Brno - Senátoři, kterým se nelíbí Lisabonská smlouva, neuspěli u Ústavního soudu se svou první stížností, která s reformním dokumentem úzce souvisí.

Členové horní komory parlamentu navrhovali zrušení novely zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu. Ta zavádí takzvaný vázaný mandát a souvisí s Lisabonskou smlouvou, která má reformovat fungování Evropské unie.

Neměli argumenty

Ústavní soudci dnes na jednání pléna rozhodli, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, nezabývali se tedy podrobněji argumenty senátorů. Podle soudců námitky senátorů nemají ústavněprávní rozměr a soud je proto posuzovat nebude. "Argumentace vznesená proti napadeným ustanovením jednacích řádů ústavněprávní relevance vskutku nedosahuje; k závěru o kolizi s ústavním pořádkem tudíž již proto dospět nelze," stojí v usnesení.

Soudci dospěli k názoru, že kdyby napadená ustanovení zrušili, možnost kontroly přenosu pravomocí by se naopak snížila.

Novely parlamentních jednacích řádů v návaznosti na Lisabonskou smlouvu zavádějí takzvaný vázaný mandát pro českou exekutivu, která s převodem pravomocí na EU nebude moci v Bruselu souhlasit bez předchozího souhlasu parlamentu. Podle skupiny senátorů je úprava nedostatečná. Ve stížnosti uvedli, že parlament může odsouhlasit další přenos pravomocí na EU jinou než ústavní většinou.

Senátoři také chtěli, aby za nesouhlas s převedením pravomocí bylo pokládáno také to, pokud by se parlament k problému ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Navrhli také, aby parlament schvaloval české kandidáty na eurokomisaře a soudce Evropského soudního dvora.

Senátoři také napadli ve stížnosti samotnou Lisabonskou smlouvu, o té ale ústavní soudci zatím nerozhodli.

Porážka svrchovanosti

Podle premiéra Fischera jde o dobro rozhodnutí. "Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu vítám, neboť zprůchodňuje cestu k dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy," uvedl Jan Fischer.

Podle jednoho z autorů stížnosti, senátora ODS Jiřího Oberfalzera, je verdikt porážkou české svrchovanosti. Žádné předběžné závěry, zda by stejný osud mohl potkat i návrh na opětovný ústavní přezkum Lisabonské smlouvy, ale z dnešního rozhodnutí dělat nechtěl.