Lysá hora - Navzdory pokračujícímu zimnímu počasí mají vodohospodáři povodí Odry a Moravy pohotovost. Už několik dní snižují hladiny přehrad a vodních nádrží - kvůli nebývalým přívalům sněhu a hlavně očekávanému prudkému oteplení.
"Odpouštíme Morávku, Heřmanice, Šance…," říká Čestmír Vlček z Povodí Odry. "A my zrovna tak Vranov, Luhačovice či Slušovice… všude jdeme s hladinami dolů," připojuje se Marek Viskot z Povodí Moravy.
Důvod podtrhuje Petr Dvořák z hydrometeorologického ústavu: "Pokud se výrazně oteplí až na patnáct stupňů Celsia, jak zatím říkají naše dosavadní předpovědi, hrozí značné riziko záplav," varuje.
Vodohospodáři mají cvičení
Na ústředí Povodí Odry se ve čtvrtek odehraje "štábní cvičení", při němž si vodohospodáři cvičně vyzkoušejí, kolik vody se z hor povalí při pěti, deseti anebo patnácti stupních Celsia a jak je třeba na odtávání sněhu reagovat. Vody se musí odpustit právě tolik, aby na dolních tocích řek nevznikly umělé záplavy a vyprázdněné nádrže přitom zachytily zvýšený přítok z hor.
"Existují na to matematické modely," říká Čestmír Vlček.
Na beskydské Lysé hoře spadlo například od prvního prosince loňského roku úhrnem 430 cm sněhu a i v pražském Klementinu zaznamenali za totéž období 48 cm. Zvlášť Morava a Slezsko pak mají podle předpovědí zažít ve středu další kalamitní příval sněhu.
"Na Lysé hoře teď máme sto padesát centimetrů a další kvapem přibývá. Jinak než se sněžnicemi se už na horu do meteostanice nedostaneme," říká meteorolog-pozorovatel Vladimír Ondruch. Žije - jak říká - dole v Horní Bečvě, avšak i tam napadlo o Velikonocích půl metru sněhu.
Snad nebude ještě pršet
Vodohospodáři se nejvíc obávají toho, aby sníh nezačal odtávat najednou v horách i v nížině. Anebo aby při očekávané oblevě nezačalo intenzivně pršet.
"Vysoké denní teploty by měly být podle předpovědí kompenzovány mírnými nočními mrazy. Obleva by tedy snad neměla být tak prudká," doufá Čestmír Vlček.
Na horách je letos ve sněhu 30 milionů kubíků vody, několikrát méně než například v roce 2006, přesto už citovaný Marek Viskot z Povodí Moravy doufá, že sníh bude odtávat postupně. "Například loni začalo už koncem února. Nyní ale až v dubnu - to je hodně neobvyklé," říká vodohospodář.
Tají ledovce
Poslední podobnou „sněhovou anomálii" pro toto roční období meteorologové zaznamenali v roce 1987. Tehdy si například meteorolog Petr Dvořák jako student prvního ročníku Matematicko-fyzikální fakulty ČVUT 18. března do diáře zaznamenal: „Stále mrzne a sněží!" Aby si o týden s nadějí poznamenal: „Začíná konečně tát! Píši milostný dopis!"
Jeho puntičkářské záznamy vypovídají shodou okolností o třicetileté chladné klimatické periodě (viz obrázek), kdy teploty - v porovnání s normálem - výrazně klesají a často i sněží.
Příčin toho, proč průměrné teploty březnového a dubnového počasí tohoto roku odpovídají lednu, je podle meteorologa Dvořáka hned několik. K těm varujícím podle něj patří extrémní odtávání arktických ledovců.
"Jen v posledních padesáti letech se jejich plocha zmenšila o celých dvacet procent," říká meteorolog. A protože má sladká voda menší hustotu než ta slaná, zůstává po jistou dobu na značně velké severní mořské ploše a ochlazuje tím ovzduší. Do Evropy tedy v těchto dnech proudí vlhký a studený vzduch současně s vlahým středomořským. Výsledkem je, že místo obvyklého deště vydatně sněží. "A právě Morava má v těchto dnech tu smůlu, že se ocitla přímo pod tímto frontálním rozhraním," objasňuje Dvořák.
