Praha v proměnách staletí. Od osady po velkoměsto

1/17 Přehled fotografií
Plán Prahy ve 13. a 14. století, kdy vyvrcholila přes 100 let trvající epocha zakládání Starého Města s přilehlým Havelským Městem, Malé Strany a Hradčan
Židovské město patří mezi nejstarší pražské čtvrtě. Tento plán pochází z roku 1703
Koncem 18. století barokní architektura končí, v první polovině 19. století se projevuje nástup nové doby, čtyři pražská města se sloučila v jedno královské hlavní město Praha, podřízeného magistrátu. Plán ukazuje Prahu v roce 1948, kdy měla 3333 domů a bezmála 115,5 tisíc obyvatel
Rozvoj Prahy v 19. století vyvolal nový fenomém - nebývalý rozvoj předměstí. Přednostně se využívala území, která navazovala na městské brány a umožňovala dobrý přístup k Vltavě. Na konci 19. století už měla Praha spolu s okolními obcemi přes půl milionu obyvatel, z toho 200 tisíc žilo ve vlastním městě, které tehdy kromě historického jádra zahrnulo i Holešovice-Bubny. Ukazuje to i plán z roku 1889
Rozvoj tehdejších pražských předměstí ukazuje i proměna Karlína mezi lety 1841 a 1948
Za první republiky vznikla státní regulační komise, která měla dozírat na urbanistickou a architektonickou úroveň výstavby hlavního města. Jejím hlavním úkolem bylo vypracování regulačního plánu. Byl dokončen roku 1929, sloužil jako důležitý podklad pro další usměrňování výstavby. Největším urbanistickým počinem první republiky byla výstavba Dejvic Regulační plán centra města z roku 1929
Ve 20. letech minulého století se Praha stala jedním z hlavních evropských center moderní architektonické a urbanistické tvorby. Prahu navštěvovaly takové kapacity, jako byl Le Corbusier. Tehdejší moderní pražské stavby byly velmi ceněny. Mezi plány patřil i projekt nového přístupu k Pražskému hradu z roku 1928
Za 2. světové války existovala v Praze plánovací kancelář, která vymýšlela plány na další rozvoj města, kterou v budoucnu měli podle Hitlerových představ osídlit výhradně soukmenovci. Komise vypracovala v roce 1942 i plán pražského metra. Nepřipomínají vám tehdejší trasy současnou podzemní dráhu?
Po válce nastala další etapa rozvoje hlavního města zaměřená především na bytovou výstavbu. Napřed se stavělo v prolukách a rozšiřovaly se už dříve rozestavěné čtvrti například v Břevnově nebo na Zelené lišce. Od 60. let nastalo budování stále větších sídlišť. V roce 1956 vznikl tento pobrobný územní plán sídliště Petřiny
Mezi místa, kam stavbaři upřeli svou pozornost při budování velkých obytných celků, byly i Kobylisy. Tento územní plán pochází z roku 1963
Jednostranné soustředění výstavby do nových okrajových částí Prahy vedlo sice v centru města k chátrání historických domů, tím se ovšem paradoxně podařilo památky zachovat. Územní plán Prahy z roku 1986 z Pražskou památkovou rezervací
V 80. letech minulého století má Praha už takřjka identickou rozlohu, jakou jí známe dnes. Územní plán Prahy z roku 1986
Počátkem 90. let vznikl přechodný územní plán se stabilizovanými oblastmi, kde vznikla shoda na jejich využití. Ostatní plochy zůstaly po přechodnou dobu neřeřešeny. Územní plán Prahy z roku 1994
Tato mapa současného návrhu nového územního plánu ukazuje, kde jsou významné rozvojové oblasti Prahy
Detail centrální části města v současném návrhu nového územního plánu Prahy
Současný návrh nového územního plánu Prahy, který ukazuje veřejně prospěšné stavby v Praze
Současný návrh nového územního plánu Prahy. Tato mapa ukazuje, kde bude striktně zakázáno stavět výškové budovy, tedy v Pražské památkové rezervaci a v jejím okolí