"Dostali jsme se do naprosto nepochopitelné situace, je to neuvěřitelný precedent. To je úplně zřejmé. Hned dnes večer začnu obvolávat kolegy, někteří už se mi hlásí," potvrdil Aktuálně.cz předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil, že se chystá do přípravy ústavní stížnosti. Podle zákona o Ústavním soudu ji musí podat nejméně 10 senátorů.
Svévolným vyhlášením nouzového stavu vstoupila vláda Andreje Babiše na dosud nedotčené území. Její krok odstavil Poslaneckou sněmovnu, jež má být jejím partnerem pro prodloužení stavu nouze. Dolní komora parlamentu je podle ústavního zákona o bezpečnosti v tomto procesu garantem, že se do rukou kabinetu nekoncentruje nepřijatelné množství moci.
"Podle mě je to protiústavní, protože vláda může vyhlásit nouzový stav na 30 dní. Prodloužit ho smí jen se souhlasem Poslanecké sněmovny. A souhlas sněmovny už nemá, jak jsme viděli ve čtvrtek. Kdyby to byl nouzový stav, jenž by byl založený na jiných důvodech, tak by to šlo. Ale tady jde evidentně o prodloužení nouzového stavu," sdělil Aktuálně.cz ústavní právník Jan Wintr.
Vážený pane předsedo vlády
Ústavní právník Jan Kysela s kolegou souzní v pohledu na to, že pokud by se podstata krizové situace dramaticky proměnila, například se násobně zhoršily hlavní ukazatele epidemie, vláda by mohla legitimně konat. Ale k tomu nedošlo. "Pokud důvod nouzového stavu nepominul, jenom se liší vláda a sněmovna v pohledu na to, jestli ano, nebo ne, není to v souladu s ústavou," řekl Aktuálně.cz Kysela.
Vystrčil už v neděli během dne adresoval Babišově vládě otevřený dopis, aby byla ve svém postupu zdrženlivá. "Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, právní řád České republiky nabízí řadu prostředků, jak s pandemií bojovat, aniž bychom při tom museli obcházet či pošlapávat ústavní pořádek. Vždy je ostatně možné takové prostředky doplnit změnou zákonů. Věřím, že na tomto postoji se shodneme," napsal.
Konstituční tribunál už loni v dubnu projednával stížnost na tehdejší první vyhlášení nouzového stavu. Zjednodušeně řečeno dospěl závěru, že samotný akt zavedení nouzového režimu nepodléhá jeho kontrole. Odkázal na princip, že v tomto se Babišův kabinet zodpovídá Poslanecké sněmovně. Na druhou stranu si však nechal otevřená zadní vrátka.
"Absence soudní kontroly vyhlášení nouzového stavu není absolutní a lze si představit okolnosti, za kterých by sám Ústavní soud mohl (a měl) posoudit, zejména na základě návrhu politické menšiny, zda byl nouzový stav řádně vyhlášen, zda měl zamýšlené ústavněprávní účinky, a následně i rozhodnout o zákonnosti či ústavnosti navazujících realizačních aktů," uvedl.
Ten dopis jsem psal, abych to nemusel udělat
Dveře si nezabouchl z důvodu, kdyby se okolnosti vyhlášení nouzového stavu vzpíraly principu rovnováhy uvedenému v ústavním zákonu o bezpečnosti: pokud by vláda obešla sněmovnu. "Akt vyhlášení nouzového stavu by Ústavní soud mohl zrušit, byl-li by v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenal-li by změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu," konstatoval soud.
Předseda Senátu Vystrčil má za to, že nedělní krok vlády ochránci konstituce načrtnutému scénáři odpovídá. Proto se na Ústavní soud obrátí. "Ten dopis jsem psal právě proto, abych to nemusel udělat. Pokud vláda přesto vyhlásí nouzový stav, nezbývá mi nic jiného. Není možné připustit, že vláda vyhlašuje nouzový stav, kdykoliv se jí zachce, bez ohledu na Poslaneckou sněmovnu."
Ústavní právník Jan Wintr má za to, že pro možný zásah konstitučního tribunálu přichází vhodná chvíle. "Že se evidentně obejde pravidlo, podle kterého je potřeba na prodloužení nouzového stavu souhlas Poslanecké sněmovny, protože se bavíme o zmocnění vlády k omezování lidských práv, tak to je na hraně základních principů demokratického právního státu," soudí.
Napadnout stížností vyhlášení nouzového stavu může i 25 poslanců. Sněmovna má navíc ještě jednu možnost, jak konat. "Pokud to někdo z poslanců navrhne, Poslanecká sněmovna může kdykoliv svým usnesením nouzový stav zrušit. Skončil by okamžikem přijetí usnesení," upozorňuje ústavní právník Wintr.
Vystrčil chce první tah nechat na poslancích
Sám Vystrčil ještě v dalším průběhu nedělního večera Aktuálně.cz informoval, že po prvních konzultacích s několika senátory se svou iniciativou počká do chvíle, jak se k vyhlášení nouzového stavu postaví Poslanecká sněmovna. Dolní komora parlamentu má podle něj právo prvního tahu, protože právě jí kabinet ve svém rozhodováním obešel. Schůze sněmovny pokračuje 19. února.
"Takhle v tuto chvíli reagují někteří kolegové, tuto variantu jsem předtím nezvažoval. Budu tedy čekat na to, jak se vyjádří sněmovna. Pokud by se k tomu postavila v podstatě pozitivně, začnu zjišťovat, zda bych měl pro podání ústavní stížnosti podporu v Senátu, nebo jestli bude vhodnější udělat jiný krok, jako třeba přijmout deklaratorní usnesení o protiústavnosti rozhodnutí vlády," doplnil pro Aktuálně.cz Vystrčil.
