Praha - Česko nemá předražené jen dálnice pro auta, ale i přechody pro zvěř, které přes ně vedou.
Domácí ekodukty a další průchody přes autostrády jsou až několinásobně dražší než obdobné stavby v Německu, Rakousku či Holandsku. A narozdíl od těch zahraničních mnohdy neplní svůj účel.
Zvířata je kvůli jiným překážkám nemohou využívat, anebo jsou postavené na zbytečných místech - třeba na novém jihozápadním úseku Pražského okruhu.
"Špatných řešení je skutečně spoustu," řekl Aktuálně.cz Václav Hlaváč, který se na tuto problematiku specializuje ve státní Agentuře ochrany přírody a krajiny.
Ministerstva dopravy a životního prostředí teď hodlají tento dlouholetý nevyhovující stav změnit. Uzavřela dohodu o tom, jak budovat přechody pro zvěř při plánované rozsáhlé modernizaci brněnské dálnice.
Nepřekonatelná D1
"Začíná se blýskat na lepší časy," řekl Hlaváč. Připomněl, že právě D1 je pro mnohá zvířata největší bariérou v Česku.
"Například celý úsek přes lesnatou oblast Českomoravské vysočiny je pro větší savce zcela neprostupný. Přitom právě zde se přes dálnici při svých migracích pokouší projít losi, rysové i další druhy," uvedl Hlaváč.
Dodal, že dohoda zahrnuje výstavbu dvou "zelených mostů" a úpravu několika dalších přechodů, aby zvířata mohla bezpečně překonat dálnici vrchem nebo spodem.
"Je to důležité nejen pro ně, ale i pro bezpečnost provozu," konstatoval Václav Hlaváč, který je vedoucím Správy CHKO Žďárské vrchy a zároveň krajského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě.
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař uvedl, že namísto plánovaného betonu budou nové přechody ze dřeva, což povede ke snížení nákladů z původních 300 milionů na 30 milionů korun.
Podívejte se, jak zvířatům zabíráme čím dál víc jejich území:
"Při rekonstrukci dálnice vzniknou dva 40 metrů široké nadchody v prioritních úsecích na 94. kilometru u Humpolce a na 175. kilometru," konstatoval Tesař.
Několikanásobně dražší
Taková šetrnost se zatím při stavbě ekoduktů a dalších přechodů pro zvěř moc neuplatňovala, spíše přesně naopak.
Zatímco v Německu či Rakousku se cena standardního ekoduktu o šířce 40 až 60 metrů pohybuje mezi 2,5 až 3 miliony euro a v jiných zemích mezi 2,5 až 5 milionů euro (v přepočtu asi 63 až 125 milionů korun), v Česku to je až několikanásobně víc. Průměrná cena je okolo 250 milionů.
V cizině navíc existuje mnoho studií, jejichž cílem je vyhodnotit účinnost ekoduktů.
"Závěry jsou jasné: Pokud jsou ekodukty v krajině správně umístěny a správně konstruovány, využívá je velmi široké spektrum druhů bezobratlých živočichů i obratlovců včetně velkých druhů savců," uvedl Václav Hlaváč ve svém komentáři pro ekologický server Ekolist.
Jako příklad naprosto nefunkčního "zeleného mostu" uvádí ekodukt na rychlostní silnici R6 u Karlových Varů. Na trase k ekoduktu totiž úřady umožnily novou výstavbu, čímž cestu zvířatům zcela zablokovaly.
Za velmi diskutabilní pokládá Hlaváč i čtyři ekodukty na nově otevřeném jihozápadním úseku Pražského okruhu.
"Jde o příměstskou intenzivně využívanou oblast s vysokou stavební aktivitou. V okolí nelze předpokládat výskyt žádných ohrožených druhů, nelze ani očekávat jejich přesuny či migrace. Naopak, území se v dlouhodobějším horizontu bude dále zastavovat, efektivita vynaložených prostředků je zde tedy opět velmi nízká," tvrdí Hlaváč.
Podívejte se na jihozápadní část Pražského okruhu:
Změníme to, slibují stavbaři
Ministerstvo dopravy teď slibuje, že se takový přístup, kdy se promrhaly stovky milionů korun, změní. A dokázat to chtějí právě na páteřní dálnici z Prahy do Brna.
"Jsem rád, že resorty dopravy a životního prostředí novou dohodou deklarovaly společný zájem na modernizaci D1 při respektování požadavků ochrany přírody a krajiny. Věřím, že tato spolupráce bude pokračovat i ve všech dalších krocích přípravy a realizace tohoto záměru," řekl první náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl.
