Praha - Návštěvy zahraničních státníků, náboženských činitelů nebo jiných "důležitých osob" obvykle probíhají v každém státě za malého zájmu obyvatel.
Existují ale dvě výjimky. Dva lidé ve dvou funkcích, při jejichž návštěvách se život v navštívené země přece jen mění a pozastavuje.
Jsou jimi prezident USA, hlava nejmocnější země světa. A papež, hlava římských katolíků, největší a nejvlivnější církve světa. Americký prezident letos v České republice už byl, nyní ho následuje papež Benedikt XVI. V sobotu přijíždí na třídenní návštěvu.
Kdo je Benedikt XVI? Vlastně stejně jako jeho předchůdce Jan Pavel II. soused Česka. Jan Pavel pocházel z Polska, Benedikt z Bavorska. Katolické bašty v Německu, jinak rozděleném mezi katolíky a luterány.
Po svém zvolení byl nazýván papežem kontinuity, protože patřil ve Vatikánu dlouho k nejbližším spolupracovníkům Jana Pavla II.
Druhý po papežovi
Od roku 1982 stál v čele vlivné Kongregace pro nauku víry a byl tak de facto druhým nejvýše postaveným mužem v římskokatolické hierarchii.
Konkláve 115 kardinálů při volbách papeže často v minulosti volili novou hlavou církve ze svého středu muže, který nebyl favoritem a pro celý svět bylo jeho jméno překvapením.
19.dubna 2005 ale tato tradice nezafungovala. 265.papežem se tak stal kardinál Joseph Ratzinger, který rozhodně patřil do okruhu nejvíce tipovaných kandidátů.
Místo papeže kontinuity je ale spíše papežem změny. V mnoha ohledech se Janu Pavlovi II. nepodobá.
Benedikt méně cestuje a na rozdíl od svého předchůdce, který dokázal oslovovat široké davy i mládež, se necítí jako doma na masových shromážděních. Už po jeho zvolení někteří znalci poměrů v nejvyšších patrech církve tvrdili, že Benedikt se cítí lépe "v přítmí vatikánských studoven" než na otevřených prostorách před mnoha lidmi.
Nepodobný Janu Pavlu II.
Nicméně nebrání se novým technologiím. Pochopil, že i pro poselství církve poskytuje internet neocenitelné služby. Má svoji webovou stránku, svůj kanál na YouTube, lze ho najít na Facebooku.
Dokonce vydá i CD nahrávku se zpěvy a modlitbami, zaznamenanými ve Svatopetrském chrámu ve Vatikánu.
Jeho vztahy se Židy a muslimy nejsou tak dobré jako v případě jeho předchůdce. Židy pohněval omilostněním biskupa zpochybňujícího holokaust a muslimům se nelíbila jeho citace výroků středověkého panovníka, označujících islám za nenávistnou a násilnou věrouku.
Na rozdíl od Jana Pavla II. se více angažuje ve prospěch křesťanů, kteří žijí v zemích s muslimskou většinou. Nedávno ostře reagoval na násilí vůči nim v Pákistánu či Iráku. Na říjen příští roku svolal do Říma synod biskupů z Blízkého východu.
Co jej s předchozím papežem pevně spojuje je odpor k prezervativům. Jeho slova, že kondomy jen zhoršují epidemii AIDS, vyvolala kritiku politiků i vědců.
AIDS citlivým místem
"Tvrzení, že kondomy přispívají k šíření AIDS, je překroucením ověřených, vědecky podložených faktů. Je to tvrzení, které může mít devastující vliv na životy a zdraví milionů lidí," uvedl ve svém úvodníku prestižní medicínský časopis Lancet.
A stejně jako jeho polskému předchůdci se Benediktoví nedaří prolomit nepřátelské hradby v Rusku a Číně. Neuspěl zatím se snahou navázat dialog s Ruskou pravoslavnou církví a zastavit pronásledování čínských katolíků.
Benedikt se netají svými obavami o osud Evropy. V postupující sekularizaci vidí postupné odumírání kontinentu a jeho pontifikát charakterizuje především snaha tento proces zastavit a hledání cesty, jak v mnoha částech Evropu znovu naplnit poloprázdné kostely.
Už od poloviny osmdesátých letech zastával uvnitř církve konzervativní názory. Odmítal tlaky na svěcení žen za kněze, feminismus považoval za ideologii, rozvracející tradiční model rodiny.
Jeho názory výrazně ovlivnily studentské a levicové bouře v západní Evropě v bouřlivém roce 1968. Stal se terčem skandalizací a útoků studentských radikálů na univerzitě v Tübingenu, kde tehdy působil.
Hitlerjungend a válka
Často se hovoří o jeho členství v Hitlerjungend. Nikdy ho nepopíral, ale tvrdil, že bylo nutností, aby ve zlé době přežil a členství bylo tehdy každému mladému Němci udělováno automaticky.
Narukoval do německé armády, ale dezertoval a skrýval se. Nakonec se nechal zajmout americkými vojáky a konec války strávil v táboře pro válečné zajatce.
V mládí byl vášnivým pianistou, dodnes prý skvěle hraje Mozarta. Zůstal mu i druhý velký koníček. Jazyky. Prý jich dobře ovládá až deset.
Čeština mezi ně patrně nepatří, ale třeba nás Benedikt XVI. už o víkendu vyvede z omylu.
Nedávno na setkání s dětmi prohlásil, že stále těžko chápe, proč si Bůh vyvolil do čela církve právě jeho. "Je pro mě těžké pochopit, proč si mne vybral pro tento úkol. Ale přijal jsem to z Jeho rukou. A Bůh mi pomáhá."
