Příbram - Před nadcházející houbařskou sezonou vědec Ivan Suchara doporučuje Čechům - národu houbařů -, aby se raději vyhnuli brdským lesům v okolí Příbrami.
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích totiž při zkoumání vzorků mechu a humusu na Příbramsku zjistil, že tamní půda je plná olova, kadmia, stříbra a dalších jedovatých prvků, které do sebe houby nasávají.
"Vysoké koncentrace olova a dalších prvků jsou v Brdech na stovkách kilometrů čtverečních, olovo dosahuje až k vysílači Cukrák na hranici Prahy," řekl Aktuálně.cz Ivan Suchara z průhonického ústavu.
Podle Suchary by lidé neměli jíst především houby a další lesní plody, které rostou ve dvou- až tříkilometrovém pásmu okolo podniku Kovohutě Příbram, kde se rozkládá stará ekologická zátěž.
"Může to být zdravotní problém především pro ty, co by je konzumovali dlouhodobě," řekl Aktuálně.cz Suchara. Opatrní by měli být i lidé, kteří si kupují houby na okolních trzích nebo u tamních silnic.
Co kontroluje inspekce
Houby podél silnic a na stáncích kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. "Kontroly probíhají pravidelně a jejich četnost vychází z pravidelných analýz míry rizika," řekl Aktuálně.cz mluvčí inspekce Michal Spáčil.
Česká vyhláška myslí i na obsah olova a kadmia. Jenže kontroly u silnic a na tržištích se zaměřují především na to, zda mají prodejci od hygieniků příslušné osvědčení, jestli nabízené houby nejsou poškozené hmyzem nebo se nekazí na přímém slunci.
V celé republice přitom inspektoři odebrali v loňském roce pouze 23 vzorků hub, a to navíc pěstovaných nebo sušených. Všechny byly v pořádku.
"Není samozřejmě možné fyzicky zkontrolovat vše, nicméně provedené rozbory nenasvědčují tomu, že by se houby s nadlimitním obsahem kadmia a olova objevily na stáncích," tvrdí Spáčil.
Jedy se ukládaly stovky let
V brdských lesích se olovo, kadmium a další těžké kovy ukládaly stovky let.
Pocházejí ze staré hutnické výroby, podle historických pramenů stála u Příbrami huť na zpracování stříbra už v době Přemyslovců. V 19. století se pak kromě stříbra začalo zpracovávat i olovo. Nyní se v tamních kovohutích už jen ekologicky zpracovává odpad, především vysloužilé autobaterie.
Vysokou koncentraci olova a dalších prvků v brdských houbách potvrdil tajemník České mykologické společnosti Jan Borovička, podle něhož v okolí Příbrami dělalo průzkumy už několik institucí včetně přírodovědecké fakulty.
Borovička shodně s Ivanem Sucharou z průhonického ústavu uvedl, že případné zdravotní riziko hrozí jen při dlouhodobé konzumaci hub z této oblasti, byť na to zatím není žádný relevantní výzkum. Borovička uvedl, že by houby z tohoto regionu taky asi nejedl.
"Neměl bych z toho dobrý pocit," uvedl Borovička. Připomněl, že lidé tam mají i zahrádky, kde pěstují zeleninu.
Houbaři si nedají říct
Okolí Příbrami patří na "houbařskou mapu", ačkoli podle znalců jsou v Česku lepší místa.
"Když jsme u Příbrami odebírali vzorky, říkali jsme houbařům, co tam chodili, ať raději nic nesbírají, ale nic si z toho nedělali," řekl Aktuálně.cz Ivan Suchara z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích.
Podle tajemníka mykologické společnosti Borovičky by některé houbaře nezastavilo ani to, kdyby se kolem lesa postavily cedule s varováním před sběrem hub a dalších lesních plodů.
"Lesy v okolí kovohutí vypadají pěkně a stará ekologická zátěž není vidět ani cítit. V tom je to právě zákeřné," upozornil Ivan Suchara.
Pro milovníky hub přitom Suchara nemá dobrou zprávu. Brdské lesy budou podle jeho odhadu zamořeny ještě několik stovek let, než se postupně těžkých kovů zbaví.
