My jsme měli možnost vybírat mezi polskou a bulharskou vakcínou, zvolili jsme méně komplikovanou cestu,“ dodal Valenta.

Upozornil, že pokud by ministerstvo mimořádnou dodávku z Polska nezajistilo, čeští pacienti by žádnou ochranu proti nemoci neměli. Původní dodavatel – firma SSI Kodaň Dánsko – totiž z českého trhu odešel. „Firma reagovala na zrušení plošného očkování proti tuberkulóze,“ vysvětlil Valenta. Očkovací látka tak v tuzemsku od konce minulého roku chyběla.

Jak dlouho látka vydrží? To výrobce doposud neřešil

Státní ústav pro kontrolu léčiv nyní podle Valenty zkoumá, jak dlouho rozbalená a naředěná polská vakcína BCG 10 vydrží. Polský výrobce totiž takovou informaci v příbalovém letáku neuvádí. Se skladováním vakcíny nepočítá.

Očkování proti tuberkulóze je totiž v Polsku povinné, takže se větší balení látky bez problémů spotřebuje – lékaři očkují novorozeňata většinou už přímo v porodnici. Očkovací látka se takovým způsobem v Polsku používá už padesát let.

„Oslovili jsme ale výrobce vakcíny, stejně jako polskou laboratoř, která vydává certifikáty jednotlivým šaržím vakcíny, a nabídli ministerstvu několik způsobů řešení,“ podotkla mluvčí lékového ústavu Lucie Šustková. Rozhodnuto by podle ní mělo být zhruba v druhé polovině září.

Nejnižší počet nemocných na světě

Povinné očkování proti tuberkulóze mělo původně i Česko, před pěti lety ale ministerstvo zdravotnictví tuto povinnost zrušilo. Česko totiž patří dlouhodobě mezi země s nejnižším počtem lidí s tuberkulózou na světě.

Počet nakažených navíc stále klesá. Třeba předloni lékaři napočítali jen 502 nových pacientů s tuberkulózou – o stovku méně než v roce 2012. Necelá pětina přitom byli cizinci.

Bezplatné očkování už se proto dává jen rizikovým skupinám novorozenců - například dětem, jejichž rodinní příslušníci či jiní členové domácnosti už tuberkulózu mají. Očkují se i miminka, která se narodila nebo delší čas pobývala v zemi, kde je výskyt nemoci vyšší než čtyřicet případů na 100 tisíc obyvatel.
Ostatním dětem musí očkování zaplatit rodiče.

Tuberkulóza patří mezi kapénkové infekce. U nakaženého pacienta se objeví nejprve kašel a dušnost, později se přidají horečky. Lidé se potí a vykašlávají krev. U některých pacientů se mohou objevit i neurologické problémy, zvětšení uzlin nebo kožní vyrážka.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy