Analýza - "Státní nemocnice převedeme na akciové společnosti, zůstanou však státní," opakuje tiskový mluvčí ministra zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Sám ministr Tomáš Julínek ovšem říká něco jiného: "Byl bych skutečně rád, kdyby se pro fakultní nemocnice našel soukromý partner. Bude na politickém rozhodnutí, jestli v nich bude mít soukromý kapitál větší, anebo menší podíl," řekl koncem minulého roku v rozhovoru pro slovenský deník Sme.
Dodal, že on sám je příznivcem větší privatizace: "Soukromý vlastník je lepší."
Na dotaz, jestli Julínek myslel svá slova pro Sme vážně, zatím ministerstvo zdravotnictví neodpovědělo.
Prodám, jen nemám komu
Nejistoty přibývá a ministerstvu zdravotnictví se ji nedaří rozptýlit.
| Přečtěte si rozhovor: Profesor Pafko: Obávám se skutečné privatizace nemocnic |
Julínek už dokončil zákon o univerzitních nemocnicích, který má převést fakultní nemocnice na akciové společnosti. Příští týden ho projedná legislativní rada vlády, stále však proti němu protestují lidovci a Zelení.
Ostatním státním nemocnicím Julínek nařídil připravit privatizační projekty, které povedou ke stejnému cíli: z nemocnic budou akciové společnosti. Tento postup se použije i pro fakultní nemocnice, pokud koaliční strany zablokují zákon.
"V žádném případě nejde o privatizaci, ale o transformaci. Všech dvacet nemocnic zůstane nakonec v rukou státu, který bude jediným akcionářem," řekl na dotaz Aktuálně.cz ministerský náměstek Marek Šnajdr.
Ve světle výroků Tomáše Julínka však může Šnajdrovo ujištění znamenat pouze odklad. "Nemocnice bych rád prodal, ale není komu. V současnosti není mnoho dobrých provozovatelů nemocničních zařízení. Nemám možnost si vybrat například z deseti manažerů, kteří to umějí a mají s tím zkušenost," řekl v deníku Sme.
Šnajdrův důkaz
Náměstek Šnajdr tvrdí, že ani privatizační projekt neznamená privatizaci. "Pokud bychom chtěli nemocnice skutečně prodat, tak neděláme složitou transformaci na akciové společnosti. Prostě bychom je prodali jako příspěvkové organizace," vysvětluje náměstek.
| Čtěte více: Privatizace nemocnic: Zatím se o ní mluvilo, teď začíná Stát řekl, jak převést fakultní nemocnice na akciovky |
Tato cesta však ve skutečnosti neexistuje. Podle zákona není možné příspěvkovou organizaci ani prodat, ani pronajmout.
Šnajdr by v případné privatizaci mohl použít cestu, kterou zvolila většina krajů. Převedly majetek a činnost svých příspěvkových nemocnic do nově založených akciových společností. Nejdále směrem k privatizaci zatím došel Olomoucký kraj, který své nemocnice v Přerově, Prostějově a Šternberku pronajal na dvacet let soukromé společnosti Agel.
Krach privatizace v Olomouci
Jenže právě olomoucký případ ukázal, že ani takovou kličku by Šnajdr nemohl použít.
Ostravský krajský soud a koncem ledna posléze olomoucký vrchní soud reagovaly na stížnost komunistického zastupitele Josefa Nekla a převod majetku z olomouckých nemocnic do akciové společnosti zakázaly.
Dále čtěte:
- ČSSD má vlastní reformu zdravotnictví. Píše ji Rath
- Příliš stonáme. Nemocenskou mají hlídat pojišťovny
- V Česku rekordně přibyl počet HIV nakažených
- Lékaři odmítli Julínkův návrh. Hrozba stávky trvá
- Ve zdravotnictví se ročně ztratí 20 miliard
Zdravotnická reforma krok za krokem - analýzy, stručné přehledy, tabulky
"Pokud by si někdo stěžoval na převod majetku do akciovek v jiných krajích, soudy rozhodnou stejně," vykládá verdikt Nekl, který požaduje, aby kraj předal nemocnice městům.
V této chvíli se dostaly tři nemocnice na Olomoucku do prekérní situace. Protože mají základní majetek jen ve výši čtyři miliony, mohou být i při minimálních dluzích poslány do konkurzu. "Stačí, když pojišťovny zaplatí o něco později," potvrzuje riziko právník Asociace českých moravských nemocnic Ladislav Fiala.
Nejistotu potvrzuje přerovská místostarostka Elena Grambličková (ODS): "Zdravotní péče není ohrožena. Zatím není."
Podle Fialy tak existuje jediná možnost, jak rychle prodat příspěvkovou organizaci. "Musela by se zrušit, její majetek převést na stát a pak ho nabídnout k prodeji," vysvětluje právník.
Takový převrat by byl přinejmenším nákladný. Bylo by nutné vyplatit odchodné všem zaměstnancům a pak je znovu přijmout do soukromé firmy.
Proč akciovky
Dalším argumentem Julínkových kritiků je přesvědčení, že převádět velké nemocnice na akciové společnosti nedává smysl, pokud je ministr nechce v dohledné době prodat.
Akciové společnosti získaly mezi zdravotníky dobrou pověst v devadesátých letech, kdy začalo fungovat několik soukromých nemocnic. K úspěšným patří ústav v Hranicích na Moravě, který ve velké privatizaci získalo třiadvacet manažerů a lékařů spolu s radnicemi v Hranicích a Lipníku.
"Města mají takzvanou strategickou minoritu. Nezasahují do provozu, ale jsou schopna ovlivnit eventuelní směr činnosti nemocnice a blokovat případnou snahu o rozdělení zisku mimo nemocnici, anebo o její prodej," popisuje úspěšný model ředitel nemocnice Eduard Sohlich.
Julínkem plánované transformace ovšem slibují něco jiného: stát dostane všechny akcie, případně dvě třetiny akcií státních nemocnic. Bude záležet jen na vládě, jestli ústavy prodá.
Může si je také nechat, ovšem pak transformace nepřinese nové investice a jen umožní zvyšovat platy manažerů bez ohledu na státem předepsané tabulky. Manažeři přitom nebudou mít odpovědnost k vlastnímu majetku podle hranického vzoru.
Selhání ve Varech
"Příspěvkové organizace se už přežily, akciové společnosti, kde je jediným majitelem stát, však nejsou řešením," upozorňuje právník Fiala.
Neexistuje totiž přesvědčivý důkaz, že nemocnice budou jako státní akciové společnosti řízeny lépe než dosud.
Varovné příklady se najdou v krajích, nejznámějším příkladem je finanční propad akciové společnosti Karlovarská krajská nemocnice.
Kraj svěřil její řízení manažerské firmě Česká zdravotní, která nemocnici loni zavedla do devadesátimilionových dluhů. Policie dnes zkoumá obvinění, že manažeři nemocnici tunelovali.
