Pražanům chybí ruce od hlíny, komunitních zahrad přibývá. Společně zde pěstují mrkev

Foto: Zahrádka uprostřed sídliště. Děti zde poznají, že zelenina neroste v obchodech
"Teď tu máme dvě dojné kozy, péče o ně vyžaduje zodpovědnost. Je to trochu náročnější na organizaci než u slepic. Každé ráno a večer je někdo musí podojit," vysvětluje Říha.
Komunitní zahrady vznikají na nevyužitých plochách, sídlištích i ve vnitroblocích.
"Lidé jsou tu různě zaměření. Někdo je zkušený pěstitel, který poradí ostatním, někdo řeší spíše vztahy a skupinové aktivity," vysvětluje Anna Černá.
Každý individuální záhonek má pět metrů čtverečných.
Foto: Jakub Plíhal
Veronika Matúšová
20. 7. 2021 19:28
Před devíti lety vznikla v Holešovicích první pražská komunitní zahrada, teď jich v různých částech hlavního města funguje téměř šedesát. V červnu se otevřely dvě nové, v Kobylisích a na Vypichu. Lidé chodí do městských zahrad pěstovat vlastní zeleninu, kompostovat a někdy se i seznamovat v jinak anonymních sousedstvích.

Komunitní zahrada může vzniknout kdekoliv, třeba i na sídlišti. Přímo uprostřed toho chodovského funguje od roku 2013 zahrada Vidimova. Mezi paneláky přímo za městským úřadem tu klasické sídlištní prostředí oživují desítky záhonů. Místní na nich pěstují zeleninu, bylinky nebo třeba jahody a rybíz. Také sem chodí kompostovat.

Nejaktivnějšími návštěvníky zahrady jsou ve všední podvečer děti, které společně tráví čas skákáním panáka, na trampolíně, pískovišti nebo v kuchyni, kde vaří bláto. "Je to jiné než na hřišti, kam pokaždé přijde někdo jiný. Tady mezi sebou tvoří pevnější vztahy," oceňuje matka jednoho z nich. 

Stejně jako děti se tu seznamují i jejich rodiče. "Najednou jsme se začali zdravit a uvědomili si, kdo kolem nás vlastně bydlí," říká jedna z žen, která na zahradu chodí spíše za lidmi než za záhony.

Ne každý je však zkušený pěstitel. "Prohlédnete si, co komu vyrostlo, a hned víte, za kým jít pro radu. Jsou tu i lidi, kteří přišli ze zahrádkářských kolonií, ti třeba mají s pěstováním hodně zkušeností," vysvětluje Anna Černá, která zahradu na Jižním Městě několik let koordinovala. Do Vidimovy nyní dochází asi šedesát rodin. 

Přínos pro mikroklima i duševní pohodu lidí

A toto místo není ani zdaleka jediné, kam Pražané chodí pěstovat zeleninu. Komunitních zahrad totiž přibývá. Zatímco v roce 2017 jich v hlavním městě fungovalo 24, o dva roky později už 42 a dnes je to o ještě o čtrnáct víc. "Na začátku se ozývali hlavně lidi ze sousedství, teď se angažují i městské části a firmy," vnímá Radka Pokorná, ředitelka spolku Kokoza, který komunitní zahrady pomáhá tvořit.

Zájmu o komunitní zahrady si všímá i magistrát, který podobné aktivity vítá. "Pro město s hustou zástavbou jsou komunitní zahrady cenné, každá zelená plocha má velký přínos pro mikroklima a nakonec i pro duševní pohodu obyvatel," říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. 

Hodně nových zájemců se objevilo během pandemie, být součástí zahradnické komunity mohlo v lockdownech znamenat příležitost odpočinout si. "Lidé byli vděční za to, že mohli vyrazit ven, v zahradě jsme se střídali třeba po dvou rodinách a užívali si to," říká Černá. 

Pražané se podle Černé zapojují z více důvodů, někdo chce pěstovat a kompostovat, pro jiného jsou přidanou hodnotou hlavně posílené sousedské vztahy. "Motivace jsou různé, lidem se často otevírají nové obzory. Přijdou kvůli pěstování a postupně vidí, že mít vlastní kompost se opravdu hodí, tak začnou zpracovávat bioodpad. Často tu také vznikají nové nápady pro jiné komunitní aktivity," popisuje.

Na komunitní zahradu by jednou ráda docházela i Petra Váchová, zatím se však rozhoduje, ke které zahradě se přidá. "Láká mě sdílení a zajištění kontaktu s městskou přírodou. To, že potkám podobně naladěné lidi a možná se s nimi skrz kus společného pozemku spřátelím," popisuje Váchová. 

Vedle pěstování mrkve adoptují slepice

Jiným typem komunitní zahrady je MetroFarm na Císařském ostrově, její součástí je i hospodářství. Lidé se tu u břehu Vltavy můžou starat o rostliny i o zvířata a třeba si adoptovat slepici. "Jsou teď nějaké líné, asi je na ně moc teplo," směje se koordinátor Štěpán Říha, když slepice krmí a povzbuzuje je k pohybu.

MetroFarm původně sídlila v Holešovicích, už tam se o ni Říha staral. "Bylo ta souhra životních událostí, chtěl jsem se odstěhovat z Prahy a mít hospodářství. Pak přišla šance zapojit se do projektu v Holešovicích, dělat to, co jsem chtěl v rodném městě," popisuje. 

Najít si touto cestou v Praze kus přírody se rozhodl také Tomáš Řádek, který na MetroFarm dochází se svojí přítelkyní už několik měsíců. "Dlouhodobě řešíme, jestli se usadíme ve městě, nebo na vesnici. A tohle byl takový zajímavý způsob, jak najít kompromis," vysvětluje. Na MetroFarm přijíždí lidé z různých částí Prahy, spíš než lokalita je spojují hodnoty a přístup ke světu. 

I tady se zapojují celé rodiny. "Roste tu vzácná generace, která zná život ve městě a zároveň vyrůstala s rukama v hlíně. Děti odmala chápou, odkud se bere ovoce, zelenina, vajíčka nebo mléko, protože to viděly na vlastní oči," oceňuje Řádek. Výhodou komunitního zahradničení je podle něj také to, že spolu lidé sdílí nářadí a ostatní potřebné věci. 

Komunitní zahrady, které vznikají po celé republice včetně menších měst, mohou mít mnoho podob. Někde zeleň proniká do vnitrobloků, někde mezi obchodní domy, na jiných místech zabírají jen kousek plochy na střechách domů či balkónech. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy