Prezident Zeman v Moskvě vyznamenal ruské válečné veterány a sešel se s Gorbačovem

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 11. 2017 19:42
Recepce byla poděkováním ruským válečným veteránům, kteří se podíleli na osvobození Československa z nacistické okupace. Tři z nich, Marija Rochlinová, Vladimir Dymkov a Boris Zvegincev, od prezidenta obdrželi medaile Za hrdinství.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Moskva - Prezident Miloš Zeman ve středu v Moskvě předal vyznamenání čtyřem ruským osobnostem a v projevu znovu kritizoval úterní článek ruského armádního webu, který hájil okupaci z roku 1968. Učinil tak v budově českého velvyslanectví, kde společně s manželkou Ivanou uspořádal recepci při příležitosti své státní návštěvy Ruska. Slavnostní večer byl zároveň připomínkou nedávného 99. výročí vzniku Československa.

Recepce byla poděkováním ruským válečným veteránům, kteří se podíleli na osvobození Československa z nacistické okupace. Tři z nich, Marija Rochlinová, Vladimir Dymkov a Boris Zvegincev, od prezidenta obdrželi medaile Za hrdinství. Vyznamenaní, jimž je každému 93 let, si stříbrné medaile s vyobrazením dvouocasého lva převzali osobně. Medaili Za zásluhy obdržela ruská bohemistka, profesorka slovanské filologie Valerija Vasiljevová.

Medaili Za zásluhy prezident udělil i ruské obhájkyni lidských práv Svetlaně Ganuškinové. Předsedkyně výboru Občanská pomoc a členka prezidentského Výboru pro rozvoj institucí občanské společnosti a pro lidská práva ocenění nepřevzala, protože pobývá v zahraničí.

Ganuškinová se zabývá zejména otázkami přesídlenců a migrantů, mimo jiné na severním Kavkazu. Od roku 1991 se podílí na činnosti známého ruského střediska Memorial, které se věnuje ochraně občanských práv v mezinárodním měřítku. Ganuškinová loni kandidovala do parlamentu za opoziční liberální stranu Jabloko.

Zeman v projevu vyjádřil úctu veteránům nejen za jejich boj za vlast, ale i za civilizovanou Evropu. Řekl, že kromě osvobození Československa v roce 1945 jsou v historii vzájemných vztahů i negativní zkušenosti, hlavně s okupací v roce 1968. Článek na webu ruské armádní televize Zvezda označil za úmyslnou provokaci, která má narušit česko-ruské vztahy. "Chci věřit, že tato provokace nesplnila svůj úkol," řekl prezident.

Zeman o článku podle členů české delegace hovořil i ve středu odpoledne na uzavřeném jednání v sídle ruského premiéra Dmitrije Medveděva v Gorkách. V Medveděvově přítomnosti prohlásil, že je v rukou ruských orgánů vyšetřit, kdo za provokací stojí.

Pro velvyslance Vladimíra Remka, který zanedlouho svou ruskou misi po čtyřech letech ukončí, byla středeční recepce v Moskvě jednou z posledních velkých akcí. O osobě budoucího velvyslance v Moskvě zatím Pražský hrad mlčí.

Zeman se sešel i s jediným sovětským prezidentem

Zeman se v Moskvě setkal také s bývalým sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem. S nyní šestaosmdesátiletým Gorbačovem se měl Zeman setkat už loni v září v Praze, kam ale nakonec bývalý šéf Sovětského svazu nepřijel ze zdravotních důvodů. V Praze se měl Gorbačov účastnit konference o bezpečnosti v Evropě, na niž poslal jen videoposelství. V něm mimo jiné poukázal na prudké zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem a vyjádřil lítost, že hospodářské kontakty budované desetiletí se zpřetrhávají a že dialog nahradily sankce.

Gorbačov stál v čele Sovětského svazu koncem 80. let a od března 1990 do prosince 1991 byl jeho prvním a zároveň posledním prezidentem, než se Sovětský svaz rozpadl.

Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Změny nastartované Gorbačovem ale pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku. V roce 1990 dostal Gorbačov Nobelovou cenu za mír.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy