Praha - Mezi návrhy na povýšení důstojníků do generálské hodnosti, které se tradičně v Česku odehrává v květnu při výročí osvobození republiky a v říjnu při oslavách jejího založení, se objevily dva neobvyklé. Ministr obrany Lubomír Metnar musí rozhodnout, zda navrhne povýšit jediného československého kosmonauta a jeho náhradníka do generálské hodnosti.
České zákony totiž ohledně povyšování pamatují na válečné veterány či vojáky v aktivní službě. U těch se ví, jak se k výložkám se zlatým lemováním dobrat. Pokud návrh podpoří ministr obrany, musí jej schválit vláda, aby doputoval k prezidentovi Miloši Zemanovi, který o povýšení rozhodne.
Jenže Vladimír Remek, který se v roce 1978 stal prvním a dosud jediným československým kosmonautem, a Oldřich Pelčák, který byl tehdy členem záložní posádky a absolvoval stejný výcvik, nejsou ani vojáci v činné službě, ani váleční veteráni. Přesto mají oba plukovníci ve výslužbě právě díky spojení s vesmírnými lety punc výjimečnosti.
Existují i protiargumenty. Z československých uchazečů měli oba muži sice nejlepší předpoklady, ale do vesmírného programu se dostali také díky snaze Sovětů ukázat během studené války vlídnější tvář. U lidí mimo činnou službu je povýšení na generály zcela mimořádnou událostí.
V Česku se ho v minulosti dočkali například veteráni britského Královského letectva, mezi nimi stíhací piloti Emil Boček, Miroslav Liškutín nebo František Fajtl a František Peřina.
Parašutista Jan Kubiš, který spolu s Josefem Gabčíkem zlikvidoval nacistického pohlavára Reinharda Heydricha, zůstává plukovníkem. Všichni riskovali životy své i svých příbuzných, aby pomohli osvobodit Československo.
Kosmonaut, europoslanec, velvyslanec
Remka prezident Zeman v minulosti prosadil jako velvyslance v Moskvě. Svou diplomatickou misi bývalý kosmonaut a komunistický europoslanec na začátku roku 2018 ukončil - podle týdeníku Respekt předčasně, podle ministerstva zahraničí standardně.
Oldřich Pelčák k návrhu, o kterém podle svých slov ví, zatím hovořit nechce. "Něco vím a něco nevím," směje se do telefonu. Konkrétní ale být nechce. "Teď vám k tomu nemůžu moc říct, je to soukromá věc. A taky je otázka, kde ten návrh na ministerstvu vůbec se střídáním ministrů skončil," říká. Vladimír Remek se o návrhu na své povýšení telefonicky vyjádřit odmítl.
Jméno navrhovatele ale není tajné. "Žádost na jmenování obou osobností našeho letectví do první generálské hodnosti jsem podal při příležitosti stého výročí vzniku československého letectví v dubnu tohoto roku," potvrdil Aktuálně.cz někdejší stíhací pilot a náčelník stíhacího letectva armády ČSFR Václav Vašek. Žádost podal jako místopředseda spolku s názvem Český svaz letectví.
Vašek připomíná, že Remek byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem na světě. Další Čech do vesmíru v dohledné době nepoletí.
"Je smutné, že si tak málo vážíme lidí, kteří se tak významně zapsali do historie letectví. A zároveň je smutné, že do podobného pokusu o jejich jmenování před asi pěti roky promluvily malicherné politické spory. Proto věřím, že právě letos zvítězí zdravý selský rozum, který českému národu nikdy nebyl na hony vzdálený," říká Vašek.
V době podání žádosti byla ministryní obrany ještě Karla Šlechtová, ta ale o návrhu během svého působení nerozhodla.
Žádost tak zdědil její nástupce ve funkci Lubomír Metnar. "Současná právní úprava jmenování vojáků ve výslužbě do vyšších vojenských hodností není úplně jednoznačná. Bývalá ministryně obrany proto chtěla věc projednat na odborném pracovním jednání, ke kterému však již nedošlo z důvodu jmenování nové vlády. Věc je tedy zatím stále v řešení," říká mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Při péči o vojáky ve výslužbě podle něj nehraje roli, zda je daný člověk generálem, nebo má nižší hodnost. "Jmenování do generálské hodnosti má význam spíše symbolický a společenský, jiné výhody z něj neplynou," podotýká Pejšek.
Metnar na dotaz Aktuálně.cz, jak s žádostí naloží, neodpověděl. I on ale podle všeho vyčká stanoviska právníků.
S přispěním Gabriely Štvrtňové a Karolíny Oškerové.
