Brno – Pokud mladí lidé do 18 let řádně nestudují a mění školy bez snahy je dokončit, nemusí na ně rozvedení rodiče platit výživné. Rozhodl o tom Ústavní soud, který posuzoval spor o výživné pro sedmnáctiletého Štěpána. Ten už třikrát změnil obory i střední školu a zatím žádné studium nedokončil.

"Na jednu stranu lze mít u nezletilých pochopení pro jakési hledání životní cesty, pracovního zaměření, nicméně na stranu druhou lze očekávat také uvědomění si základních souvislostí mezi studiem, prací a zajištěním životních potřeb,“ konstatovali ústavní soudci.

Matka z Příbramska chtěla po otci sedmnáctiletého Štěpána vysoudit zvýšení výživného ze čtyř na šest tisíc korun. Zatímco Okresní soud v Příbrami peníze pro matku a jejího syna přiznal, Krajský soud v Praze rozhodl, že otec výživné platit nemusí vůbec.

Stížnost: Chraňte mladé před ukvapeností

Důvodem pro zrušení výživného byla skutečnost, že mladík ukončil po dvou letech studium na Střední integrované škole v Příbrami a nechal se půl roku evidovat na úřadu práce. Poté nastoupil do nové školy a stal se žákem 1. ročníku Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Dubno.

"Došlo k zániku vyživovací povinnosti k nezletilému. Ten přerušil přípravu na budoucí povolání, aniž by pro to existovaly omluvitelné důvody a nejevil o přípravu na budoucí povolání dostatečný zájem," rozhodli soudci.

Proti tomuto rozhodnutí poslali stížnost na Ústavní soud jak matka, tak i její syn (který je už nyní plnoletý).

"Rozhodnutí ukončit studium a změnit studijní obor učinil nezletilý v době krátce po dovršení 17 let věku. Nízký věk a s ním i pochopitelně nižší schopnost posuzovat následky svého rozhodnutí měly být při rozhodování soudu zohledněny,“ uvedla právní zástupkyně matky i syna Renata Strnadová ve stížnosti.

Podle stížnosti musí právo chránit mladé lidi před následky jednání, které se později ukáže jako ukvapené nebo nesprávné.

Senát Ústavního soudu vedený soudcem Vladimírem Sládečkem potvrdil, že nezletilí mají ze zákona větší ochranu. A vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit.

"Nicméně byl-li stěžovatel (sedmnáctiletý Štěpán) natolik způsobilý, aby mohl platně ukončit studium, je nepochybně dostatečně rozumově vyspělý i k tomu, aby posoudil důsledky z toho plynoucí," prohlásili soudci.

Výživné předpokládá studium

Podle soudců mladík změnil už potřetí studijní obor (na Střední integrované škole studoval postupně dva obory) a na nové škole byl v době, kdy se rozhodovalo o výživné, teprve jeden měsíc.

"Je otázkou, zda lze akceptovat vyživovací povinnosti rodiče při každém jeho ,vzdělávacím pokusu'. Dovedeno k závěrům ad absurdum by nezletilý mohl zahajovat a ukončovat své studium ještě řadu let, bez toho aby některé své studium řádně dokončil,“ uvedli ve svém rozhodnutí ústavní soudci.

"Výživné je nezletilému poskytováno rodičem především z toho důvodu, že se připravuje na své budoucí povolání, přičemž se předpokládá úspěšné dokončení studia. Pokud tento prvek není naplněn s vyšší mírou pravděpodobnosti, nelze hovořit o vzniku povinnosti platit potomkovi výživné," rozhodl Ústavní soud.

U těchto případů, kdy děti mění školy, musí podle ústavních soudců soudy vždy posuzovat, jestli je zájem mladých lidí studovat i přes změny studijních oborů trvalý a opravdový.