"Vítejte z dovolené," přivítal nadřízený své zaměstnance včetně jednoho ze čtenářů Aktuálně.cz potom, co skončila jarní opatření proti šíření koronaviru a lidé přestali pracovat z domova a začali znovu docházet do práce. Nyní, když je epidemická situace v Česku výrazně kritičtější, sice část lidí zůstává doma, vždy polovina zaměstnanců ale musí do práce docházet.
Právě nedůvěra v zaměstnance je jedním z častých důvodů, proč lidé z některých profesí, jejichž práce nevyžaduje přítomnost na pracovišti, stále museli během podzimního enormního růstu počtu nakažených docházet do práce a nemohli svou práci vykonávat z domova.
Data sociologů z PAQ Research a společnosti Google ukazují, že lidé ještě před několika dny, z nichž jsou dostupné poslední údaje, chodili fyzicky do práce více, než tomu bylo během jarních opatření. Zatímco na jaře tímto způsobem pracovalo až 23 procent lidí, druhý říjnový týden to byl pouze každý desátý Čech. Naopak 75 procent lidí hlásilo plnou osobní přítomnost v práci, což je o 30 procentních bodů více než na jaře.
"Na jaře se ukázalo, že náhlé a poněkud násilné zavádění home officu prakticky pro všechny pozice vede opravdu k problémům, mimo jiné v poklesu produktivity. Nyní již firmy pečlivěji vybírají, které pozice nebo profese jsou pro systém home officu vhodné," vysvětluje Petr Kymlička z poradenské firmy Moore Czech Republic, která prováděla analýzu produktivity práce během home officu.
Z ní vyplynulo, že pokud zaměstnanci pracují z domova, jsou průměrně o deset až dvacet procent méně produktivní, za což může například nevhodné domácí prostředí pro práci, slabší internetové připojení či omezená možnost komunikace napříč týmy.
"Asi chtějí vidět, že žiju"
Žádná omezení při práci ve svém bytě ale nepociťuje studentka Karolína, která v pražské firmě vypomáhává s účetnictvím. Přestože může veškerou práci vykonávat z domova, i ona musí pravidelně docházet do sídla společnosti. "Je to úplný nesmysl. Veškerou práci mohu úplně v pohodě udělat z domova a většinu tam také udělám, ale pak stejně musím přijít do práce, abych jim asi ukázala, že žiju," popisuje studentka.
Čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky přitom ukazují, že právě v zaměstnání se lidé nejčastěji nakazí. Například v září odtud podle hlášení hygienických stanic přišlo až 30 procent všech infikovaných. Jiná data, na která před časem upozornil deník Aktuálně.cz, zase ukazují, že největší podíl nakažených podle zaměstnání tvoří ti, kteří pracují v administrativě či v kancelářích. Právě u nich se přitom v největší míře dá předpokládat, že mohou přejít na práci z domova.
Sociologové z PAQ Research pak přišli s tím, že fyzická přítomnost v práci zvyšuje počet případných nebezpečných kontaktů o 16. Kromě samotného pobytu hrozí zvýšené riziko například také při cestě do práce městskou hromadnou dopravou.
Proč home office? I při kontrole dalších aktivit, velikosti domácnosti je to v rámci aktivních top prediktor míry kontaktů. Přítomnost v práci přidává v průměru 16 odhadovaných kontaktů. Volnočasové aktivity se pohybovaly mezi 4-14. A navíc jsou už omezené https://t.co/Rriy4doENX pic.twitter.com/ISnmmaYlMK
— Daniel Prokop (@dan_prokop) October 27, 2020
Práci z domova nevyužívá ani česká redakce módního časopisu Vogue, což otevřeně přiznala před týdnem šéfredaktorka Andrea Běhounková. "My ve Vogue totiž moc nevěříme na home office ani na Zoom call. Virologové ani epidemiologové ze mě asi nadšení nebudou, já ale trvám na tom, že kreativita, stejně jako láska, potřebuje osobní kontakt. Sdílení. Napojení. Telefon sice může vibrovat, ale vibrace mezi lidmi nikdy nepřenese. Stejně jako polibek," vysvětlila na stránkách časopisu Běhounková.
Příliš prostoru pro další home office není, říká analytik
Kymlička upozorňuje, že kromě obavy z nižší produktivity vedou zaměstnavatele k nepovolení práce z domova další důvody. "Z hlediska výkonnosti pracovníků na home officu je za současných okolností, kdy jsou například zavřené školy, těžké najít klidné místo k práci. Konečně ani technické nástroje umožňující vzdálené připojení nejsou v našich podmínkách vždy dostatečně kvalitní či výkonné, o zabezpečení nemluvě," vysvětluje Kymlička.
Dostat více lidí na práci z domova chce i vláda. Nyní již bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula opakovaně prohlašuje, že data, která má od operátorů, ukazují, že mobilita lidí sice stále klesá, ale ani zdaleka není na jarní úrovni. Co největší omezení vzájemného potkávání lidí je přitom v této fázi epidemie, kdy denně přibývá přes 10 tisíc nových případů covidu-19, nejúčinnější zbraní proti šíření nákazy.
V pondělí proto vláda nařídila zaměstnavatelům, aby využívali práci na dálku, pokud to charakter povolání jejich podřízených umožňuje. Podle Kymličky ale takové opatření nebude mít příliš vliv.
"Očekávám, že počet lidí na home officu vzroste v důsledku rozhodnutí vlády jen minimálně. Žádný podnikatel nečekal na vládu, aby zavedl opatření, která alespoň částečně chrání jeho firmu před šířením viru a současně nevedou k ekonomickým problémům. Další navyšování počtu pracovníků na home officu by opět vedlo ke snižování produktivity, neboť by se nutně týkalo i profesí, pro které tento model zcela vhodný není," odhaduje Kymlička.
