Prezident Zeman v Moskvě vyznamenal ruské válečné veterány a sešel se s Gorbačovem

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 11. 2017 19:42
Recepce byla poděkováním ruským válečným veteránům, kteří se podíleli na osvobození Československa z nacistické okupace. Tři z nich, Marija Rochlinová, Vladimir Dymkov a Boris Zvegincev, od prezidenta obdrželi medaile Za hrdinství.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Moskva - Prezident Miloš Zeman ve středu v Moskvě předal vyznamenání čtyřem ruským osobnostem a v projevu znovu kritizoval úterní článek ruského armádního webu, který hájil okupaci z roku 1968. Učinil tak v budově českého velvyslanectví, kde společně s manželkou Ivanou uspořádal recepci při příležitosti své státní návštěvy Ruska. Slavnostní večer byl zároveň připomínkou nedávného 99. výročí vzniku Československa.

Recepce byla poděkováním ruským válečným veteránům, kteří se podíleli na osvobození Československa z nacistické okupace. Tři z nich, Marija Rochlinová, Vladimir Dymkov a Boris Zvegincev, od prezidenta obdrželi medaile Za hrdinství. Vyznamenaní, jimž je každému 93 let, si stříbrné medaile s vyobrazením dvouocasého lva převzali osobně. Medaili Za zásluhy obdržela ruská bohemistka, profesorka slovanské filologie Valerija Vasiljevová.

Medaili Za zásluhy prezident udělil i ruské obhájkyni lidských práv Svetlaně Ganuškinové. Předsedkyně výboru Občanská pomoc a členka prezidentského Výboru pro rozvoj institucí občanské společnosti a pro lidská práva ocenění nepřevzala, protože pobývá v zahraničí.

Ganuškinová se zabývá zejména otázkami přesídlenců a migrantů, mimo jiné na severním Kavkazu. Od roku 1991 se podílí na činnosti známého ruského střediska Memorial, které se věnuje ochraně občanských práv v mezinárodním měřítku. Ganuškinová loni kandidovala do parlamentu za opoziční liberální stranu Jabloko.

Zeman v projevu vyjádřil úctu veteránům nejen za jejich boj za vlast, ale i za civilizovanou Evropu. Řekl, že kromě osvobození Československa v roce 1945 jsou v historii vzájemných vztahů i negativní zkušenosti, hlavně s okupací v roce 1968. Článek na webu ruské armádní televize Zvezda označil za úmyslnou provokaci, která má narušit česko-ruské vztahy. "Chci věřit, že tato provokace nesplnila svůj úkol," řekl prezident.

Zeman o článku podle členů české delegace hovořil i ve středu odpoledne na uzavřeném jednání v sídle ruského premiéra Dmitrije Medveděva v Gorkách. V Medveděvově přítomnosti prohlásil, že je v rukou ruských orgánů vyšetřit, kdo za provokací stojí.

Pro velvyslance Vladimíra Remka, který zanedlouho svou ruskou misi po čtyřech letech ukončí, byla středeční recepce v Moskvě jednou z posledních velkých akcí. O osobě budoucího velvyslance v Moskvě zatím Pražský hrad mlčí.

Zeman se sešel i s jediným sovětským prezidentem

Zeman se v Moskvě setkal také s bývalým sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem. S nyní šestaosmdesátiletým Gorbačovem se měl Zeman setkat už loni v září v Praze, kam ale nakonec bývalý šéf Sovětského svazu nepřijel ze zdravotních důvodů. V Praze se měl Gorbačov účastnit konference o bezpečnosti v Evropě, na niž poslal jen videoposelství. V něm mimo jiné poukázal na prudké zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem a vyjádřil lítost, že hospodářské kontakty budované desetiletí se zpřetrhávají a že dialog nahradily sankce.

Gorbačov stál v čele Sovětského svazu koncem 80. let a od března 1990 do prosince 1991 byl jeho prvním a zároveň posledním prezidentem, než se Sovětský svaz rozpadl.

Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Změny nastartované Gorbačovem ale pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku. V roce 1990 dostal Gorbačov Nobelovou cenu za mír.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 3 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy