Pavel podle svých slov reagoval na některé nově zveřejněné údaje a emotivní vyjádření. Nechce tak situaci "lámat přes koleno". Délku prozatímního odkladu nespecifikoval.
"V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí," řekl Pavel. Prezident zdůraznil, že personální obměnu Ústavního soudu vnímá jako jeden ze svých hlavních úkolů a že důvěryhodnost soudů a institucí patří k pilířům právního státu. Fremr rozhodnutí prezidenta plně respektuje, uvedla mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová, kde Fremr momentálně působí jako místopředseda.
Média v posledních dnech rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.
Případ Olšanské hřbitovy
Případ Olšanské hřbitovy byl jedním z posledních politických procesů v Československu. V létě 1988 se k soudci Městského soudu v Praze Robertu Fremrovi dostal případ vandalismu na Olšanských hřbitovech.
Základem celé kauzy bylo poničení pro komunistický režim významného pohřebiště sovětských a bulharských vojáků, shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Podle obžaloby to zavinili dva chlapci, kamarádi devatenáctiletého Alexandra Ereta. Podle serveru Hlídací pes kauzu zmanipulovala Státní bezpečnost tak, že za vůdce skupiny označila právě Ereta, mimo jiné proto, že jeho otec byl německé národnosti a odstěhoval se na Západ.
V době vandalismu přitom Eret s kamarády vůbec nebyl. Pod psychickým nátlakem i fyzickým násilím ze strany tajné policie se však mladík doznal nejen k činům z obžaloby, ale i k údajnému sexuálnímu zneužívání vlastní sestry i propagaci fašismu.
Fremr ho odsoudil k nezvykle vysokému trestu šesti let. Po nástupu do vězení podstoupil psychiatrické vyšetření, které jej označilo za sexuálního devianta. Eret se proto z vězení dostal už v roce 1990 a hned jej převezli do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Tam lékaři zjistili, že je duševně naprosto v pořádku. Eret dnes žije v Rakousku a je vysoce postaveným státním úředníkem.
Případ projednával v létě 1988 Fremrův pětičlenný soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
Pavel minulý týden uváděl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Fremr jako soudce nebo jako člověk v souvislosti s případem Olšanských hřbitovů selhal. Fremr podle něj získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil. Respekt si v minulosti získal jako soudce českého Nejvyššího soudu, člen Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a soudce i místopředseda Mezinárodního trestního soudu. V posledních letech je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.
Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli na sociální síti X, dříve Twitteru, napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 také odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí. V dopise pak Hilšer s další senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na Ústavním soudu je nevhodná. Pavel chce nyní jednat s nespokojenými senátory i předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), konzultovat bude i s historiky.
"Nechci dát prostor pochybnostem o morální integritě jakéhokoliv kandidáta na ústavního soudce. S vážností proto sleduji i nové informace, které se objevily v souvislosti se jmenováním Roberta Fremra. Podrobím je důkladné analýze právníků a historiků a prozatím jmenování odložím," uvedl Pavel na síti X.
Kordová Marvanová ocenila, že se prezident novými informacemi zabývá. "Přes sto rozsudků za opuštění republiky, které vynesl dr. Fremr v letech 1983-85, je podle mě diskvalifikující pro soudce Ústavního soudu," napsala Marvanová na síti X.
Jako trestní soudce působil před listopadem 1989 také Baxa. V pondělí připustil, že i on možná řešil jednu kauzu opuštění republiky. "Já už si nevzpomínám, možná jsem soudil jeden případ. Ale nemám tak dobrou paměť, abych z těch mnoha tisíců případů, které jsem rozhodl, abych si pamatoval na všechny," řekl Baxa. Případy opuštění republiky podle něj rozhodovali spíše soudní funkcionáři než řadoví soudci.
Baxa o výtržnících na soudu: Možná se jim něco stane, ale soudce nesmí mít strach (19. 6. 2023)
