Praha - Pacient s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo banálním kožním onemocněním musí pro mnohé běžné léky ke specialistům. Jeho praktický lékař totiž nemá oprávnění mu řadu z nich předepsat. "Týká se to například antibiotických kapek do uší nebo do oka, mastí, léků na vysoký krevní tlak a podobně," říká praktický lékař Norbert Král.
Protože ordinuje v Praze, není pro pacienty takový problém k ambulantním specialistům dojet. "Horší to je na vesnicích a malých městech, kde je dostupnost lékařské péče složitější, a zvláště starší pacienti by byli rádi, pokud by jim mohl recepty napsat jeden lékař," říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Praktičtí lékaři by proto chtěli mít více kompetencí - například právě v předepisování léčiv. Dnes mají v kartotéce čím dál více diabetiků, lidí se srdečními onemocněními a dalšími chronickými nemocemi. "Cukrovkou dnes trpí 858 tisíc lidí. Téměř každý čtvrtý diabetik se přitom léčí u praktického lékaře, který ale moderní typy léčiv předepisovat nemůže," říká místopředseda Společnosti všeobecného lékařství Igor Karen.
Ministerstvo zdravotnictví nyní přislíbilo, že dojde ke změně. Šéf resortu Adam Vojtěch se tento měsíc domluvil s praktickými lékaři na tom, že společně připraví reformu primární péče. "Praktický lékař by měl mít větší pravomoc i v oblasti preskripce léků. Týkat by se to mělo především léčby nekomplikovaných pacientů s hypertenzí a s cukrovkou," potvrdila Aktuálně.cz tisková mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ministerstvo zároveň říká, že pojišťovny už příští rok lépe zaplatí ty lékaře, kteří se svým pacientům skutečně věnují. Praktický lékař, který se snaží lehčí onemocnění zvládnout sám, dostává dnes stejné peníze jako lékař, který posílá pacienty s každou banalitou ke specialistům.
Za každého pacienta v kartotéce dostává takzvanou kapitační platbu kolem 50 Kč za měsíc, ať už přijde k lékaři třeba desetkrát za měsíc, nebo nepřijde ani jednou za pět let.
Nejvíce jsou přitom stávajícím systémem biti lékaři z vesnic a malých měst, kde žije více starších lidí, kteří potřebují lékaře častěji.
Například praktický lékař Vladimír Gregor ze Strážnice se snaží řešit i diagnózy, které jindy končívají u ambulantních specialistů nebo v nemocnici. Stará se o kardiologické pacienty s ischemickou chorobu srdeční nebo s různými formami hypertenze a podobně. "Lidem po operacích a úrazech se snažím zajistit rehabilitaci v domácí péči namísto toho, aby šli do nemocnice. To samé platí i u dehydrovaných seniorů, kteří po pár infuzích v domácí péči jsou opět ve formě," říká Gregor.
Namísto toho, aby dostal více peněz za to, že systému šetří peníze za hospitalizaci, musel naopak několikrát pojišťovnám vysvětlovat, proč překračuje celostátní průměr nákladů. V minulosti za to dokonce dostal i finanční pokutu.
Nelehkou situaci lékařů na malých městech potvrzuje také praktický lékař David Halata s obce Hoštálková na Vsetínsku. "Praktik na venkově má větší náklady na přístrojové vybavení a návštěvní službu než lékař ve velkém městě, kde je mnohem hustší síť lékařské péče."
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že už nyní chystá zlepšení stávající situace, a to v rámci úhradové vyhlášky na příští rok. "Větší platby by měli dostat ti praktičtí lékaři, kteří jsou aktivní a poskytují komplexní zdravotní péči," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ministr Vojtěch chtěl původně prosadit i sankce pro praktické lékaře, kteří neviděli pacienty několik let, ale pobírají za ně každý měsíc kapitační platbu. Takový lékař by měl pravidelnou měsíční platbu za pacienty sníženou. Na příští rok ale toto opatření v úhradové vyhlášce ještě není.
Ve velkých městech chodí pacienti rovnou ke specialistům
Zdravotní pojišťovny přemýšlejí nejen o tom, jak odměnit snaživé praktické lékaře, ale také jak potrestat pacienty, kteří chodí ke specializovanému lékaři s banalitami. Týká se to především pacientů ve velkých městech, kde je vysoká dostupnost ambulantní specializované péče.
"Pacienti navštěvují ambulantního specialistu sami bez doporučení praktického lékaře, případně setrvávají v péči specialisty i v případech, kdy by jejich zdravotní stav mohl dobře zvládat i praktický lékař," říká ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Pojišťovny podle něj budou muset hledat způsoby, jak pacienta odradit, aby ambulantní specializovanou péči nezneužíval.
Jeho slova potvrzují také nemocnice, které se v posledních letech potýkají s nárůstem banálních případů. "Naše nemocniční pohotovost je každý den přetížena návalem pacientů, jejichž problémy by jistě zvládl praktický lékař," říká například mluvčí pražské Thomayerovy nemocnice Ondřej Macura.
Podobně je tomu i ve FN Brno."Dochází k neustálému přísunu pacientů, kteří místo, aby svůj zdravotní stav řešili u svých praktických lékařů či v ambulancích polikliniky, chodí na urgentní příjmy," říká mluvčí nemocnice Pavel Žára. Jde přitom například o bolesti hlav, teploty, bolesti zad, kloubů nebo nachlazení a další diagnózy, které by měl řešit praktický lékař.
